Domovská stránka Obrazom a slovom Aktuálne - stručne Fotogaléria
 
Pokročilé vyhľadávanie
 
RSS
Prihlásenie
Prihlasovacie meno: Heslo:
Obrazom aj slovom
Obrazom aj slovom > História a spomienky > Z historie elektrických jednotek řady SM 488.0 / 560 na Slovensku (1. díl)

Z historie elektrických jednotek řady SM 488.0 / 560 na Slovensku (1. díl)

 
V červnu roku 2022 byl náhle ukončen provoz elektrických jednotek řady 560 u Českých drah. Byla to i tečka za celou řadou, protože v provozu zbývalo už jen několik posledních jednotek, zatímco ostatní již podlehly odstavení z provozu, zrušení a likvidaci. Ještě dříve se tento neúprosný proces dotkl sesterských jednotek řady 560 Železničnej spoločnosti Slovensko, a. s., jejichž historie se uzavřela fakticky už roku 2015. A právě jim by chtěl následující příspěvek věnovat nejen vzpomínku, ale i poděkování za vykonané služby.

 










Na základě ohlasu na příspěvek do konci provozu v Brně se tímto vracíme k tématu a to pohledem na provoz těchto vozidel na Slovensku. Jde nejen o osmici jednotek, ale tak trochu i o ty brněnské, které na slovenských kolejích dlouho sloužily a na rameni Bratislava – Brno se jejich provoz navzájem prolínal. Když během roku 1971 přicházely nové jednotky do obvodu Východní dráhy ČSD, přičemž poslední osmá byla převzata v poslední den toho roku a do provozu uvedena až počátkem roku 1972, byl rozsah tratí elektrizovaných střídavou soustavou 25 kV, 50 Hz ještě poměrně omezený a tím užší i působiště pro vozidla elektrické trakce. Pro přiblížení stavu připomeňme, že do Bratislavy přijel první elektrický vlak od Brna 7. 11. 1967, investice pokračovaly ve směru Štúrovo, kam přijel první vlak 31. 1. 1969 a ještě téhož roku, 27. 9. 1969, došlo k zahájení elektrického provozu z Nových Zámků do Komárna.






Historický snímek z počátků provozu - nová bratislavská jednotka SM 488.0017 + 018 postává 22. 9. 1971 u 5. nástupiště v Brně hl. n. před návratem do domovského města. Foto Josef Motyčka, sbírka Leoš Tomančák





Krásně podané barevné provedení střídavého “pantografu” z 80. let – hned v úvodu však nutno zdůraznit, že nejde o bratislavskou soupravu, ale o brněnskou SM 488.0009 + 010, která odpoledne 29. 9. 1984 přijížděla do Bratislavy hl. st. a zdravila Den železničářů. Autor fotografie čekal na příjezd prototypu S 499.2001 na přípřeži R 571 “Vysočina”. Jinak brněnské “pantografy” dlouhá léta patřily ke každodennímu provozu na slovenských kolejích. Foto Pavol Kukučík





Takříkajíc pracovní snímek z areálu Pobočného lokomotivního depa Bratislava východ 2, kde se na jaro 1984 setkal elektrický vůz SM 488.0019 a “rychlíková laminátka” S 499.1013. A zatímco elektrická jednotka se za rok přestěhovala do Trnavy, sousedící lokomotiva prošla přestavbou na univerzální provedení a přeznačení na S 499.0131. Foto Pavol Kukučík





Jedno ze zajímavých setkání v Bratislavě “na hlavnej”. Někdy okolo roku 1985 se tam setkala vozidla SM 488.0030 a T 478.3150, tehdy obě ještě náležící do stavu RD Bratislava. Foto Pavol Kukučík





Bratislavské setkání s generačně mladším “brejlovcem” - SM 488.0030 a T 478.4014 v roce 1986. “Štvorka” byla na přípřeži rychlíku R 505 “Dargov”. Foto Pavol Kukučík





