Domovská stránka Obrazom a slovom Aktuálne - stručne Fotogaléria
 
Pokročilé vyhľadávanie
 
RSS
Prihlásenie
Prihlasovacie meno: Heslo:
Obrazom aj slovom
Obrazom aj slovom > História a spomienky > Půlstoletí motorových ozubnicových lokomotiv řady T 426.0

Půlstoletí motorových ozubnicových lokomotiv řady T 426.0

 
Významného výročí se letos dočkaly unikátní motorové lokomotivy řady T 426.0 (715), které po celou dobu svého provozu zaujímaly v lokomotivním parku ČSD sice nepatrné, ale současně velmi významné místo. Bylo to dáno především uspořádáním pojezdu, umožňující adhezní i ozubnicový provoz. Současně šlo o jeden z prvních typů motorových lokomotiv u tehdejších ČSD, které se vedle jiných a podstatně rozvinutějších skupin teprve hlásily ke slovu.

 










Rozlučka s odcházející generací – T 426.0001 + T 426.0003 dne 26. 6. 1988 v Kořenově. Foto Jaroslav Valeš



Snímek z doby ukončení pravidelného provozu – T 426.0001 se zvláštní soupravou na ozubnici 25. 6. 1988. Foto Jaroslav Valeš



Stroj T 426.0002 vyjíždí 2. 6. 1984 z Kořenovského tunelu do Kořenova-zastávky



„Dvojka“ zmizela z provozu jako první, ale 3. 6. 1984 byla v Kořenově ještě v kondici. Foto Jaroslav Valeš



Kdysi tisovecké stroje T 426.0001 a T 426.0003 pózují 26. 6. 1988 v Kořenově. Foto Jaroslav Valeš




Odstavená T 426.0004 se soupravou deponovaných „zetek“ v Kořenově v létě 1988. Foto Jaroslav Valeš



V jejich případě mělo jít dokonce o první typ motorové ozubnicové lokomotivy na světě. Jejich potřebu vyvolaly přepravní nároky na dvou ozubnicových tratích tehdejších ČSD a to Brezno – Tisovec (částečné osazení mezi Tisovcem a Pohronskou Polhorou) a Tanvald – Kořenov. Výrobou byla pověřena rakouská firma SGP ve Vídni-Floridsdorfu, která postavila nejprve jednu zkušební lokomotivu 2097.01 a tato zůstala v zemi svého vzniku. Na podzim 1961 se postupně vyexpedovaly 4 lokomotivy pro ČSD a se v letech 1964 a 1967 vyrobila 2 + 1 lokomotiva pro železárny v severomaďarském Ózdu. Uvedené stroje se mezi sebou odlišovaly dělbou výkonu mezi adhezní a ozubnicový pohon.




Stav „zubaček“ v době po uvedení nové řady 743 do provozu – stroje úředního označení 715.001 a 715.004 postávají počátkem března 1989 v Kořenově. Foto Palo




Bližší pohled na dnešní muzejní vozidlo ČD T 426.001 (715.001) v předjaří roku 1989. Foto Palo



Dvojice neprovozních lokomotiv 715.003 a 715.002 v březnu 1989 v Liberci. Za zmínku stojí v pozadí stojící hradecký „brejlovec“ 753.172, ze kterého se stal experimentální stroj 752.002II – byť vlastní silou nikdy nevyjel. Foto Palo



Boční pohled na motorové „zubačky“ čísel 003 a 002. Foto Palo



Počátkem roku 1989 už 715.004 čekala na zrušení, výzisk náhradních dílů a šrotaci.



