Obrazom aj slovom > História a spomienky > Za ''sergeji'' do Lužné
Za ''sergeji'' do Lužné

Základní myšlenkou bylo připomenutí 20 let od ukončení jejich pravidelného provozu ve službách Českých drah. Posledními výkony byly uhelné vlaky z Chebu do bavorského Arzbergu pro tamní elektrárnu a 30. 11. 2002 poslední takový, už z výchozího Nového Sedla u Lokte, slavnostně odvezly stroje 781.578 + 781.600. V luženském muzejním depu se tak objevily téměř všechny dochované a také zprovozněné stroje, které se na území dnes už bývalého Československa dochovaly. Chyběl vlastně jen první muzejní “sergej” T 679.1168, náležící Železničnému múzeu SR a je celoživotně doma v depu Vrútky. Trochu paradoxní bylo, že v tom týdnu se nacházel v Brně, kam dovezl soupravu s parními lokomotivami k zatěžkávací zkoušce mostu u Adamova.

Lokomotiva T 679.1312 z Humenného patřila k těm asi zajímavějším, protože byly opětovně uvedeny do provozu poměrně nedávno a tak nejsou takříkajíc “okoukané”, jako jejich sestry - třebaže vždy potěší setkání s každou z nich. Zde pózuje s návěstní mechanikou na žateckém zhlaví stanice Krupá. Foto Ladislav Budín

Souprava nákladního vlaku, jak dorazil v sobotním kalném ránu z Lužné do Krupé. Foto Ladislav Budín

Souprava “sypáků” byla objeta z druhé strany a může se vydat zpět na další cestu.
Místo mění svůj vzhled - staví se zde dálnice D6 a návěstní mechanika se už měla odporoučet, ale jak vidno, na letošní setkání to ještě vydržela.
Foto Ladislav Budín

Nákladní vlak dorazil do stanice Nové Strašecí a “sergej” zde bude soupravu objíždět na zpáteční cestu do Lužné. Foto Ladislav Budín

Sobotní odpolední cesta zvolenské “cé-nulky” z Lužné do Krupé a zpět.
V tuto chvíli, po vykřižovaní s osobním vlakem do Chomutova, míjí dosluhující odjezdová návěstidla. Foto Ladislav Budín

Neděle se oproti notně zatažené sobotě nesla už ve znamení slunečního svitu a zářícími barvami podzimu. Zvláštní rychlík z Prahy do Lužné u Rakovníka, vedený strojem T 678.012 a postrkovaný a vytápěný strojem T 478.1008 opustil Nové Strašecí a za pozornosti několika desítek objektivů fotoaparátů a videokamer našlapuje k Řevničovu. Foto Ladislav Budín

Momentka z jízdy ranního zvláštního rychlíku č. 11776 z Prahy hl. n. přes Zličín do Lužné - vjezd do stanice Jeneč, vybavené ještě návěstní mechanikou. Okolo ní právě zaburácela zvolenská “cé-nulka” T 678.012

Přivítání návštěvníků na příjezdu od Kladna do Lužné - pohled z přijíždějícího vlaku od Prahy a Kladna

Naleštěné motorové krasavice zjevně nezaujaly jen mužskou část publika. Lokomotiva 749.008 (retro T 478.1008), která v těch dnech oslavila už 55 let od uvedení do provozu, vykonala v neděli ráno postrk zvláštního rychlíku a byla i zdrojem tepla v chladném říjnovém ránu
Víkendová akce byla pojata, oproti dřívějším, docela staticky – tedy byla fakticky omezena jen na neveřejný návoz a odvoz, sobotní zvláštní rychlík z Prahy (T 679.1578 + postrk 754.044) a stejně tak sobotní privátní fotovlak s T 679.1312 do Nového Strašecí. Zúčastněné hosty si bylo možno prohlédnout a také poslechnout na točně a na kolejové růžici okolo jí. Po oba dny, ve 12 a 15 hodin začala produkce, kde se lokomotivy, řazené podle svého věku, postupně předváděly. Bezvadně napsaný i přednesený komentář, podkreslovaný většinou dobovou hudbou, ale výrazně mladší. U hlučných strojů nebylo jistě náhodou, že se hrál především tvrdý rock, který k jejich akustickému projevu náramně sedl.

Show na točně zahajoval prototypový stroj T 669.0001 z roku 1963, v příštím roce tedy oslaví kulaté šedesátiny. Jak víme, byla to nejen jedna z úspěšných motorových šestinápravových lokomotiv čs. výroby, ale také solidní exportní artikl

Nejstarším přítomným “sergejem” byl T 679.1312 (781.312, v.č. 1186/1971) ŽMSR, dnes v péči Podvihorlatského železničného spolku z Humenného. Po celý život byl spjat s depem Vrútky, kde nepravidelně sloužil až do roku 2000

Stroj T 679.1312 najíždí na odpolední přehlídku. Počátkem milénia pobýval v Bratislavě v Múzeu dopravy a později na Rendezu, v roce 2015 byl odvezen do Humenného a tam roku 2016 opětovně uveden do provozu

