Obrazom aj slovom > Farebný príbeh rušňov > Barevný příběh ''pětasedmy'' - aneb lokomotivy 754.075
Barevný příběh ''pětasedmy'' - aneb lokomotivy 754.075

Motorová lokomotiva T 478.4075 byla výrobně dokončena v závodě ČKD Lokomotivka na jaře 1980 pod výrobním číslem 10929. Ke dni 24. 4. 1980 byla převzata k ČSD a jejím novým domovem se stalo Lokomotivní depo Brno. K témuž dni byla převzata i lokomotiva T 478.4076, která rovněž přišla do Brna a uzavřela tak dodávky nových “čtyřek” do moravské metropole. Popisovaná lokomotiva se až 26. května 1980 podrobila výkonu technicko-bezpečnostní zkoušky, přičemž jízdní část se tradičně prováděla na trati Brno - Břeclav, kde byl tehdy jediný přilehlý úsek, na němž se dala překročit konstrukční rychlost 100 km/h.

První podobu lokomotivy T 478.4075 se nám nepodařilo při přípravě dohledat. A tak vidíme až nepatrně mladší verzi, doplněnou čelním úzým žlutým výstražným pruhem. Dne 25. 8. 1984 ji z přechodové lávky na místní nádraží v Nezamyslicích zachytil Jaroslav Valeš. Vedle je motorový vůz řady M 286.0 s osobním vlakem do domovské Olomouce

Zatímco předchozí plechový “oltář” zdravil SNP a dokonce tehdejší 40. výročí, zde vidíme při posunu okolo nástupišť v Brně hl. n. klasickou zdravici ke Dni železničářů. Psalo se 15. 9. 1984. Foto Ladislav Kroul

Tento snímek jsem na našich stránkách už několikrát vystavil. Je tak hezký a tak výstižný, že si to zaslouží znovu a zase. Lokomotiva T 478.4075 v září 1984 dopravila rychlík R 681 “Ještěd” Liberec – Brno hl. n. do cílové stanice. Pro úplnost dodejme, že brněnské “čtyřky” jej tahaly jen od České Třebové, ale stejný zvuk se rozléhal i v úseku Liberec – Hradec Králové. Do konce 70. let však tento vlak na jeden zápřah vozily královéhradecké “trojky” a recipročně ty brněnské zase jezdily na noc s protiběžným párem rychlíků pozdějšího jména “Nisa”. A k samotné lokomotivě - nikde jinde lépe nejde vidět, že na bočnici je červeně zaretušovaný žlutý blesk. Udělali si ho turnusoví strojvedoucí, ale neschválená ozdoba musela prakticky okamžitě zmizet a není známo, jestli se s tím vůbec dostala na trať. Se žlutým bleskem ji později ztvárnil jeden brněnský modelář, syn jednoho z těch turnusových strojvedoucích. Foto Pavol Kukučík

Lokomotiva T 478.4075 se 22. 10. 1984 rozjíždí ze zastávky Semanín na trati Brno - Česká Třebová, přesněji řečeno s osobním vlakem v opačném směru. Trakční vedení je z roku 1965 a sloužilo vlastně jen postrkovým lokomotivám, které do Opatova, anebo případně do širé trati ke Svitavám, pomáhaly těžkým nákladům k rozvodí. V roce 1996 bylo sneseno a brzy vybudováno znovu v rámci elektrizace celé trati. Foto Ladislav Kroul

V polovině 80. let se docela hezká řádka lokomotiv řad T 478.3 a T 478.4 LD Brno zkušebně opatřila chystaným budoucím unifikovaným nátěrem s typickým 600 mm širokým žlutým pruhem. Mezi lokomotivami byly určité rozdíly, díky nimž se daly rozeznat. Pro T 478.4075 byly typické červeně zhotovené střechy kabin proti šedé střeše strojovny. Na známém snímku neznámého autora ji vidíme před halami domovského depa. Lepený symbol s číslem 40 a hvězdou za oknem jednoznačně odkazuje na rok 1985 a tehdejší 40. výročí osvobození Československa od německého nacismu

Barevný snímek lokomotivy T 478.4075 byl přetištěn v mimořádném barevném vydání Jihomoravského železničáře z června 1989. Foto bylo pořízeno 21. 9. 1985 při oslavách 100 let depa Veselí nad Moravou. Za ní je domácí klasika – T 478.1002, o kousek dál jen rok staré přerovské “eso” ES 499.1005. Foto Miroslav Paulíček