Československé stroje se přes Břeclav dovezly na naše území a byly rozděleny tak, že lichá pořadová čísla 01 + 03 obdržela Vozební stanice Tisovec (LD Zvolen) a naopak sudá čísla 02 + 04 Strojová stanice Tanvald (LD Liberec). Počátky provozu byly zajímavé a dost se lišily od pozdějších let. Po prvotních potížích se stroji i s ozubnicí se měly tisovecké stroje ujmout plánované vozby, kterou zde dříve zajišťovaly parní lokomotivy řady 403.5. Ty již byly v době příchodu "rakušanek" již neprovozní. Kromě zkušebních jízd na ozubnicovém úseku však do pravidelné služby zasáhly jen na rameni do Jesenského a ještě v roce 1962 byly kvůli poruchám odstaveny a odeslány do dílen. I přes provedenou rozsáhlou rekonstrukci ozubnicové trati a umožnění přechodnosti se do Tisovce řada T 426.0 již nevrátila. Plánované vyhasnutí vysoké pece v Tisovci na Silvestra 1966 a s tím spojené předpokládané přepravní nároky už jejich potřebu nevyžadovaly. Po provedení oprav v Dílnách pro opravy vozidel ČSD Nymburk byly v letech 1963 a 1964 postupně předány do Tanvaldu, kde již zůstaly.
Na nejstrmější české železnici panovala odlišná situace, protože v letech 1958 – 1962 byla uzavřena z důvodu rozsáhlé rekonstrukce. Ač šlo o jen 7 km dlouhou trať, měla svůj význam, především v rámci přepravy dřeva z oblasti Jizerských hor, ale také třeba v zásobování sklárny v Dolním Polubném. Samozřejmě pak i v osobní dopravě na rozhraní Jizerských hor a Krkonoš. Navíc se po vzájemné výměně území s Polskem (do roku 1945 tato oblast hraničila s Německem v jeho tehdejších hranicích) ocitla bývalá zastávka Strickerheuser na čs. území a tak se provoz záhy rozšířil přes Jizerský most, který dříve tvořil hranici mezi Čechami (resp. Rakousy) a Pruskem, až do nynějšího Harrachova. Zde je na místě kratičká historická vsuvka, že horská trať z Tanvaldu do pruského Hirschbergu (nyní Jelenia Góra v Polsku) byla otevřena v roce 1902 za účelem přeprav uhlí ze Slezska a textilu a sklářské produkce z Čech. Provoz na úseku Tanvald – Polubný (nyní Kořenov) zajišťovaly rakouské státní dráhy, dál již pruské dráhy. Počátkem 20. let byl příhraniční úsek dokonce elektrizován trakční soustavou 15 kV, 16 2/3 Hz, ale rokem 1945 elektrický provoz skončil. Trakční zařízení zabavila Rudá armáda jako válečnou kořist a navíc se mezinárodní provoz zastavil a s problémy obnovil teprve loni, ač byla česká a polská síť kolejově stále propojena. Na ozubnici sloužila od počátku trojice parních lokomotiv pozdější řady 404.0 ČSD, které také vyrobila lokomotivka ve Floridsdorfu. Na počátku 60. let předala žezlo nové generaci.




Již zrestaurovaná lokomotiva T 426.001 postává ráno 25. 8. 1991 před točnou pobořeného kořenovského depa, v pozadí deponovaná T 426.003.




Druhá a méně známá dochovaná „rakušanka“ T 426.003 byla v roce 1991 již uchráněna před likvidací a nebyla už ani majetkem ČSD.



„Jednička“ v akci – T 426.001 přiváží dopoledne 25. 8. 1991 do Kořenova soupravu zvláštního vlaku, tvořeného přípojnými vozy řady Bix a před lokomotivou je zařazen již tehdy vzácný vůz řady BixPost.



T 426.001 čeká na odjezd v nynější zastávce Harrachov, která postupně ležela na pruském, pak polském, československém a dnes českém území. 25. 8. 1991.



