Další část mého výletu po Pobaltí.

Po dlouhém plánování se v pondělí 12.8.2019 ráno vydávám opět na cestu. Děda mě veze autem do Teplic nad Metují, kde přestupuji do Spěšného vlaku směr Choceň a po dalším přestupu v České Třebové dojíždím vlakem Ex 113 do Ostravy. Na nádraží ve Svinově mám sraz s kolegou Honzou z Ostravy a Ondřejem ze Zlína a autem vyrážíme směr Pobaltí.

Nakonec třetí část mého výletu vlakem po Maďarsku.

Druhá část mého výletu vlakem po Maďarsku.

Ráno 17.června jsem vyjel druhým vlakem, který od nás odjíždí v 5:00. Po přestupu ve Starkoči na spěšný vlak z Trutnova do Pardubic, ve kterém již seděl kamarád Honza a začala tak naše další železniční cesta. Dojeli jsme do Pardubic, kde jsme si vyměnili eura a maďarské forinty. No hlavně forintů byla plná peněženka, že to vypadalo, jako když jsme vyhráli v loterii. Z Pardubic odjíždíme vlakem EC 275 METROPOLITAN do Bratislavy. K našemu překvapení přijíždíme včas a před námi jsou více než dvě hodiny čas.

Aj v lete 2019 sme s tatom navštívili Balaton. Maďari mali dva prázdninové víkendy retro jazdy vlakov z Budapešti do Tapolcy. My sme si vybrali víkend 3.a 4. august 2019. Už v piatok sme sa ubytovali v kúpeľoch v Hevíze. Po dlhej daždivej ceste sme si tu odpočinuli. Do rána sme sa dobre vyspali. Ráno som sa už tešil na maďarské dízlové mašiny.

V období od 5. do 25. augusta prebiehala u našich južných susedov v stanici Pusztaszabolcs nepretržitá výluka, ktorá si vynútila v úseku Pusztaszabolcs - Rétszilas odklony InterCity a Expressz vlakov a nahradenie zvyšných vlakov autobusovou dopravou. Odklonené vlaky tak nepremávali na trati Pusztaszabolcs - Dombóvár priamo cez Sárbogárd, ale cez Dunaújváros. Na odklonovej trase však v úseku Dunaújváros - Rétszilas nie je elektrifikácia, čo si vyžiadalo nasadenie motorovej trakcie do čela odklonených IC vlakov.

Je neděle 5.května, 14 hodin a 45 minut, a já se vydávám na cestu do Ostravy. Zde mám plánované přespání u kamaráda Honzy. Cesta přes Týniště nad Orlicí, Choceň a Českou Třebovou proběhla dobře, akorát vlaky byly docela plné.

Na moji další cestu jsem si musel chvíli počkat, protože když jsem měl volno, tak zase nebylo dobré počasí. A když bylo konečně pěkně, tak volna nebylo tolik, abych mohl projet celou naplánovanou trasu.

Rádi bychom vás seznámili s provozem okolo jihopolského Sulikowa. Je čtvrtek 14. 3. 2019 a ve 3:20 mi začíná zvonit budík. Po krátké přípravě za půlhodiny vyrážím autem směr Walbrzych, kde jsem po půlhodině jízdy. Zde auto nechávám a ve 4:31 odjíždím prvním vlakem přes Jeleni Goru do Luban Slaski. Zde jsem v 6:35 a čekám na příjezd kolegy Pavla, se kterým zde mám domluvený sraz.

Lokomotivy španělských státních drah RENFE řady 252, které se staly základem úspěšné a rozšířené typové řady Siemens ES64 dodávané pod obchodním názvem Eurosprinter, slouží od začátku devadesátých let na klasických tratích o rozchodu 1668 mm i na rychlodráhách s rozchodem 1435 mm a jejich význam pro španělskou železniční dopravu byl obrovský. Nabízíme zde malé nahlédnutí k jejich vzniku a provozu.

Pro vozbu těžkých nákladních vlaků a pro provoz na náročných horských tratích zakoupily Španělské státní dráhy RENFE začátkem osmdesátých let dvoje šestinápravové lokomotivy. Jedny z nich byly zavedeny jako řada 251 a na ně se v dnešním článku zaměříme.

Přespání v InterCityHotelu v Ulmu bylo dobré a hlavně bylo i delší, než první noc v Chebu. Ráno jsme vycházíme v 6:30 a přímo ve staniční budově využíváme velké množství obchodů a nakupujeme si jídlo a pití na celý den.

Cesta do Německa začala ve čtvrtek 14.2., kdy jsem po denní odjel už o hodinu dřív spěšným vlakem do Starkoče, přestoupil jsem na rychlík do Hradce Králové a odtud osobním vlakem do Pardubic. Vlak do Prahy mi jel přibližně za 50 minut a tak jsem volný čas využil na večeři v restauraci, která se nachází přímo ve nádražní budově pardubické stanice. Svíčková s knedlíky přišla vhod, jídlo dobré a obsluha rychlá a tak bez problémů stíhám zpožděný expres ze Žiliny, kterým pokračuji do Prahy.