Další vzpomínka na obsluhy trati Bratislava - Kúty - Břeclav “pantografy” dep Bratislava i Brno. A právě brněnská jednotka SM 488.0022 + 021 vyjela v červnu 1985 s podvečerním vlakem EMOs 2510 Bratislava – Brno z bratislavských tunelů na svou 141 km dlouhou cestu. Foto Pavol Kukučík





Provozem notně poznamenaný vzhled elektrického vozu SM 488.0013, zachycený dne 29. 6. 1985 v Bratislavě. Tehdy již nově patřil do stavu RD Leopoldov, VS Trnava. Stál u prodloužené části 1. nástupiště v Bratislavě hl. st., odkud se vypravovaly vlaky směr Nové Zámky. Foto Ing. Ivo Raab




Právě na těchto úsecích jižního Slovenska se odehrávaly počátky provozu nových elektrických jednotek řady SM 488.0 - zkráceně “pantografů”. Pro Východní dráhu byly vyčleněny jednotky s elektrickými vozy SM 488.0011 + 012 až SM 488.0019 až 020 a pak SM 488.0029 + 030 až SM 488.0033 + 034. Jejich domovem bylo od počátku RD Bratislava, přičemž nezbytná údržba se prováděla v pobočném depu Bratislava východ 2, anebo slangově “novém depu”. To už bylo vybudováno a zařízeno pro potřeby elektrické trakce, čemuž odpovídaly i správkárenské haly - třebaže se do nich celá pětivozová jednotka nevlezla. Nové “pantografy” se postupně přivážely z výrobního závodu Vagónka Tatra Studénka, n. p., do Bratislavy na nové depo. Tam docházelo k jejich oživování a přípravě k výkonu TBZ (technicko-bezpečnostní zkoušky). Ty se prováděly v přilehlém úseku z Vajnor do Galanty, kde docházelo k dosažení potřebné maximální rychlosti 120 – 125 km/h.




Přehled dodávek jednotek řady SM 488.0 do Východní dráhy (RD Bratislava)





Počáteční provoz se od poloviny března roku 1971 odehrával na rameni Bratislava - Nové Zámky - Komárno a právě na kratší jednokolejný úsek připadlo nejvíce výkonů a obratů, kde se zúročily vratné jednotky, tehdy samozřejmě ještě dvoumužně obsazené - v obou hlavových vozech byl strojvedoucí. Jak se postupně uváděly další jednotky do provozu, rozšiřoval se i okruh nasazení. Přibývalo nejen přidělených osobních vlaků, ale i úseků. S novým GVD 1971/1972 začalo zajíždění už tří turnusově plánovaných jednotek nejen nově do Štúrova, ale i do Kútů a Brna. Do moravské metropole se tehdy dokonce vozil ranní rychlík č. 345 a od roku 1973, kdy se provedla radikální změna v číslování vlaků, to už byl EMR 878 - tedy motorový rychlík v elektrické trakci, což nebyla až tak obvyklá kategorie. Při pohledu do jízdního řádu z období GVD 1975/1976 vyjížděl z Bratislavy v 6:03 a do Brna hl. n. se zastavením v Kútech a Břeclavi dorazil v 7:47. Zpět se zpravidla vozil osobní vlak EMOs 2507 s odjezdem z Brna ve 13:34 a návratem do Bratislavy v 16:30. Delší obratová pauza bývala v Brně nezřídka využívána k provedení mimořádných oprav v heršpickém depu, protože podle vzpomínek bývali bratislavští strojvedoucí více spokojeni s tamní údržbou. To se pochopitelně nelíbilo heršpické správkárně, která měla své práce dost a tak časem bylo toto zajíždění ukončeno.






