Během podzimu roku 2022 prošla médii zpráva o zrušení vlečky na brněnské výstaviště. Informace zaujala asi jen místní občany a příznivce železnice, protože šlo o poměrně zajímavou stavbu. Původně se jednalo o vlečku z brněnského dolního nádraží do cukrovaru, který stál v místech nynějšího výstaviště. Zřízena byla roku 1889. Bližší informace jsou uvedeny například zde.

Délka vlečky dosahovala cca 2,8 km, odbočovala z jižního zhlaví stanice Brno dolní nádraží, kolmo podjela most (též Vídeňský viadukt), po němž jsou vedeny koleje z Horních Herpšic na hlavní nádraží a okolo řeky Svratky, aneb ulicí Poříčí, směřovala ke svému cíli. Podoba se během let asi několikrát změnila, v posledním období bylo drážní těleso včleněno doprostřed čtyřproudé silnice, která tvoří součást Velkého městského okruhu.

O víkendu 8. a 9. října 2022 uspořádalo ČD Muzeum v Lužné u Rakovníka dlouho plánované tematické setkání motorových lokomotiv, v česko-slovenském prostoru všeobecně známých pod přezdívkou ''sergej''.

V areáli Železničného múzea v Bratislave pri stanici Bratislava východ sa nachádza Symbolický cintorín železničiarov. Je to pietne miesto na pamiatku železničiarov, ktorí zahynuli pri výkone svojho povolania (ďalej len ''PM'').

Polovina června roku 2022 přinesla z hlediska provozu a údržby vozidel Českých drah zásadní změnu. Na základě platnosti nových podmínek pro osoby, oprávněné k údržbě, se začaly striktně zohledňovat proběhy mezi dílenskými opravami a rázem byla odstavena dlouhá řada vozidel. V Brně to znamenalo uspíšený konec služby elektrických jednotek řady 560, lidově řečených ''pantografů'' či ''panťáků''.

Tímto obrázkovým ohlédnutím se vracíme o dvacet let nazpět, do jara roku 2002. V novodobé historii slovenských železnic to byl velmi významný předěl.

Tímto obrázkovým ohlédnutím se vracíme o dvacet let nazpět, do jara roku 2002. V novodobé historii slovenských železnic to byl velmi významný předěl.

Železniční stanice Suchá Hora je už dobře půlstoletí pojmem z železničního dějepisu. Dávno již zmizela z jízdních řádů, služebních pomůcek a map. Přesto dodnes tamní výpravní budova existuje, třebaže ve značně zanedbaném stavu a patrně bez budoucnosti.

Vážení a milí čtenáři, přátelé, spolupracovníci - současní, bývalí. 18. března 2022 je tomu deset let, co předčasně zhasla svíce života našeho kamaráda Pavla Kukučíka (1967 – 2012). Věnujme při takovém výročí této osobnosti železniční fotografie, dokumentaristiky a publicistiky následující řádky.

Tisíc kilometrů dlouhé rameno Berlín - Budapešť procházelo třemi a nyní čtyřmi státy: Německem, Českou republikou, Slovenskem (které předtím tvořily Československo) a Maďarskem. Jeden pravidelný rychlík na něm jezdí už přes šedesát let, několik dalších jezdilo sice po kratší dobu, ale všechny měly značný význam. Nepochybně je to velmi zajímavý kus železniční historie a tímto článkem se ho pokoušíme popsat.

Jsou akce, které se vryjí hluboko do paměti a pod kůži. Nečekané zážitky, příjemná setkání se zajímavými lidmi a neméně zajímavými věcmi. Tak by se dala charakterizovat okružní cesta, kterou jsem podnikl poslední lednový den roku 1992.

Tento především obrázkový materiál budiž vzpomínkou na jednu krásnou a již minulou kapitolu v pestré historii našich železnic. Je věnována svého času výrazně modrým lokomotivám řady 750, sloužící v depu Nové Zámky

Vlak "Hungaria" jezdí na 995 kilometrů dlouhém rameni Berlin - Budapest už přes šedesát let, několik dalších vlaků zde jezdilo sice kratší dobu, ale všechny měly značný význam. Nepochybně je to velmi zajímavý kus železniční historie a tímto článkem ho popisujeme.

Tisíc kilometrů dlouhé rameno Berlín - Budapešť procházelo třemi a nyní čtyřmi státy: Německem, Českou republikou, Slovenskem (které předtím tvořily Československo) a Maďarskem. Jeden pravidelný rychlík na něm jezdí už přes šedesát let, několik dalších jezdilo sice po kratší dobu, ale všechny měly značný význam. Nepochybně je to velmi zajímavý kus železniční historie a tímto článkem se ho pokoušíme popsat.

Na podzim 1996 jsme obdrželi hlášku, že v Lučenci a okolí proběhnou oslavy tamních tratí. A dokonce s účastí hostující motorové legendy, “nohabky” M 61.004 z Maďarska. Po silně deštivém září bylo na čase zkusit lepší počasí a navštívit střední Slovensko.