Námět pro modeláře - lokomotiva T 478.4075 byla dost ozdobena. Kromě předepsaných tabulek s označením vozidla, depa a dráhy vidíme i brněnské městské znaky a také znak Svazu československo-sovětského přátelství. Lokomotiva v plné parádě se v září 1986 představuje na výstavě v Zastávce u Brna během oslav 130 let Brněnsko-rosické dráhy a také depa na dolním nádraží. Foto Jaroslav Valeš

Vnější nátěr byl v průběhu času mírně upraven a střechy kabin přelakovány šedě a tato verze se stala pozdější předlohou pro retrospektivní nátěr. Lokomotiva T 478.4075, administrativně již 754.075, přijíždí 9. 5. 1988 od České Třebové do Skalice nad Svitavou. Zcela vpravo je ještě funkční místní nádraží lokálky do Boskovic a Chornic. Foto Jirka Novák

Poslední verze červeno-žluté lokomotivy 754.075 - už bez pěticípé hvězdy, už s novým řadovým označením. Tak čekala 3. 6. 1990 na příjezd rychlíku R 678 Břeclav - Praha v Brně hl. n. Opodál další ikonický stroj 754.023. Foto Leoš Tomančák
Pracovní náplň řady T 478.4 ze starého depa na dolním nádraží byla shodná, jako u dříve dodaných “trojek” - osobní vlaky a rychlíky na 90 km dlouhé dvoukolejce do České Třebové a stejná kategorie vlaků po stejně dlouhé jednokolejce do Přerova. V tomto případě cesty vedly i variantními trasami přes Blažovice a Holubice, přes Moravský Písek anebo přes Veselí nad Moravou a Uherské Hradiště a samozřejmě opačně. V zimních obdobích se rychlíky na třebovském rameni kvůli hmotnosti souprav a sklonovým poměrům (trať od Brna cca 70 km plynule stoupá proti údolí řeky Svitavy k evropskému rozvodí) opatřovaly dvojicí lokomotiv. Na přerovském rameni tak jezdil jen noční rychlík “Petrov”.

Na jaro roku 1993 vyjela lokomotiva 754.075 v novém vnějším nátěru, který obdržela v domovském brněnském depu během rozsáhlé opravy. I když už za existence ČD, oválný znak zaniklých ČSD asi nikomu nevadil, nakonec zvýraznit se potřeboval někdo jiný. Kombinace hnědé a béžové se žlutým bleskem byla docela hezky vyvážená a zapadala do konceptu, který si tehdy LD Brno pomalu budovalo - bohužel se naplnil jen částečně. Technickou zajímavostí byly střešní žaluzie nad šachtami ventilátorů. Dobře posloužily po startu studené mašiny a při jejím krátkodobém odstavení, pomohly k udržení tepla. Ovládaly se stlačeným vzduchem, stejně jako boční žaluzie před chladičovými články. Ještě barvou vonící 754.075 stála 4. 10. 1993 před starou halou přerovského depa. Foto Leoš Tomančák

Vzpomínka na doby, kdy u nástupišť brněnského hlavního nádraží figurovaly hlavně motorové lokomotivy. Některá dojela od Č. Třebové, další se chystala do Přerova či Olomouce, nebo na Vláru. A takto se odpoledne 17. 3. 1994 setkala 754.075 na rychlíku R 733 Brno - Bohumín a 750.213 s R 923 do Trenčianske Teplé. Foto Leoš Tomančák

Nablýskaná 754.075 vezla brzy odpoledne 3. 6. 1994 tehdy již mezistátní rychlík R 470 “Podlužan”. Probleskla se mezi tunely č. 3 a 4 a těžká souprava jí dala hezky zabrat, jak napovídají dýmové efekty, viditelné i v horkém dni začínajícího léta. Foto Leoš Tomančák

