Toto pojednání velmi volně navazuje na už dříve zveřejněné vzpomínky na proměny sesterských lokomotiv 754.012, 754.037 a 751.103 (T 478.1103). Ke shrnutí vizuálních změn vždy velmi pečlivě ošetřované sesterské mašiny 754.067 dosud nedošlo, třebaže o tom byl zájem. Z autorovy strany odkládáno s odůvodněním, že určitě ano, ale někdy jindy, časem. A po nedávné opravě a radikální změně vnějšího vzhledu konečně ten správný čas nastal.

Následující pojednání bylo zamýšleno již dříve, avšak zpracování urychlila mimořádná událost, která se zapsala nejen do už tak pestrého životopisu motorové lokomotivy 754.066.

Na letošní rok připadlo už 40. výročí od vyrobení rychlíkových lokomotiv původní řady E 499.2, později 150, dnes, po výraznějších rekonstrukcích, již řad 150.2 a 151. Tyto ikonické stroje stejnosměrné elektrické trakce jsme si na našich stránkách už velmi detailně představili v rozsáhlém seriálu.

Mezi třemi stovkami motorových lokomotiv řady T 466.0 (735) bylo několik zástupkyň, které se svým zevnějškem výrazně odlišovaly od svých tuctovějších kolegyň. Mezi nejvýraznější náležela lokomotiva T 466.0013, historicky spjatá s Lokomotivním depem Břeclav a zejména pak Strojovou stanicí Otrokovice.

Návazně na jubilující příspěvek, věnovaný ověřovací sérii lokomotivy řady 263, přidáváme ještě materiál, zaměřený na jejich barevné řešení. I když svoji dominantní barvu vlastně za tři desítky let nevyměnily, leccos se změnilo.

V tomto pojednání se vrátíme k někdejší podobě elektrických lokomotiv řady 350, které pro ně bylo typické v první polovině 90. let. I když šlo o různě přijímané pojetí vnějšího tohoto barevného řešení, má své pevné místo v historii a je určitě dobré si jej zde shrnout.

Tento barevný příběh je věnován motorové lokomotivě, jíž přes 30 let dominovala červená barva, povětšinou doplněná žlutými pruhy nebo proužky. "Čtyřkový brejlovec" T 478.4062, dnes 754.062, patří už od roku 1980 ke stálicím brněnského depa a před krátkým časem mu byl razantně změněn jeho vzhled.

Nedávno uplynulo již 40 let od uvedení sériových lokomotiv tehdejší řady ES 499.0 do služby. V etapách se zařadily doběhů pro 5 + 1 lokomotivu a pak naplno pro 12 + 1 lokomotivu na trati tehdejšího II. hlavního tahu ČSD od Prahy po Štúrovo resp. Komárom a z Prahy vyjížděly do Brna a Jihlavy. Shrnutí provozu jsme přinesli v seriálu "Príbeh zvaný GORILA"- a proto se touto, jinak jistě ale zajímavou historií nebudeme znovu zaobírat, a na jubilující rychlíkové krasavice se podíváme skrze jejich vizuální proměny. Vedle podoby vozebních ramen či tažených souprav to totiž byla další velmi zajímavá a pozorně sledovaná oblast.

Nedávno uplynulo již 40 let od uvedení sériových lokomotiv tehdejší řady ES 499.0 do služby. V etapách se zařadily doběhů pro 5 + 1 lokomotivu a pak naplno pro 12 + 1 lokomotivu na trati tehdejšího II. hlavního tahu ČSD od Prahy po Štúrovo resp. Komárom a z Prahy vyjížděly do Brna a Jihlavy. Shrnutí provozu jsme přinesli v seriálu "Príbeh zvaný GORILA"- a proto se touto, jinak jistě ale zajímavou historií nebudeme znovu zaobírat, a na jubilující rychlíkové krasavice se podíváme skrze jejich vizuální proměny. Vedle podoby vozebních ramen či tažených souprav to totiž byla další velmi zajímavá a pozorně sledovaná oblast.

Návazující pojednání je opět věnováno jedné konkrétní lokomotivě, která se také - po určité období – zdaleka vymykala ustálené podobě svých kolegyň. Jde o motorovou lokomotivu 754.037. Díky jejímu osvojení někdejší osádkou lokomotivy T 478.1103, což se na ní také patřičně projevovalo, si vysloužila pojmenování Krasomila II., - jako v nějaké dynastii. A prozradíme, jak vznikla dnešní „Alenka“.

Toto pojednání bude opět věnováno jedné konkrétní lokomotivě, která se zdaleka vymykala ustálené podobě svých řadových sestřiček. Jde o již neexistující motorovou lokomotivu T 478.1103, která se především v 80. letech proslavila pod přiléhavou přezdívkou „Krasomila“. Ano, podle pohádky Pyšná princezna v hlavní roli s Alenou Vránovou. A u „Alenky“ nakonec skončíme – ale to až v příštím, navazujícím díle.

Mezi lokomotivami řad 770 a 771 našich státních drah nebylo mnoho, které by se barevně vymykaly zavedenému zvyku. Nátěry byly jednotně dodržovány jak v dobách do počátku 90. let, tak i po té, kdy začal návrat k původnímu zeleno-krémovému barevnému provedení a to na obou stranách našich novodobých hranic. Jednou z čestných výjimek byl šumperský „čmelák“ 771.182.

Touto sérií bychom chtěli splatit malý dluh historii motorových lokomotiv řady 750 na Slovensku, jmenovitě pak jejímu barevnému řešení. Šlo doslova o barvitý příběh, který se svým pestrým vývojem podstatně lišil od sesterských řad 753 a 754.