Kuba je stát nacházející se na ostrově stejného jména v oblasti Karibiku v Mexickém zálivu. Má rozlohu 109 886 km² a žije na něm celkem 11 300 000 obyvatel. Země se po světě proslavila jako vývozce prvotřídních doutníků a rumu. V oblasti politiky je Kuba známá díky své bouřlivé revoluční historii ve 20. století. V roce 1959 se během revoluce chopil moci tehdy 23 let starý Fidel Castro. V reakci na to Spojené státy Americké zavedly v roce 1960 na tuto karibskou zemi obchodní embargo trvající dodnes. Pod vládou Fidela Castra se Kuba stala socialistickou zemí pod vlivem Sovětského svazu. Země také v letech 1972 až 1989 hospodářsky spolupracovala s tehdejší Československou socialistickou republikou v rámci Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP). Komunistický režim na Kubě přežil i pád Sovětského svazu a vydržel zde dodnes. Fidel Castro byl vůdcem až do roku 2008, nicméně již od roku 2006 jeho pravomoci převzal jeho mladší bratr Raúl Castro. Ten v roce 2018 předal moc novému prezidentovi. Miguel Díaz-Canel se stal prvním vůdcem země, který již nezažil revoluční rok 1959.

V prosinci roku 2020 jsem třikrát zajel do Polska. Vzhledem k tomu, že to bylo pokaždé na jeden den, tak jsem se pohyboval pouze v okolí hranic s Českou republikou.

Je úterý 15.9.2020 ráno a my se probouzíme v La Spezia. Začíná se poslední den v Itálii a večer nás čeká let do Prahy. Z hotelu vyrážíme okolo 7:30 na nádraží Centrále, kdy ještě před naším odjezdem děláme několik fotek

Jsme na procházce Římem a druhý den naší italské cesty začal návštěvou Vatikánu. Odtud míříme zpátky do města, konkrétně na Piazza del Risorgimento.

Už na začátku září předloňského roku jsme s kamarádem přemýšleli, kam se pojede na další větší výlet. Hlavně jsme museli vybírat z míst, kam se vůbec díky opatřením můžeme dostat a tak Viktor přišel s návrhem, že pojedeme do Itálie. Napadla ho i proto, že Itálii měl původně naplánovanou na červen. Slovo dalo slovo a jelikož byl průjezd Rakouskem znemožněn kvůli pandemickým opatřením, padla volba pro cestu letadlem. Po nákupu letenek jsme se začali připravovat na cestu. Je sobota ráno, 12. září 2020 a v 5:02 odjíždím z Broumova směr Náchod, kde přistupuje Viktor a již společně míříme do Prahy.

První část našeho cestování k Baltu jsme zakončili příjezdem do německé stanice Stralsund Hbf. A nyní budeme v cestě pokračovat.

Pomalu se blíží konec prázdnin a já vyrážím na další výlet vlakem. Tentokrát do Polska, na sever až k moři. A nezůstanu jenom v Polsku, ale podívám se i do Německa. Všechno začíná ve středu 26.8.2020 ráno před sednou hodinou, kdy nasedám do auta, cestou v Meziměstí nakupuji jídlo na cestu a mířím do Lubina. Zde na nádraží dávám auto na parkoviště a dál budu pokračovat vlakem. Společnost na cestě mi bude dělat kamarád Krzystof, který zde na mně už čeká.

Na neděli 18.10.2020 bylo V Polsku poblíž našich hranic naplánováno ježdění s parní lokomotivou Tkt48-18. Vlaky Antracyt a Noiroode vyjely na tratě Jaworzyna Śląska - Kłodzko a Kłodzko – Nowa Ruda. V 8:30 tedy vyrážím z Broumova přes Meziměstí, kde nakládám kolegu Honzu a míříme vstříc prvnímu parnímu vlaku dnešního dne.

Tak ako aj po minulé roky sme tento rok tiež navštívili Balaton. Ako to dopadlo sa pozrieme v tomto článku. No nezostali sme len pri Balatone.

Naše cesta Maďarskem se pomalu blíží ke konci a od rána se věnujeme prohlídce maďarského hlavního města. V Budapešti jsme se zatím byli podívat na dětské úzkorozchodné železnici, odkud jsme se přesunuli do železničního muzea.

Pokračujeme v naší cestě Maďarskem a jsme v Györu, kam jsme dojeli osobním vlakem z Veszprému. Po krátkém focení na stanici se vydáváme do města.

Je začátek srpna roku 2020 a my jsme již třetí den na cestě. Kalendář ukazuje 11.8. vystupujeme v Kaposváru, kam jsme dojeli vlak Sz 18807 ze stanice Ukk přes Tapolcu a Fonyód.

Jsme v pohraniční stanici Szentgotthárd, která leží na rakousko-maďarské hranici. Pobyt našeho vlaku IC 317 se blíží ke konci a my opět nasedáme do soupravy.

Je neděle 9.8.2020 a po delším plánování vyrážím na další výlet. Situace v Evropě už dovoluje cesty do zahraničí a tak toho využívám. Plán je jasný, jedu se podívat na Slovensko, do Rakouska a Maďarska.

Maďarsko je síce susedná krajina, ale pre mňa je nereálne tam len tak vybehnúť na pár hodín a niečo pofotiť. Pre to som vždy obetoval nejaký deň aby sa to oplatilo... A viete čo ? Oplatilo sa to vždy, pretože vždy bolo čo fotiť. Nerád chodím na tie isté miesta viackrát, ale skrz odklony po dieslovej trati som tam bol viackrát, no ale vždy išlo niečo iné.