Od konce května 1995 jezdila lokomotiva především na rameni Brno - Trenčianska Teplá/Trenčín, doplňkově ještě i do České Třebové. Platilo to jen do podzimu, kdy začaly problémy s motorem. Ještě před tím se v rámci určité normalizace odstranila moravská orlice z čela a nahradilo ji poněkud strohé, i když předpisové logo ČD. V této poslední podobě před delším odstavením ji vidíme před zastávkou Popovice u Uh. Hradiště odpoledne 25. 10. 1995, když vedla R 920 “Javorina” z výchozí Trenčianske Teplé přes domovské Brno až do přepřahové České Třebové. V závěsu se ještě vezl motorový vůz 851.028. Foto Leoš Tomančák
Nasazení brněnských “čtyřek” mělo takřka neměnnou podobu do poloviny 90. let, kdy proběhly zásadní změny. Postupně začal elektrický provoz do Přerova a třebovská trať se konečně dočkala rozsáhlé přestavby a několik desetiletí odkládané elektrizace. V Brně se tehdejší počet motorových lokomotiv stal nadbytečným a hledalo se pro ně jiné uplatnění. Na řadu přišly dvě tratě v orientaci východ - západ, kde dosud kralovaly “zamračené” lokomotivy řad 751/749 domovských dep Veselí nad Moravou a Jihlava. A zatímco do centra Vysočiny začaly brněnské “čtyřky” jezdit ve dvou postupných krocích v letech 1995 (rychlíky) a 1998 (osobní vlaky), do Veselí nad Moravou přišla řada 754 jako náhrada v roce 1996. Mezi prvními příchozími byla i elitní lokomotiva 754.075, ale ta se hned do vozby nezapojila z důvodu vážné závady na hlavním uložení. Po déletrvajícím odstavení následovala přístavba do dílen táborského depa a teprve pak vstoupila do činné služby.

První podoba lokomotivy 754.075 po návratu z opravy v Táboře. Hnědavé pojetí jí sice zůstalo, ale v dolní části skříně se objevila krémová světlá a protože byl někde nadbytek žluté barvy, dostalo se jí docela dost nevkusně i na olemování rámů čelních oken a pluhy. DKV Veselí nad Moravou, 2. 9. 1996. Foto Leoš Tomančák

Léta 1997 – 1998 byla určitě nejhezčí pro obnovenou lokomotivu 754.075. Na snímku z 21. 7. 1998 ji vidíme klesat od Brankovic k Nemoticím, u tamní mechanické předvěsti. K půvabu neelektrizované vlárské dvoukolejky asi netřeba nic víc dodávat. Foto Leoš Tomančák

Pohled zblízka však prozrazoval, že nátěr není kvalitně provedený. Praskal, odlupoval se a k tomu se sloupávala bezbarvá vrstva, nanesená pro zvýšení lesku. Čistění a leštění už moc nepomáhalo. Vizuálně chátrající 754.075 vedla 28. 9. 1998 nedělní rychlík R 1505 Veselí nad Moravou – Praha mezi Uherským Hradištěm a Starým Městem. Zachycené místo bychom už dnes nepoznali, bylo hodně změněno. Namísto ondřejských křížů se zde rozléhají protivné zvuky výstražníků, přes cestu se sklánějí samočinné závory, mechanická předvěst byla nahrazena světelnou, namísto zaječího chodníčku vede podél trati cyklostezka, z druhé strany je nová zástavba a přes trať vede další nové elektrické vedení. Foto Leoš Tomančák
První éra veselské služby lokomotivy 754.075 netrvala ani čtyři roky. Pro časté závady na hlavním generátoru byla koncem léta 1999 odstavena mezi neprovozní. Po zahoření lokomotivy 754.063 v Tlumačově na konci září toho roku z ní byl získán náhradní generátor a “pětasedma” sloužila znovu, ale už jen letmo a její vizuální stav klesal úměrně s tím, jak šla z ruky do ruky. Počátkem srpna 2000 se u ní projevil náhlý pokles tlaku oleje. Po kontrole okruhu a zkušebním nasazení byla odstavena úplně, protože šlo o trhlinu v hodní části motorové skříně. Tehdy však nezamířila do kopřiv, ale začala její rozsáhlá oprava, ostatně kilometrický proběh už na něj měla. Během podzimu toho roku prošla skříň, pomocné pohony, elektrická výzbroj a podvozky potřebnými údržbářskými kroky. V mezičase se prázdná skříň odvezla na přelakování do ŽOS Nymburk, následně přibyl opravený a zčásti zcela nový motor. Ještě mezi vánočními svátky roku 2000 byla 754.075 připravena zpět do provozu. Vydržela v něm dalších deset let, které narušila menší havárie na pístové skupině. Při rozjezdu ve Vracově v létě 2002 došlo ke kolizi ojnice a pístu, ale bez dalších destruktivních dopadů na motorovou skříň či klikovku. O dva roky později lokomotiva tiše přešla do DKV Brno, tehdy už ale do Maloměřic, kam se na konci 90. let mašiny a jejich lidé z dolního nádraží přestěhovali. Nadále však jezdila se stejným personálním obsazení na Vlárskou dráhu.