Po počátečním období, které jsme skromně představili na předchozích snímcích, se vizuálně přeneseme do přelomu 80. a 90. let, ke kterým se na první pohled váže zásadní změna v podobě dosazení světle červených nátěrů celé skříně, obepnuté širokým žlutým pruhem. Takto vidíme jednotku 560.019 + 020 v uzlové stanici dne 7. 3. 1990. Vedle z osobního vlaku od Břeclavi do Bratislavy přestupují cestující, kteří svým oblečením připomínají tu dobu.
Foto Ing. Ivo Raab





Zadní konec jednotky 560.020 + 019 v Kútech dne 7. 3. 1990. Toho dne byl mimořádný osobní vlak s “laminátkou” viděn i v Hodoníně, kde tehdy nový československý prezident Václav Havel odhalil sochu T. G. Masaryka. Čelo vozu 560.020 s “vygumovanou” červenou hvězdou toto období náležitě navozuje. Foto Ing. Ivo Raab





Elektrická jednotka s vozem 560.011 v Trnavě na staré stanici dne 30. 7. 1991. Za hlavovým vozem je patrný vložený vůz, nesoucí ještě klasický “polomáčený” nátěr skříně. Foto Ing. Ivo Raab





Znovu vůz 560.011, odstavený při depu v Trnavě dne 30. 7. 1991 i s trošku patrným “polomáčeným” vozem řady 060. Foto Ing. Ivo Raab





Elektrický vůz 560.013 nesl 13. 9. 1991 již nový jednotný nátěr skříně, ale na bočnicích se ještě skvěly odlévané tabulky s původním označením SM 488.0013 a pod nimi bylo sítotiskem anebo jiným způsobem přes šablonu zhotoveno nové označení. Takto se měla vozidla v přechodném období označovat. Foto Ing. Ivo Raab





Opačný konec též elektrické jednotky z druhé strany, od elektrického vozu 560.014. Vlevo je patrná netypická hala trnavského depa s charakteristickou půlkulatou střechou a světlíky. VS Trnava, 13. 9. 1991. Foto Ing. Ivo Raab





Služební personál postával 13. 9. 1991 u elektrického vozu 560.018 v areálu VS Trnava. Foto Ing. Ivo Raab





Vizuálně notně opotřebený vůz 560.029 stál 13. 9. 1991 za halou VS Trnava. Foto Ing. Ivo Raab





Na opačném konci soupravy byl elektrický vůz 560.030 a i za ním se nacházel vložený vůz ve starém unifikovaném nátěru. Vozební stanice Trnava, 13. 9. 1991. Foto Ing. Ivo Raab




Po počátečním jednodenním oběhu byl po dodávkách dalších jednotek vytvořen nejprve třídenní oběh a při ukončení jejich převzetí z výroby stoupla potřeba na pět jednotek. Kvůli dlouhodobým odstavením některých vozů však potřeba přechodně klesla roku 1977 na čtyři jednotky, než se situace stabilizovala. V pozdějších letech jezdilo až šest turnusových jednotek z celkových osmi, což byl přiměřený počet. Obtížnou situaci v zajištění provozuschopných vozidel ilustrujme na dvou nejtěžších případech. Nejprve dne 28. 6. 1972 došlo najetím motorové lokomotivy T 669.0072 v úseku Bratislava východ - Bratislava-Vajnory, kde projela návěstidlo v poloze “Stůj”, k poškození elektrického vozu SM 488.0020. Tehdy teprve zánovní vůz byl odvezen do příslušných Dílen pro opravy vozidel Kolín k provedení opravy. Ale protože nebyl kompletní (odebrány především kloubové hřídele, ale i jiné náhradní díly), odsouvalo se provedení jeho střední opravy. Situaci zkomplikoval požár náhradních dílů v DPOV. Teprve roku 1982 se podařilo opravu dokončit. Další pro provoz citlivé dlouhodobé odstavení se od dubna 1976 týkalo elektrického vozu SM 488.0016, který byl sice odvezen na střední opravu do tehdy už přejmenovaných Železničních opraven a strojíren Kolín. Avšak pro nedostatek náhradních dílů byla oprava přerušena a teprve 30. 9. 1980 se z deponace přistavil k provedení opravy. K dokreslení neutěšené situace doplňme ještě vůz SM 488.0032, který od 18. 4. 1980 stál s poškozenými podvozky, kardanů a transformátoru. Dokončení opravy se posunovalo do 31. 7. 1981 a podílelo se na nich RD Bratislava, ŽOS Kolín a BEZ Bratislava.