Tanvaldské stroje převzaly vozbu nákladních i osobních vlaků, sloužily i úseku do Železného Brodu, ale s poklesem počtu provozních lokomotiv byly zbylé soustředěny výhradně na ozubnici. Od roku 1965 tam byla v osobní dopravě tehdy nová řada M 240.0 a tak řada T 426.0 do ní zasahovala při neschopnostech, při vyprošťování uvázlých vlaků nebo při dopravě větších souprav – jako byly posily a příležitostná doprava přímých vozů od motorových spěšných vlaků z Prahy. Přesun původně tisoveckých lokomotiv tak měl dopad na udržení provozu – i když se i přesto v některých obdobích musela pozastavit nákladní doprava. Lokomotivy byly jednak konstrukčně složité, v našich poměrech atypické a obstarávání náhradních dílů bylo mj. spojeno s nákupem za valuty a to byl v socialistickém Československu značný problém. Pro zajímavost, pořizovací cena jedné lokomotivy činila 175.000 US dolarů. V 70. a 80. letech tak řada T 426.0 – lépe řečeno – ty stroje, které byly zrovna provozní (obvykle 2 ks) sloužily v nákladní dopravě do Kořenova. I když se dokonce zvažoval nákup nových ozubnicových lokomotiv, přešlo se jako na jiných sklonově náročných tratích v Evropě na adhezní provoz, třebaže za cenu nižšího normativu hmotnosti. S velkým úspěchem se zde odzkoušela vršovická lokomotiva T 466.2369, vybavená elektronickým regulátorem výkonu. Na základě toho se v závěru roku 1987 zrealizovala výroba jednorázové desetikusové série odvozených lokomotiv řady 743 (tehdy ještě úředně T 466.3). Ty v lednu 1988 plně převzaly jak nákladní, tak i osobní dopravu do Kořenova a Harrachova. Původní „Elektronik“ T 466.2369 se vrátil do Prahy-Vršovic a začalo rušení řady T 426.0. Jako první se přišla „rakušanka“ T 426.0002 (715.002), následně i T 426.0003 (715.003) a T 426.0004 (715.004). Jako jediná zůstala T 426.0001 (715.001), kterou vyžadoval služební předpis D 40, vlastně prováděcí nařízení pro obsluhu ozubnicové trati. V případě uváznutí vlaku a stahování soupravy s provozuneschopnou lokomotivou tam mohla podle něj zasáhnout pouze ona. Lokomotivy sudých čísel pak našly svůj ohnivý konec v Milíně na Příbramsku (002) a v Polance nad Odrou (004). V roce 1990 se zrušený stroj 715.003 předal pobočce Československé vědecko-technické společnosti při SS Tanvald a tam byla roku 1991 zprovozněna. Na jaře 2002 obdržela v krnovském Olpasu i nový nátěr. Jednou ze zajímavostí řady T 426.0 bylo i to, že navzdory unifikaci si udržely původní nátěry po celé období, jen se v 80. letech dosadily čelní tenké žluté výstražné pruhy. Od roku 1990 se zbylá 715.001 mohla po dokončené opravě pyšnit zrestaurovaným původním nátěrem a odlévanými tabulkami s označením T 426.001. Plastické hvězdy na výfucích nahradila loga výrobce – SGP. Později byl zprovozněn i parní generátor Clayton.



Přípřež lokomotivy T 426.001 a motorového vozu 830.012 (M 262.0012) před Tanvaldem dává znát další mimořádnost – v září 1997 se současně slavilo 95 let ozubnicové trati, ale spíše byla tato akce mohutným protestem vůči chystanému zastavení zdejší osobní dopravy. Tzv. nulová grafikon zde vstoupil v platnost týden na to, 28. 9. 1997.




Noční odpočinek u točny v depu Tanvald – za nablýskanou T 426.001 se smutně krčí T 426.003, teprve čekající svoji renovaci.



Souprava zesílného osobního vlaku stoupá dopoledne 21. 9. 1997 nad Dolním Polubným. V čele vlaku byl stroj 743.002, z opačné strany 830.012 a po Kořenov dělal nezbytný postrk stroj T 426.001. Dál do Harrachova už jej tehdy ani nechtěli pustit.



„Jednička“ pod hrobkou sklářského rodu Riedelů
u Dolního Polubného dne 21. 9. 1997.



Výjezd T 426.001 z Kořenovského tunelu, odpoledne 21. 9. 1997.


Oba zachované stroje, shodou okolností ty původně přidělené na Slovensko, jsou dnes domovsky v Tanvaldu a vyjíždějí jen při mimořádných příležitostech. Jedna z nich zaslouží zmínku – účast na oslavách 100 let ozubnicové trati Brezno – Tisovec v září 1996, o čemž přinese obsáhlé pojednání Palo.