Lokomotiva 754.075 byla na podzim roku 2000 v ŽOS Nymburk podrobena kompletní nátěrové obnově v rozsahu LAK I – tedy odstranění všech starých nátěrů a dosazení nového. V dobovém předepsaném schématu, tedy obligátní zeleno-sivé, v jaké “brejlovci” vznikali ve studiu profesionálních průmyslových výtvarníků a co na tom, že jich tak vyjela jen první třetina “trojek” a “čtyřka” žádná. Z designérského hlediska k nim patří. Ještě zánovním lakem zářila 754.075 v květnu 2001 na točně tehdy domovského depa Veselí nad Moravou. Foto Leoš Tomančák

Čistotu a lesk neztrácela 754.075 ani po letech, byla v dobrých rukou. Odpoledne 26. 5. 2004 dovezla do Bylnice rychlík R 721 “Vlára” z Brna a čekala do ranního odjezdu. Opodál postává prototyp 751.002, který jel tehdy do Valašských Klobouk pro soupravu kinematovlaku. Foto Leoš Tomančák

Opět 754.075 na odpoledním spojení z Brna do Bylnice. Píše se 13. květen 2005 a vlak je již předefinován na spěšný, číslo 1727. Místo je jasné, vratný oblouk nad Pitínem, jedno z mála míst, kde se dal ten tento vlak hezky nasvícen fotografovat. Foto Leoš Tomančák

Odpoledne 8. 10. 2008 vezla 754.075 spěšný vlak veselským předměstím, kdysi samostatnou obcí podivného jména Milokošť. O rok později tam již fungovalo nové přejezdové zabezpečovací zařízení a o dalších osm let později se vedle přejezdu vybudovala nová a dlouho očekávaná zastávka Veselí nad Moravou-Milokošť. Ta moravská orlice na bočnici provází mašinu od roku 1993 a opakovaně se na poslední chvíli sundávala před odvozem do lakovny či dílen. Foto Leoš Tomančák

Spíše kuriózní snímek lokomotivy 754.075, pořízený v objektu maličkého horského depa Lipová Lázně. V roce 2009 na ní tamní strojvedoucí vykonávali praktický zácvik před nasazením této řady od podzimu téhož roku. Foto Leoš Tomančák

Poslední podoba lokomotivy 754.075 před dílenskou opravou. V říjnu 2010 byla zvěčněna na oblíbeném místě, na vjezdu do stanice Nemotice. Foto Drahoslav Švestka
Na jaro 2011 se 754.075 vrátila do provozu po hlavní opravě, provedené v třebovských dílnách. Spojila se s instalací nového řídicího systému od firmy MSV elektronika. Jak datum napovídá, mašina povinně obdržela tehdy nový korporátní nátěr podle návrhu Studia Najbrt, ještě s pověstnými “neckami”, ale už v modifikované verzi s tmavě šedým hlavním rámem. I tehdy se vrátila na ramena do Starého Města, Luhačovic a Zlína.

Patrně první nasazení opravené “čtyřky” 754.075 po hlavní opravě - odpoledne 16. 5. 2011 opouštěla regionální železniční uzel Veselí nad Moravou na přípřeži zatím ještě bleskem opatřené lokomotivy 754.041. Pro zajímavost - těsně před tím dojel z opačné strany protiběžný spěšný vlak z Brna do Starého Města s tandemem “čtyřek” 754.042 + 754.044. Foto Leoš Tomančák

O půl roku později, 6. 11. 2011, vidíme stroj 754.075 s decentně ozdobenými talíři nárazníků při odjezdu z Uherského Hradiště do Luhačovic. Vedle je vratná souprava s vozy 80-29.223 + 854.209. Foto Leoš Tomančák

“Pětasedma” neztrácela glanc ani po letech. Ráno 1. května 2013 vyjížděla s ranním pražským IC 560 z Uherského Ostrohu. Většinu soupravy tvořily odkoupené vozy řady Bmz od ÖBB. Foto Leoš Tomančák

Zajímavé setkání v Uherském Ostrohu – odpoledne 18. 9. 2018 se tam ke zkušební jízdě vydala opravená a zprovozněná parní lokomotiva typu EP 1000 (též 525.101) a vedle zastavil spěšný vlak, v jehož závěsu se mimořádně vezla lokomotiva 754.075. Foto Leoš Tomančák

Pátečně sestavený spěšný vlak z Brna do Starého Města vedla 24. 4. 2020 lokomotiva 754.075, která opět a zase projížděla fotogenickým zářezem mezi Kyjovem a Vlkošem. Foto Leoš Tomančák