Vůz 560.033 byl v létě 1991 krátce po dílenské opravě v Kolíně a proto vypadal velmi hezky. Vedle postává vůz 810.489, který byl v RD Leopoldov dlouhodobě jediný a byl mu přidělen coby náhrada řady M 286.0 na lokálce Jablonica - Brezová pod Bradlom, kde se pak střídal s mladším vozem 810.660. Foto Ing. Ivo Raab





Kompletní elektrická jednotka 560.034 + 033 se 13. 9. 1991 v kolejišti trnavského depa chystá k dalšímu výkonu na jihozápadě Slovenska. Foto Ing. Ivo Raab





Elektrická jednotka 560.033 + 034 během pobytu ve stanici Komárno dne 19. 5. 1991, která byla pro tyto vozidla i stanicí konečnou. Foto Ladislav Kroul





Na stejném místě v žst. Komárno vznikl 31. 8. 1991 snímek nejstaršího slovenského střídavého “pantografu” 560.012 + 011. Foto Ing. Ivo Raab





Opravenou elektrickou jednotku s vůbec nejvyššími pořadovými čísly 034 + 033 bylo možno vidět po ránu 27. 6. 1991 jako osobní vlak EMOs 2626 z Galanty. Pravidelný příjezd byl v 8:41, kdy zastavil na staré trnavské stanici. Foto Leoš Tomančák





Elektrická jednotka 560.020 + 019, nesoucí ještě oválné emblémy ČSD v Kútech. Aby ne, psalo se 3. 11. 1992 a Československé státní dráhy ještě čekaly poslední dva měsíce jejich existence. ”Pantograf” čekal na pokyn k odjezdu vlaku EMOs 2609 do Trnavy. Foto Leoš Tomančák





“Pantograf” 560.020 + 019 vjíždí dopoledne 11. 9. 1993 do tunelu v Bratislavě cestou do Kútů a Břeclavi, kam jelo jako EMOs 2504. Na soupravě to ještě není znát, ale už se píše další životní kapitola pod hlavičkou tehdy nově vzniklých Železníc Slovenskej republiky. Foto Leoš Tomančák





Po letité přestávce začalo s GVD 1993/1994 opětovné zajíždění slovenských jednotek řady 560 z Kútů do Břeclavi. V hezký jarní den s hezkým datem 4. 4. 1994 to byla jednotka 560.017 + 018, která byla zachycena mezi dyjskými mosty před cílovou Břeclaví. Foto Leoš Tomančák





Pohraniční stanice zpravidla umožňovaly zajímavá setkání vozidel více železničních správ (o dopravcích v dnešním smyslu resp. dalších majitelech vozidel nemohla být tehdy ještě řeč). A tak se 11. 5. 1994 u třetího nástupišti v Břeclavi sešla lokomotiva 350.005 ŽSR, elektrická jednotka 560.014 + 013 ŽSR a domácí správu zastupoval motorový vůz pro údržbu trakčního vedení 892.044 ČD. Foto Leoš Tomančák




Podobnými problémy s udržením provozuschopnosti se zabývalo i domovské depo, které v rámci pokrytí provozu vystavovalo jednotky, složené z různých vozů, čímž bylo nasazení v Bratislavě poměrně známé. Protože vozy z různých jednotek měly rozdílné kilometrické proběhy, docházelo k odstavením různých vozidel a ne vždy kompletních jednotek i v rámci dílenských oprav. V praxi se to pak projevovalo rozdíly v stáří nátěrů vozů v rámci takto sestavených jednotek. Takto v roce 1985 odcházely jednotky z Bratislavy do Trnavy, kde se v následujícím období podařilo jednotky sestavit do původního pořadí.