Jeden ze dvou muzejních “sergejů” Českých drah – T 679.1529 (781.529, v.č. 1753/1973) najíždí na točnu. Kdysi náležel do Chebu, pak Sokolova. Po opravě pro muzejní službu v roce 2000 byl doma v Letohradě a tamní strojvedoucí o něj stále pečují, i když se musel postupně přestěhovat do České Třebové a od roku 2017 je domovem v Olomouci, kde je pobočka ČD Muzea

Jiný pohled na stroj T 679.1529 během odpolední produkce

Lokomotiva T 679.1578 (781.578, v.č. 3404/1979) už zastupuje “vyšší” čísla, tedy mladší “sergeje”, importované do Československa v roce 1979. Po Vršovicích a Plzni byl doma v Sokolově a nakonec v Chebu. V roce 2001 tam ještě prošel větší opravou, při níž obdržel klasický nátěr a patřil k posledním provozním u ČD vůbec

“Sergej” T 679.1578 najíždí na točnu, aby předvedl nejen svoji nablýskanou parádu, ale aby za dlouhého troubení náležitě připomenul svého letitého pána - Ing. Vladimíra Kříže, který jej odkoupil a udržoval. Bohužel, letos na jaře podlehl zákeřné chorobě a chystané parády se již nedočkal

Velkou hvězdou setkání byl stroj 781.592, náležící panu Radku Šauerovi z Kladna. Dříve chebská lokomotiva byla v neprovozním stavu nejprve skončila v chomutovském depozitáři NTM, ale nakonec došlo k odprodeji a po vyhodnocení možností i náročnému zprovoznění

Hnědočervená metalíza, pochromované ozdoby a doslova vymazlené detaily - to je stroj 781.592 KDS.
Předvádění na točně komentoval majitel osobně

“Jubilejní” lokomotiva T 679.1600 najela na točnu. Jak víme, nebyla v pořadí 600. dodanou svojí řady k ČSD, ale o číslo níže - protože v důsledku záměn čísel nebylo obsazeno číslo T 679.1354

Stroj T 679.1600 na točně a v pozadí T 679.1529 - to byly na přelomu let 2000 a 2001 novinky v oblasti muzejnictví. Tento stroj byl dlouho domovem v Praze-Vršovicích, též na Kladně, pak už jako všichni ostatní na západě, v Chebu. Tam se zajížděl po dílenské opravě, vykonané v ŽOS Nymburk pro další muzejní službu. Ozdobným písmem zhotovené jméno Don Ciccio je vtipně ukryt duchovní otec a muž v pozadí realizace poslední opravy, Ing. Jaroslav Kocourek, tehdy vrchní ředitel Divize obchodně-provozní Českých drah

Zahraniční host z nových německých spolkových zemí vlastně ani nebyl tak moc zahraniční, protože byl koncem 90. let odprodán Českými drahami. Mělo by jít o stroj 781.349 resp. 781.430 II, který se dostal až k současnému majiteli, Erfurter Bahnservice a nese označení V 200.507 (DES 92 80 5 220 507 – 9). Čím je význačný, tak zástavbou čtyřtaktního šestnáctiválce 12D49M, nastaveného na výkon 2000 k.

Pohled na bočnici německy řečeného “Taigatrommel” prozrazuje nám neobvyklé konstrukční úpravy. Odpolední nedělní show se už nezúčastnil, protože zamířil domů

“Jubilejní” lokomotiva T 679.1600 najela na točnu. Jak víme, nebyla v pořadí 600. dodanou svojí řady k ČSD, ale o číslo níže - protože v důsledku záměn čísel nebylo obsazeno číslo T 679.1354

Stroj T 679.1600 na točně a v pozadí T 679.1529 - to byly na přelomu let 2000 a 2001 novinky v oblasti muzejnictví. Tento stroj byl dlouho domovem v Praze-Vršovicích, též na Kladně, pak už jako všichni ostatní na západě, v Chebu. Tam se zajížděl po dílenské opravě, vykonané v ŽOS Nymburk pro další muzejní službu. Ozdobným písmem zhotovené jméno Don Ciccio je vtipně ukryt duchovní otec a muž v pozadí realizace poslední opravy, Ing. Jaroslav Kocourek, tehdy vrchní ředitel Divize obchodně-provozní Českých drah

Zahraniční host z nových německých spolkových zemí vlastně ani nebyl tak moc zahraniční, protože byl koncem 90. let odprodán Českými drahami. Mělo by jít o stroj 781.349 resp. 781.430 II, který se dostal až k současnému majiteli, Erfurter Bahnservice a nese označení V 200.507 (DES 92 80 5 220 507 – 9). Čím je význačný, tak zástavbou čtyřtaktního šestnáctiválce 12D49M, nastaveného na výkon 2000 k.