Jeden z vůbec posledních provozních snímků “najbrtí” 754.075 vznikl dopoledne 26. 9. 2021 před zastávkou Vésky. Vzápětí odjela do Maloměřic a pak zvolenských dílen. Foto Leoš Tomančák
Na vlárských spěšných vlacích a luhačovických rychlících vydržela lokomotiva 754.075 dalších deset let, než nastal čas k další dílenské opravě. Ta už proběhla v předefinovaném stupni R2 (vyvazovací oprava vozidla) a staronově v ŽOS Zvolen, kam zamířila na podzim roku 2021. V té době už byl nejenže připraven, ale i schválen návrh na opatření odlišného vnějšího nátěru, který odkazuje na polovinu 80. let, kdy se zkoušly různé modifikace chystaného nového unifikovaného nátěru. V polovině dubna 2022 se mašina objevila na zkušebních jízdách, koncem května se vrátila do Brna a odpoledne 2. 6. 2022 poprvé vyrazila na trať.

Toužebně očekávaný okamžik - odpoledne 2. 6. 2022 vyjela zase po třiceti letech červeno-žlutá krasavice 754.075 na trať. Premiérovým výkonem byl Sp 1771 Brno hl. n. - Staré Město u Uherského Hradiště (příšerně nepraktický název, viďte ?). Zachycena s ním byla mezi zastávkami Jestřabice a Bohuslavice u Kyjova, kdysi též nákladištěm a hradlem a kdysi stanicí, pak také nákladištěm a hradlem. Foto Leoš Tomančák

Každý třetí den se ve Veselí setkávají takto vybarvené lokomotivy 754.075 a 754.067. Škoda jen zmodernizované stanice, plné přehršle zábradlí, sloupů, nešikovně situovaných návěstidel - daň za pokrok. Foto Leoš Tomančák

Jen krátkou část roku lze fotografovat večerní spěšný vlak Sp 1774 Staré Město - Brno. Jak naznačuje snímek ze 4. 8. 2022, už v polovině léta je to boj s dlouhými a tmavými stíny. Populární “pětasedma” nabírá za Veselím traťovou rychlost 100 km/h mezi mosty přes Moravu a Baťův kanál. Foto Leoš Tomančák

Přehled obrázků s oblíbenou lokomotivou uzavřeme jedním zlatavým podzimním pohlazením - odpoledne 22. 10. 2022 ji s vlakem Sp 1771 pod Nemoticemi zachytil pan fotograf Drahoslav Švestka

Žhavé srpnové sluníčko rozpaluje už tak zářivý vzhled lokomotivy 754.075, která 11. 8. 2022 opustila Luhačovice a okolo Polichna mířila s R 880 "Slovácký expres" do Starého Města. Foto Josef Pinc
Popřejme “pětasedmě” hodně zdaru, bezproblémový provoz a stále čistou zářící skříň.
Text: Lajos
Foto: Jaroslav Valeš, Ladislav Kroul, Pavol Kukučík, Jirka Novák, Josef Pinc, Drahoslav Švestka a Leoš Tomančák. Díky všem za poskytnuté obrázky !
Komentáre
Názory sa nemusia sa zhodovať s názorom redakcie. Redakcia za ne nepreberá zodpovednosť
Moravcan | Zaslaný: 23.10.2023 4:24
|
![]() ![]() Založený: 14.07.2009 Miesto: Čierne Kľačany,ZM Príspevkov: 632 |
![]() Nádhera, Leoš.
Klobúk dole. Ja som mal kedysi ako študent plagát 754.075+754.023. Ešte tam mala 4075 červené strechy na stanovištiach. Neviem či ten plagát ešte existuje. |
|
vasekpetr1 | Zaslaný: 27.11.2023 17:33
|
![]() ![]() Založený: 10.09.2022 Miesto: Príspevkov: 7 |
![]() Ahoj Leoši, opět krása a díky za návrat mladých vzpomínek, kdy jsme jako učni valtického institutu ve třeťáku v roce 1980 prodělávali praktický výcvik v severní hale na dolním. Vymetali tam s námi ty nejšpinavější práce (rozpojení trakčáků nebo výměna uhlíků na trakčácích nebo na generátoru) na trojkách nebo "pilštykách", takže podle toho jsme po chvilce vypadali jako čuňata a pro nás byl svátek, kdy jsme si mohli po pořádné očistě vylézt a prolézt tehdy nově dodané "čtyřky". Čistá strojovna, když člověk otevřel rozvaděč, to bylo jak koukat jiného světa, jaký to byl rozdíl třeba proti Hektoru
![]() ![]() Jó to byly časy... Moc dík za krásné čtení ![]() |
|
|