Firma CZ LOKO vznikla v roce 1995 jakožto Českomoravská komerční společnost, zastřešující činnost tří samostatných závodů v Nymburce, Jihlavě a Letohradě. O dva roky později byla struktura společnosti změněna na holdingové uspořádání. S tím souvisela změna názvu na ČMKS Holding. Později se součástí holdingu staly také železniční dílny v České Třebové, kde bylo zřízeno nové sídlo společnosti. V roce 2006 pak vznikl současný název CZ LOKO, který lépe charakterizuje poslání společnosti. Za necelé čtvrtstoletí existence CZ LOKO se ovšem nejdůležitější změny odehrály uvnitř podniku, bez ohledu na jeho název. Cesta na nynější pozici významného evropského výrobce lokomotiv totiž nebyla přímočará. Na jejím začátku byla opravna lokomotiv s regionálním rozsahem působnosti. Až postupem času následovaly první modernizace a spolu s nimi také otevírání zahraničních trhů. Se zvyšujícími se nároky zákazníků přitom rostl podíl vlastního know-how, který vedl až k vývoji nových typů lokomotiv. V tomto ohledu byl rok 2018 přelomový, neboť bylo zákazníkovi předáno jubilejní tisící vozidlo, postavené podle patentu CZ LOKO.

V pátek 30. 11. 2018 se řízení železniční stanice Veselí nad Moravou přepnulo na dálkové ovládání z Centrálního dispečerského pracoviště Přerov. Završila se tím dlouhodobá přestavba regionálního železničního uzlu.

V závěru článku o italských "Tygrech", tedy lokomotivách řad E632, E633 a E652, který zde vyšel v srpnu 2018 (Italští "Tygři" (1. část) a Italští "Tygři" (2. část)) jsme slíbili, že se k zajímavé tématice italských elektrických lokomotiv brzy vrátíme. Slib dodržujeme a přinášíme pohled na některé další italské konstrukce.

Ako každý rok Vám prinášame prehľad grafikonu na najbližší rok. Tento grafikon začne platiť od 9.12.2018 do decembra 2019. Aj tento rok je to o niečo lepšie, avšak na druhej strane aj horšie. Aktualizované 11.12. o 19:40.

Zdravím Vás milí priatelia a čitatelia. Po veľmi dlhej dobe by som sa rád opätovne zahlásil ku svojej ''činnosti''. Času bolo za posledné obdobie pomenej, viac povinností (aj tých pracovných), ale i napriek tomu som sa odhodlal pripraviť si pre Vás reportáž, zahŕňajúcu fotografie, ktoré mi pribudli v tomto roku. Tak si to poďme teda zhrnúť.

Vzpomínání na půlstoleté jubileum už připadlo na modernější provedení ''laminátek'', na řadu S 499.0, nově 240. Připomeňme si v pokračování našeho seriálu tyto živé legendy našich tratí.

Vzpomínání na půlstoleté jubileum už připadlo na modernější provedení ''laminátek'', na řadu S 499.0, nově 240. Připomeňme si v pokračování našeho seriálu tyto živé legendy našich tratí.

Vzpomínání na půlstoleté jubileum už připadlo na modernější provedení ''laminátek'', na řadu S 499.0, nově 240. Připomeňme si v pokračování našeho seriálu tyto živé legendy našich tratí.

Vzpomínání na půlstoleté jubileum už připadlo na modernější provedení ''laminátek'', na řadu S 499.0, nově 240. Připomeňme si v pokračování našeho seriálu tyto živé legendy našich tratí.

Přinášíme třetí, závěrečnou část našeho malého ohlédnutí za lokomotivami řady 749. Dnes si na fotografiích připomeneme dalších sedmnáct ''elektrických zamračených'', které ještě relativně nedávno jezdily na mnoha místech po kolejích České republiky a které většinou rychle a spontánně skončily ve šrotu.

V roce 1992 byla provedena první rekonstrukce lokomotivy řady 751 na řadu 749. Sériové přestavby se pak týkaly lokomotivních řad 751 i 752 a proběhly v letech 1994 až 1996. Řada 749 byla pro provoz na tratích ČD opravdovým přínosem a umožnila dokončení úplného přechodu na elektrické vytápění vlakových souprav. Vyšlo zde o nich několik skvělých článků, ke čtvrtstoletí této řady Čtvrtstoletí řady 749 nebo předtím Malá vzpomínka na velkou rošádu 1.část – odchod, případně Olomoucké „berty" - řada 749..... Přesto nám ještě dovolte malé ohlédnutí za těmito lokomotivami.

Železniční trať z Čejče do Ždánic nezažila během své doposud 110 let trvající existence mnoho oslav. První v roce 1958, druhé oslavy v roce 1968, další 1983 a poslední v roce 1994. V rámci těch, které se konaly před 24 lety, se po ní naposled projela parní lokomotiva, a to brněnský „Skaličák“ 433.001.