Elektrický vůz 560.031, odstavený 15. 6. 1994 v objektu tehdy již předefinovaného RD Trnava, nevypadal podle odlehlosti místa zrovna provozně, ale skutečně tehdy běžně jezdil. Foto Ing. Ivo Raab





Elektrická jednotka 560.013 + 014 postávala 11. 6. 1994 v Leopoldově, který byl vybaven ještě úzkými nástupišti. Mohutná výpravní budova i architektonicky shodně řešené stavědlo jsou patrné v pozadí. Foto Ing. Ivo Raab





Jednotka 560.015 + 016 opouští 12. 6. 1994 stanici Smolenice a bude dál pokračovat do domovské Trnavy. V pozadí jsou patrné vápencové skály, které se vypínají za obcemi Smolenice a Trstín. Foto Ing. Ivo Raab





Elektrický vůz 560.016 byl 12. 6. 1994 zvěčněn v nové trnavské stanici i s budovou ústředního stavědla. Foto Ing. Ivo Raab




Redislokace do tehdejší Vozební stanice Trnava, tehdy náležící pod RD Leopoldov proběhla se zahájením nového GVD 1985/1986. Tento přesun byl spojen nejen s údržbou ve vhodnějších prostorách (ani do nich se však celá pětivozová jednotka nevlezla), ale hlavně s rozšířením působnosti v oblasti jihozápadního Slovenska. To bylo dáno postupnou elektrizací tratí Kúty - Trnava a Galanta - Sereď - Trnava/Leopoldov a následně i úseků Bratislava-Rača - Trnava – Leopoldov. Pro tamní frekvenci a kratší vozební ramena s častějšími obraty byly vratné jednotky také vhodnější. Dobové sestavy, poslední výkony pod hlavičkou RD Bratislava a data přesunu dokládá další připojená tabulka.








Jak je z tabulky patrné, jednotky se postupně předávaly k zahájení nového grafikonu a po stažení z posledního výkonu v Bratislavě prodělaly malou periodickou prohlídku (EM) a vzápětí byly převzaty novou služebnou. Elektrické vozy SM 488.0016 a SM 488.0018, dosud sloužící v jedné soupravě, byly postupně odeslány k provedení střední opravě (ES) v Kolíně a to nejprve SM 488.0016 vlakem 52796, vedeným lokomotivou S 499.0068 a pak vůz SM 488.0018 vlakem 68959. Obdobně tomu bylo u jednotky s elektrickými vozy č. 020 a 031, která do Kolína odjela 1. dubna 1985 ve vlaku 1. nsl. 62862.






Vozidla v jednotných nátěrech, známých též jako “vzor 1988”, protože od toho roku byly zaváděny. V ponurou sobotu 28. 1. 1995 se v Holíči setkala jednotka 560.013 + 014 s hodonínským motorákem 810.455. Osobní dopravu na mezistátní i meziměstské spojnici Hodonín - Holíč nad Moravou čekalo ještě 10 let provozu, i když bohužel jen v klesající tendenci. Foto Leoš Tomančák





I další snímek pochází z odlehlé záhorácké jednokolejky Kúty - Holíč nad Moravou. Ve slunečný den 1. 2. 1995 opouštěla stanici Gbely jednotka 560.019 + 020. Za pozornost jistě stojí historické výhybkářské stanoviště, mechanické závory a bystré oko ve změti sloupů a podpěr spatří horní část mechanického odjezdového návěstidla. Kdyby tak byla možnost to stisknout znovu a půl vteřiny dřív... Foto Leoš Tomančák





Zelené jaro se 21. 4. 1995 dostávalo i na úpatí Malých Karpat. Na fotogenické zastávce Cerová-Lieskové se chystá k odjezdu jednotka 560.013 + 014 jako EMOs 2611 cestou z Holíče do Trnavy. Foto Leoš Tomančák





