V roce 1964 opustil brány lokomotivky Alsthom první stroj se zcela novou podobou, nazvanou "Nez Cassé", tedy "Zlomený nos". Jejím autorem byl designér Paul Arzens (1903 - 1990). Název vychází z tvaru jejich siluety, jejímž charakteristickým prvkem jsou dopředu skloněná čelní skla. Tento nezaměnitelný tvar se opakoval u lokomotiv Alsthom až do roku 1988. Nejezdily pouze ve Francii, ale i jinde v Evropě, Africe a Asii. Zde je o nich třetí část našeho článku.

V roce 1964 opustil brány lokomotivky Alsthom první stroj se zcela novou podobou, nazvanou "Nez Cassé", tedy "Zlomený nos". Jejím autorem byl designér Paul Arzens (1903 - 1990). Název vychází z tvaru jejich siluety, jejímž charakteristickým prvkem jsou dopředu skloněná čelní skla. Toto uspořádání mělo zabránit světelným odrazům a strojvedoucímu tak zajistit lepší jízdní komfort. Tento nezaměnitelný tvar se opakoval u lokomotiv Alsthom až do roku 1988 a zde je o nich druhá část našeho článku

V roce 1964 opustil brány lokomotivky Alsthom první stroj se zcela novou podobou, nazvanou "Nez Cassé", tedy "Zlomený nos". Jejím autorem byl designér Paul Arzens (1903 - 1990). Název vychází z tvaru jejich siluety, jejímž charakteristickým prvkem jsou dopředu skloněná čelní skla. Toto uspořádání mělo zabránit světelným odrazům a strojvedoucímu tak zajistit lepší jízdní komfort. Tento nezaměnitelný tvar se opakoval u lokomotiv Alsthom až do roku 1988 a o těchto strojích je náš článek.

V letech 1979 - 1980 převzaly tehdejší ČSD poslední motorové lokomotivy pro osobní dopravu. Šlo první a také jedinou a poslední sérii lokomotiv řady T 478.4, později 754.

V letech 1979 - 1980 převzaly tehdejší ČSD poslední motorové lokomotivy pro osobní dopravu. Šlo první a také jedinou a poslední sérii lokomotiv řady T 478.4, později 754.

V letech 1979 - 1980 převzaly tehdejší ČSD poslední motorové lokomotivy pro osobní dopravu. Šlo první a také jedinou a poslední sérii lokomotiv řady T 478.4, později 754.

V letech 1979 - 1980 převzaly tehdejší ČSD poslední motorové lokomotivy pro osobní dopravu. Šlo první a také jedinou a poslední sérii lokomotiv řady T 478.4, později 754.

Milí priatelia! Je to už nejaký piatok, čo som sa Vám týmto spôsobom prihovoril. Súkromný a pracovný život mi nedovolili bližšie sa venovať mojím koníčkom, no pri tejto príležitosti, keď zvoní umieračik krásnemu úseku trate, som sa rozhodol, že ten čas si už nájsť musím! Z môjho pohľadu najkrajší úsek trate č. 120 som navštívil hneď niekoľkokrát.

Každá doba na železnici má svá ikonická vozidla, která ji reprezentují. Pro meziválečné ČSD to byly bezpochyby parní lokomotivy řady 387.0, řečené "mikádo". Přestože jejich provoz už celé půlstoletí patří minulosti, pořád jde o živoucí pojem a to i přes to, že ani v muzeálním provozu není žádné z nich.

Pokud někomu vadí supění z jícnu parní lokomotivy a mazlivý hvizd píšťaly, pokud někomu nevoní teplý válcový olej a štiplavý dým a vůbec se pohoršuje nad kouřovými emisemi, ať dál nečte. Materiál je určen pro ty ostatní a věřím, že mezi čtenáři našich stránek jich bude dostatek.

Před osmdesáti lety vznikl na rýsovacích prknech konstrukčního oddělení americké společnosti Union Pacific Railroad projekt mohutné parní lokomotivy s tažnou silou přes 600 kN. Byla určena speciálně pro vozbu těžkých nákladních vlaků o hmotnosti přesahující 4000 tun přes pohoří Wasatch mezi státy Utah a Wyoming na americké Transkontinentální železnici. Přinášíme 2. část našeho článku o těchto impozantních lokomotivách.

Před osmdesáti lety vznikl na rýsovacích prknech konstrukčního oddělení americké společnosti Union Pacific Railroad projekt mohutné parní lokomotivy s tažnou silou přes 600 kN. Byla určena speciálně pro vozbu těžkých nákladních vlaků o hmotnosti přesahující 4000 tun přes pohoří Wasatch mezi státy Utah a Wyoming na americké transkontinentální železnici.

Život už je takový. Nepřináší jen radostné okamžiky, ale i ty smutné. Nejsmutnější pak, když se navždy loučíme s někým, kdo odchází tam, odkud se ještě nikdo nevrátil. A dnes, v pátek 12. června 2020, jsme za zvuků varhan a zvonů veselského kostela sv. Andělů strážných na takovou cestu vyprovodili našeho kolegu a především kamaráda, pana Milana Vítka.

Po dvě dlouhá desetiletí byly spjaty s depem ve významném uzlu na střední Moravě. Elektrické dvousystémové lokomotivy původní řady ES 499.1, později 363, v letech 1984 až 2004 přidělené do Lokomotivního depa Přerov. Říkalo se jim různě, ale pro písmena v jejich původním označením nejvíce "eso". Vzpomeňme na ně v horizontu času, tentokrát v jejich druhé a poslední dekádě, přesněji v letech 1995 až 2004.

Po dvě dlouhá desetiletí byly spjaty s depem ve významném uzlu na střední Moravě. Elektrické dvousystémové lokomotivy původní řady ES 499.1, později 363, v letech 1984 až 2004 přidělené do Lokomotivního depa Přerov. Říkalo se jim různě, ale pro písmena v jejich původním označením nejvíce "eso". Vzpomeňme na ně v horizontu času - nyní v porevolučních letech 1990 až 1994.