Padesát let byly stálicemi na tratích v okolí pražské aglomerace elektrické jednotky řady 451 a 452. Svou práci odváděly i na Ostravsku a na východě Slovenska. V době svého vzniku představovaly nový typ železničního vozidla, který určil směr vývoje příměstské a regionální dopravy. Připomeňme si tyto často vysmívané jednotky, které si ale spíš zaslouží obdiv a úctu, v krátkém popisu a na sérii fotografií.

Tauernbahn je nejdůležitějším úsekem hlavní severojižní železniční magistrály spojující Německo přes Rakousko s oblastí u Jadranu a s Balkánem, překonávající hlavní alpský hřeben přes masiv Hohe Tauern. Nedávno byla dokončena velkorysá a velice náročná rekonstrukce této trati patřící k nejzajímavějším a nejkrásnějším v Rakousku. V první a druhé části jsme se seznámili s historií dráhy a prostřednictvím snímků se severní a zčásti i jižní rampou z doby před rekonstrukcí a během ní. Nyní budeme pokračovat po jižní rampě až do stanice Spittal-Millstättersee.

Tauernbahn je nejdůležitějším úsekem hlavní severojižní železniční magistrály spojující Německo přes Rakousko s oblastí u Jadranu a s Balkánem, překonávající hlavní alpský hřeben přes masiv Hohe Tauern. Nedávno byla dokončena velkorysá a velice náročná rekonstrukce této trati patřící k nejzajímavějším a nejkrásnějším v Rakousku. V první části jsme se seznámili s historií dráhy a prostřednictvím snímků se severní rampou z doby před rekonstrukcí a během ní. Nyní se postupně přesuneme k 8371 metrů dlouhému vrcholovému Tauerntunnelu a pak na jižní rampu.

Vážení a milí čtenáři, dnes vám nabízíme obsáhlý životopis motorové lokomotivy T 478.3109, která měla to štěstí, že se dostala mezi historická vozidla VVÚŽ MDC ŽSR. Autorem článku a některých fotografií je Pavol Kukučík, který tento materiál rozpracoval v době, kdy sváděl těžký boj se zákeřnou nemocí a už jej nedokončil. V doplněné podobě vám jej předkládáme u příležitosti Paľových 50. narozenin, které bychom s ním 21. 8. 2017 oslavili - avšak dnes už můžeme jen vzpomínat na jeho bohatou tvůrčí činnost.

Tauernbahn je nejdůležitější částí hlavní severojižní magistrály spojující Německo s oblastí u Jadranu a s Balkánem, překonávající hlavní alpský hřeben přes masiv Hohe Tauern. Nedávno byla dokončena velkorysá a náročná rekonstrukce této tratě patřící k nejzajímavějším a nejkrásnějším v Rakousku. Dnes je dvojkolejná a místy je vedena novými tunely, které ji odvedly z jednokolejných náspů a kamenných či ocelových mostů. Měl jsem to štěstí jezdit na Tauernbahn fotografovat zdejší romantiku jednokolejné horské dráhy před ukončením rekonstrukce a pohled na ni vám nyní nabízím.

Pětatřicet let byly nepřehlédnutelnou součástí našich neelektrizovaných tratí velké motorové vozy řady 852 a 853, než své místo přepustily řadě 854, které svými rekonstrukcemi daly vzniknout. Soupravám motorových rychlíků, spěšných a osobních vlaků vtiskly nezaměnitelnou podobu.

Významnou, zajímavou a podle mě i krásnou kapitolu naší železniční dopravy napsalo provozní nasazení velkých motorových vozů řady 852 a 853. Řada 852 si připomene příští rok padesát let od svého vzniku a padesátiny řady 853 budou následovat. Jak známo, s těmito řadami se již na tratích nesetkáme, neboť obě zanikly rekonstrukcemi na řadu 854, která shodou okolností oslaví 20 let svojí existence. Podívejme se na motoráky 852 a 853 tak, jak jsem je zachytil svým fotoaparátem.