Pohled na bočnici německy řečeného “Taigatrommel” prozrazuje nám neobvyklé konstrukční úpravy. Odpolední nedělní show se už nezúčastnil, protože zamířil domů
Setkání nebylo úplně monotematické, do Lužné zavítali ještě další vzácní hosté. Ze Zvolena dorazila populární “cé-nulka” T 678.012 a maďarští přátelé se neprezentovali nikoli "sergejem", tedy strojem jejich řady M 62 (628) MÁV, ale o něco starší motorovou legendou, typickou však pro západní Evropu - “nohabku” M 61.019. Těžké motorové šestinápravové stroje uzavírala mohutná a respekt budící Maxima 783.001 ve službách IDS Cargo a u prezentace nemohl chybět ani domácí stroj, prototypový “čmelák” T 669.0001.

Oranžová krasavice T 678.012 ŽMSR (KHT Zvolen) pózuje na točně, v pozadí vlevo k ní barevně ladí “nohabka” M 61.019. Letos v říjnu uplyne čtvrtstoletí, se “cé-nulka” prvně zaskvěla v obnoveném původním nátěru a zatím ještě neprovozní představila v rámci oslav 125 let železnice ve Zvolenu. Vlastní silou prvně vyjela na jaro 1998, téměř přesně rok po té, co dosloužila na postrcích v Lovinobani

Mladší verze jednotného nátěru řady M 61 MÁV na lokomotivě M 61.019. Někteří jsme jej poznali nejprve z modelů a později i skutečných strojů, vyluzujících okouzlující zvuky ze svého dvoutaktu americké provenience okolo Balatonu

Jistá forma německé designerské strohosti, až neotesanosti. Na druhou stranou - svými parametry vskutku impozantní stroj Voith Maxima 30 CC. Názorná ukázka toho, že i dnes lze najít příležitost k využití takových kolosů na kolejích
Při pohledu na dunivé motorové kolosy se nešlo ubránit vzpomínkám a myšlenkám, že všechno je už dávno jinak. Běžná strojní služba v luženském depu je ta tam a kdo si ještě vzpomene na dobu, kdy Vozební stanice Lužná u Rakovníka, podřízená pod PLD Kladno a vrcholově pod depo Praha-Vršovice, vystavovala turnusové “sergeje” do čela nákladních vlaků na okolní tratě. Stát, odkud “sergeje” pocházely - totiž Sovětský svaz, už přes 30 let neexistuje. Sídlo lokomotivky měnilo název od Luganska přes Vorošilovgrad zpět na Luhansk na Ukrajině. Bohužel o něm slýcháme víc, než je zdrávo, protože už přes osm let čelí těžké agresi bratrského národa z východu. A to podstatné a osudové pro “sergeje”: rozsah nákladní dopravy se v 90. letech propadl a její koncepce změnila. Elektrizací a svedení těžké dopravy i za cenu závleků pod trolej a tedy minimalizací průběžné nákladní dopravy na neelektrizovaných tratích - rapidně klesla potřeba takových vozidel v našich podmínkách. Ve spojení s nemalou spotřebou provozních hmot a rostoucím věkem to znamenalo stejně rychlý konec, jako kdysi v 60. letech začátek.

Chvilka klidu po polední předváděčce na točně.
Zleva přes nárazník a poziční světlo “nohabky” vidno stroje T 679.1600, 781.592, T 679.1578, T 679.1529 a T 679.1312

Úhledně seřazené “sergeje” okolo luženské točny si můžeme vychutnat i pohledem z opačné strany. Mezera mezi mašinami vznikla odjezdem "soudruha z NDR" zpět domů.

Stroj T 679.1578 se s ubytovacími vozy chystá k odjezdu z Lužné na domovské Kladno
¨
Do Lužné patří velký dík za uspořádání takého setkání. Podtrhlo jej i krásné podzimní počasí a zlátnoucí stromoví lesů, obklopujících zdejší muzejní depo.
Text: Lajos, foto: Ladislav Budín a Lajos
Text: Lajos, foto: Ladislav Budín a Lajos
Komentáre
Názory sa nemusia sa zhodovať s názorom redakcie. Redakcia za ne nepreberá zodpovednosť
Rado | Zaslaný: 14.11.2022 17:00
|
![]() ![]() Založený: 06.03.2020 Miesto: Príspevkov: 1390 |
![]() Skvelý článok, klobúk dole.
Dovolím si pripomienku, že Voith Maxima jazdiaca pre IDSC nie je 40CC, ale slabšia varianta 30CC. Ale aj tak sa jedná o fascinujúci stroj s motorom 12DZC a výkonom 2750 kW od výrobcu ABC (Anglo Belgian Corporation). |
|
Jarda | Zaslaný: 25.11.2022 12:11
|
![]() ![]() Založený: 09.06.2014 Miesto: Most Príspevkov: 597 |
![]() Tentokráte jsem si tuto jednodenní akci na kolejích v barvách podzimu nenechal ujít. Po delší době jsem potkal také staré známé kamarády. Na fotografiích mne zaujala ta z nového náspu silničního obchvatu v Krupé.
![]() ![]() ![]() ![]() |
|