Na populární “Hrbaté”, anebo trati Kúty - Trnava, která byla dlouhá léta soustředěním trnavských “panťáků” ještě několika snímky zůstaneme. Na tomto snímku vidíme 21. 4. 1995 jednotku s koncovým vozem 560.030 ujíždět a zvolna stoupat od výhybny Dúbrava k tunelu, schovaném za pravotočivým obloukem. Foto Leoš Tomančák





Vlastní Jablonický tunel je patrný z tohoto snímku, kde je zachycen výjezd vozu 560.032 při cestě z Trnavy do Kútů. Vlevo je návěstidlo pro ukončení práce postrkových lokomotiv - stoupání od Jablonice tu kulminuje. V podstatě mohlo mít i dvojitou šipku, protože ponejvíce platilo pro nezavěšené postrky, které se odsud vracely na základnu do Jablonice. Foto Leoš Tomančák





Z portálu Jablonického tunelu byl ve slunečný pátek 21. 4. 1995 pořízen snímek jednotky 560.033 + 034, v pozadí vedle ní je předvěst vjezdového návěstidla výhybny Dúbrava.





Po ránu 22. 7. 1996 byl ve stanici Bratislava predmestie pořízen snímek jednotky 560.030 + 029 cestou z výchozí stanice Bratislava-Nové Mesto jako EMOs 2829 do Leopoldova. To už bylo v období, kdy tato generace jednotných nátěrů začala odcházet do minulosti a tak další série snímků už bude laděna do retrospektivních barev. Foto Leoš Tomančák



Text: Lajos s pomocí podkladů Pavla Kukučíka
Foto: Pavol Kukučík (+), Josef Motyčka, Ing. Ivo Raab a Leoš Tomančák