Příhraniční město Hodonín bývalo velmi silným průmyslovým centrem. Na počet obyvatel i rozlohu tam bývala řada výrobních podniků - jako klasické továrny, elektrárna, cukrovar, dřevozpracující kombináty, cihelny. T všechno obnášelo značnou výměnu zboží, které v první řadě zajišťovala železnice. Počátkem 90. let však nastal postupný úpadek zdejšího průmyslu a mnohde ještě rychleji zanikla i doprava po kolejích. Pojďme si však raději zavzpomínat, jaké to bylo, když se vedlejší koleje na obou kolejových skupinách hodonínské stanice plnily zátěží, když v sousedních stanicích čekaly vlaky na volnou vjezdovou kolej, aby se mohly rozposunovat a kdy trojice lokomotiv za staničních zálohách bez přestávek sjížděla brzdové obložení a obruče.

Historie železniční dopravy je, kromě jiného, provázena bohužel také nehodami. Na některé se už zapomnělo, jiné zůstávají v paměti i po generace. Zvláštní skupinou jsou nehody, provázené nejasnostmi či mýty. A také nehody, kde existuje řada důvodů, proč pochybovat či nesouhlasit se závěrem vyšetřování. A právě k nim se řadí i velká nehoda expresu č. 271 "Meridian" v Bratislavě v roce 1977.

Už 20 let jsou na českých kolejích běžným, i když početně omezeným jevem motorové lokomotivy řady 708. Jde o velmi zdařilá a přitom poměrně málo známá i prezentovaná vozidla. U příležitosti 20 let od jejich sériové výroby jim věnujeme toto zastavení.

Vážení čtenáři, naši pravidelní, i občasní a náhodní. Čas neúprosně měří nám všem, ale jak už to v životě chodívá, někomu odměřuje ještě rychleji. A stejně tak čas rychle běží od chvil, kdy někomu z nás zhasla ta pomyslná svíčka. V sobotu 18. 3. 2017 je tomu již pět let, co předčasně skončila životní pouť našeho kamaráda, kolegy a přirozené autority, Pavla Kukučíka.

Trať Havlíčkův Brod - Brno vedená přes Vysočinu byla až do vybudování 1. tranzitního koridoru hlavním železničním tahem spojujícím Prahu s jižní Moravou a dál se Slovenskem a Rakouskem. Pro železniční fandy nabízela řadu kouzelných míst s nenapodobitelnou atmosférou a atraktivním provozem. S druhou částí mojí fotoreportáže se opět zatouláme na tuto trať do jejího "zlatého věku".

Trať Havlíčkův Brod - Brno vedená přes Vysočinu byla až do vybudování 1. tranzitního koridoru hlavním železničním tahem spojujícím Prahu s jižní Moravou a dál se Slovenskem a Rakouskem. Pro železniční fandy nabízela řadu kouzelných míst s nenapodobitelnou atmosférou a atraktivním provozem. Dnes se provoz změnil, krásné "fotofleky" ale zůstaly. Já jsem již jako začínající fotograf rád jezdil ke strýčkovi do Ostrova nad Oslavou, fotil všechno co se na kolejích pohybovalo a záliba ve zdejší kraj a dráhu mi už zůstala. Dovolte mi nabídnout malý výběr fotografií z mého archívu.

Před více než 25 lety se na stránkách podnikového tisku Olomoucké oblasti ČSD "Moravskoslezský železničář" objevila zajímavá zpráva o transplantaci. Nešlo o lékařský zákrok, avšak chirurgická přesnost byla nezbytná. Po předchozích nehodách uváděli pracovníci tehdejšího LD Veselí nad Moravou do provozního stavu dával jeden motorový vůz ze dvou. Tím šťastnějším byl dieselhydraulický motorák 851.035.

Tímto nadpisem je řečeno vše podstatné. Na jihomoravské lokálce Čejč - Ždánice, s níž si osud citelně pohrával vlastně po celou dobu její existence, utichla osobní doprava v květnu 1998 (Ždánické rozloučení (22. květen 1998), krátce na to vyvrcholila éra dopravy surové ropy od zdejších vrtů (Ropné vlaky na kolejích „Moravského Texasu) a kvůli ukončení výroby ve Šroubárně Ždánice přestal být koncový úsek z Uhřic do Ždánic pravidelně pojížděn. Navíc začal povážlivě chátrat a začalo se řešit jeho zrušení.