Stroj: Výr. číslo: Dodán: TBZ: Depo: Zrušen: Likv.:
T 426.001 (715.001-4) 18166/1961 13.10.1961 15.10.1961 Zvolen
T 426.002 (715.002-2) 18167/1961 03.10.1961 20.11.1961 Liberec 14.12.1987 04.1990
T 426.003 (715.003-0) 18168/1961 13.10.1961 15.10.1961 Zvolen 16.06.1989
T 426.004 (715.004-8) 18169/1961 01.10.1961 20.11.1961 Liberec 16.06.1989 11.1989





Při oslavě století kořenovské zubačky se konečně sešly obě dochované „rakušanky“ spolu – 5. 7. 2002 nad Dolním Polubným zabírají stroje T 426.001 na postrku a T 426.003 v čele.



Ráno 6. 7. 2002 se u Dolního Polubného blýskla taková přípřež T 426.001 + 03.



Pohled na stranu chladičů byl vždy méně obvyklý, lokomotivy jím byly otočeny proti stoupání a povětšinou tam své vlaky sunuly. Zrenovovaná T 426.003 opouští 5. 7. 2002 dopravnu Dolní Polubný.



Pohled z portálu tunelu na vytrhané kolejiště v Dolním Polubném na přípřež „rakušanek“. Nedlouho předtím zde bývaly i ozubnicové výměny...



Dvojice T 426.003 + 01 sune zvláštní vlak od Dolního Polubného ke Kořenovu.



Pomalý nájezd na ozubnici pod Kořenovem – T 426.003 v čele, na konci T 426.001.



Jistě neobvyklý pohled na střešní uspořádání ozubnicové lokomotivy T 426.003.

Autor děkuje Jaroslavu Valešovi za souhlas s použitím jeho fotografií.



Text a neoznačené foto : Lajos.

Verzia pre tlač Pošli priateľovi
Komentáre
Zobrazenie:
Názory sa nemusia sa zhodovať s názorom redakcie. Redakcia za ne nepreberá zodpovednosť
Palo
Zaslaný: 12.09.2011 6:38  
Administrátor
Založený: 30.11.2007
Miesto: kúsok od Bratislavy
Príspevkov: 5060
 Re: Půlstoletí motorových ozubnicových lokomotiv řady T 4...
Na vlastné oči, v plnej prevádzke, som tieto zaujímavé stroje videl po prvý krát v roku 1983. Ako cestovateľ som musel predsa navštíviť aj zubačku Tanvald - Kořenov - Harrachov, vtedy tu na osobnom vlaku bola M 240.0020, s ranným manupulákom išla T 426.002...je to veru už nejaký ten rok späť...
volod
Zaslaný: 16.09.2011 11:51  
Spolupracovník
Založený: 16.02.2010
Miesto: Bratislava
Príspevkov: 24807
 Re: Půlstoletí motorových ozubnicových lokomotiv řady T 4...
Vítam takýto článok. Konečne niečo ucelené o tomto zaujimavom, aj keď "nenápadnom" type rušňov s bohatou fotodokumentáciou. Myslím, že 1 ks tohto stroja mali aj rakúske OBB a jeden bol v maďarskej oceliarni v Ózde kúsok od našich hraníc.
lajos
Zaslaný: 16.09.2011 20:46  
Administrátor
Založený: 01.07.2009
Miesto:
Príspevkov: 13689
 Re: Půlstoletí motorových ozubnicových lokomotiv řady T 4...
Děkuji.
Jak je v textu obsaženo - nejprve byl vyroben stroj 2097.01, později 2085.01, který převzaly ÖBB. A do Ózdu byly exportovány postupně 2 + 1 loko s provozním označením A 27 až A 29.
Podstatně více a hlavně s unikátními snímky se můžete dovědět v nové knize Ozubnicové lokomotivy našich drah, Vl. Borek & R. Friml, CORONA Praha 2011. Právě jubilující T 426.0 jsou hlavním obsahem. Doporučuji !
P.S. Tento text vznikl krátce před vydáním knihy a některé údaje jsou rozdílné, což je dáno různými zdroji informací.
cas


Vratislav
prispejteFotkaStručneČlánok
spolupracujeme
KHT Zvolen

LTE Slovakia

Železniční magazín

SPDŽ Žilina

TRAINFOTO.eu

IHO.hu

klubmodryhorizont.sk
 
Spomienka na Pala
uzivateliaPoužívateľov online: 162 Používateľov v sekcii
Obrazom aj slovom: 1

Registrovaných: 2
Anonymných: 160

TimoDK, Luko3105, Viac ...