Verzia pre tlač Pošli priateľovi
Komentáre
Zobrazenie:
Názory sa nemusia sa zhodovať s názorom redakcie. Redakcia za ne nepreberá zodpovednosť
eminem
Zaslaný: 09.05.2023 4:59  
Spolupracovník
Založený: 02.07.2009
Miesto: Trnava
Príspevkov: 14371
 Re: Z historie elektrických jednotek řady SM 488.0 / 560 ...
No tak tu sa budem dlho KOCHAŤ :number one: ....Cerová, Dúbrava, úplné bomby :klanacka:
lajos
Zaslaný: 10.05.2023 19:49  
Administrátor
Založený: 01.07.2009
Miesto:
Príspevkov: 14299
 Re: Z historie elektrických jednotek řady SM 488.0 / 560 ...
Díky, to jsou Milanko slova, která potěší :ejha:
em488
Zaslaný: 09.05.2023 14:05  
Založený: 05.09.2016
Miesto:
Príspevkov: 42
 Re: Z historie elektrických jednotek řady SM 488.0 / 560 ...
Opravdu pěkně zpracováno, díky! U trnavských panťáků mě vždy udivovala ta variabilita, s jakou byly jednotky sestavovány do provozu, jinde (Bohumín, Brno či Labskoústecko) byly sestavy jednotek dané pevně po celá dlouhá léta a v podstatě tak, jak přišly z výroby. O to víc pak ale různobarevně zkombinované jednotky lákaly k fotografování. :-)
lajos
Zaslaný: 10.05.2023 19:51  
Administrátor
Založený: 01.07.2009
Miesto:
Príspevkov: 14299
 Re: Z historie elektrických jednotek řady SM 488.0 / 560 ...
Díky, snad se budou líbit i další dva díly.
Já bych k té variabilitě napsal asi jen tolik, že to byla právě Trnava, která ty jednotky dávala několik let dohromady a to po té, co to Bratislava rozhasila a před tím, než Nové Zámky začaly slepovat zbylá použitelná vozidla do zbylých jednotek.
em488
Zaslaný: 10.05.2023 23:58  
Založený: 05.09.2016
Miesto:
Príspevkov: 42
 Re: Z historie elektrických jednotek řady SM 488.0 / 560 ...
Dokonce dva díly ještě budou? No, to se tedy máme nač těšit! :ejha: Bohužel jsem zažil už jen "dobu červenožlutou", jen jako pouhý divák (a navíc v Břeclavi), musel bych se podívat do papírových poznámek, které slovenské jednotky jsem to tam tehdy (cca 1994-95) potkal, snad 17/18, 31/32 a určitě i další... Vím jen, že tehdy už hnací vozy k sobě číselně pasovaly, ale vložené byly nakombinované všelijak. Oproti tomu když přijel panťák z Brna, byl číselně "pěkně učesaný" a navíc vždy hnacím vozem s lichým číslem otočený k jihu. U nás na severu Čech bylo opravdovou výjimkou, pokud se dočasně objevila některá jednotka v jiné, nežli tovární sestavě. (Např.) zelenožlutý vůz v šedomodré jednotce, to už byla událost, při níž se vyvěšovaly slavnostní prapory. :-)
lajos
Zaslaný: 11.05.2023 17:55  
Administrátor
Založený: 01.07.2009
Miesto:
Príspevkov: 14299
 Re: Z historie elektrických jednotek řady SM 488.0 / 560 ...
Honzo, určitě byly v Trnavě k sobě opětovně spárovány elektrické vozy. Vložené už zřejmě ne, ale ty jsem nějak nesledoval. Ale během 90. let i později už nějaký další mix nepamatuji.
Brněnské jednotky byly samozřejmě trvale lichým číslem na jih a sudým na sever, ty se neměly za normálních okolností kde otočit.
vasekpetr1
Zaslaný: 17.06.2023 5:23  
Založený: 10.09.2022
Miesto:
Príspevkov: 7
 Re: Z historie elektrických jednotek řady SM 488.0 / 560 ...
V jednu dobu se jezdily točit do Havlbrodu na spojce za tunelem, kde je přetáhl motor. To bylo v době, když se laborovalo nad tím, že byla dvojkolí jednostranně více sjetá, tak jestli ta jedna strana více netrpí. Ale tato hypotéza se nepotvrdila a otáčení souprav dále nepokračovalo.
lajos
Zaslaný: 19.06.2023 21:27  
Administrátor
Založený: 01.07.2009
Miesto:
Príspevkov: 14299
 Re: Z historie elektrických jednotek řady SM 488.0 / 560 ...
Vašku - díky, o tom pokusu s vyrovnáním a rozložením opotřebení jízdního profilu vím od jednoho z turnusáků, když jsem kdysi na 560.008 jel v rámci provozní praxe. Mimochodem, o dvojitém zaústění pardubické trati do uzlu Havlíčkův Brod jsem se dověděl nedlouho před tím. Aspoň jsem si ten manévr lépe představil. Konfigurace brněnského uzlu to neumožňovala.
Vladino
Zaslaný: 11.05.2023 8:02  
Založený: 07.01.2013
Miesto: Nitra
Príspevkov: 104
 Re: Z historie elektrických jednotek řady SM 488.0 / 560 ...
:klanacka:
Ronoath
Zaslaný: 13.05.2023 16:15  
Založený: 02.10.2022
Miesto:
Príspevkov: 3
 Re: Z historie elektrických jednotek řady SM 488.0 / 560 ...
Výborný článek! Přesně pro tyto nesmírně propracované materiály značné historické hodnoty tu chodím.

Není v plánu třeba časem články vydat i knižně?
lajos
Zaslaný: 15.05.2023 18:57  
Administrátor
Založený: 01.07.2009
Miesto:
Príspevkov: 14299
 Re: Z historie elektrických jednotek řady SM 488.0 / 560 ...
Díky. Snaha tedy byla, ale vydat takové věci v knižní či jiné papírové formě vyžaduje ještě více preciznější přípravu, dolování dat, dokonalejší formulaci konstrukčních změn, stejně tak vývoj provozního nasazení.
Ve stylu našeho dávného motta o železničním relaxu od A do Ž je to pojato spíše jako lehčí čtení - i když třeba v tomto případě s trochu hlubším záběrem.
Takže řečeno s Františkem Koudelkou - asi ne :emo03:
vasekpetr1
Zaslaný: 16.06.2023 23:10   Upravený: 17.06.2023 5:18  
Založený: 10.09.2022
Miesto:
Príspevkov: 7
 Re: Z historie elektrických jednotek řady SM 488.0 / 560 ...
To je fakt nádhera, krásně podané, dík Leo. U té fotky brněnského pantografu SM4880022 s vlakem 2510 při výjezdu z bratislavského tunelu jen poznámka, že na tomto vlaku jely dvě spojené jednotky od vlaků 2505 a 2507 z Brna do Bratislavy a v té době jezdívaly spojené na kabel :emo03: . Zadní jednotka bohužel není vidět, ale byla tam. A v té době se muselo ještě jezdit na každé jednotce dvoumužně, protože tehdy ještě nebylo možné ovládat samostatné vypnutí hlavního vypínače na zadním stanovišti, což bylo potřeba například v zastávce Popice, kde byla uprostřed zastávky umístěna spínací stanice mezi napaječkami Brno-Modřice a Břeclav a neutrální pole vycházelo přesně na sběrače pětivozového pantografu. Takže průjezd Popicemi se spřaženou soupravou vypadal takto: před zastávkou Popice fíra na předním řídícím stanovišti stáhl sběrače a do zastávky brzdil vzduchem tak, aby svojí mašinou zastavil až za dělením. Fíři na zbývajících třech stanovištích takzvaně červeným hříbkem "odbouchli" hlavní vypínač a zazvonili na předního fíru linkovým telefonem. Ten po třetím zazvonění zvedl sběrač a pomalu jedním motorovým vozem celou soupravu vytáhl ze zastávky ven. Strojvedoucí na posledním stanovišti po projetí dělení zazvonil na předního fíru a ten zeleným tlačítkem zapnutí hlavního vypínače "nahodil" ostatní motorové vozy a pak už cela dvojsouprava uháněla směr Vranovice :-D . To s nástupem jednomužné obsluhy skončilo, protže na jednotkách se udělaly nutné úpravy v ovládání, aby tato potřeba odpadla. Pak se v pozdější době i překopaly Popice a spínačka se posunula mimo zastávku a dnes jsou na to jen vzpomínky :-D .
lajos
Zaslaný: 19.06.2023 21:35  
Administrátor
Založený: 01.07.2009
Miesto:
Príspevkov: 14299
 Re: Z historie elektrických jednotek řady SM 488.0 / 560 ...
Děkuji za krásné a autentické vzpomínky :emo37:
Popickou spínačku (možná ještě to původní provedení z doby elektrizace) jsem kdysi fotografoval pro nějakou ročníkovou práci.
A z Popic rovněž jedna živá vzpomínka - "panťákem" jsme s naším poloilegálním skautským oddílem, oficiálně však PO SSM, přijížděli na tamní zastávku při opakovaných výpravách na Pálavu. Zatímco náš vlak s patřičným zrychlením odjel k Brnu, na sousední koleji současně brzdil další "panťák" v protisměru. Nádherně zbarvená krémově-červená čela se leskla v ranním slunci.
cas


Oldrich
prispejteFotkaStručneČlánok
spolupracujeme
ČD Cargo a.s.

KHT Zvolen

Železniční magazín

TRAINFOTO.eu

IHO.hu

klubmodryhorizont.sk
 
Spomienka na Pala
uzivateliaPoužívateľov online: 77 Používateľov v sekcii
Obrazom aj slovom: 3

Registrovaných: 0
Anonymných: 77

Viac ...