Německým vozem na německé stroje 1.díl

railtrains.sk

Dátum:  13.07.2009 1:00   |   Rubrika:  Zo zahraničných tratí   |   Vytlačené:  16.10.2019 11:19

 Letos na jaře jsme jako obvykle připravovali s kolegou Honzou Dostálem každoroční letní výlet s fotoaparátem do Rakouska. Všechny dosavadní výlety byly připraveny tak, abychom na místo určení dojeli vlakem, něco vyfotili a pak se zase přesunuli vlakem dál. Letos jsme vyzkoušeli jet prostě autem. Navštívili jsme daleko víc míst a objevili i některé, které cestou vlakem prostě přehlédneme. Ale již k samotnému třídennímu výletu.












Den první: 08.06.2009

Vyrážím jen tři hodiny po půlnoci se skoro prázdnou nádrží do Břeclavi. Tam už čeká Honza a bez zbytečného otálení směřujeme na čerpací stanici. Berou plnou, samozřejmě, jedeme totiž východoněmeckým autem, které má pouze 26 litrovou nádrž. Pro jistotu máme v kufru i 4 litry rezervu, že kdyby něco. Volba vozidla byla jednoduchá, pokud nás trabant dovezl v roce 2006 do Chorvatska a zpět bez závad, nač riskovat jízdu s novým autem, které si sami neopravíme a případný „error“ na display by znamenal konec výletu a potupný odtah někam do předraženého servisu. Vyrážíme kolem čtvrté hodiny ranní přes hraniční přechod Reinthal a směřujeme k Mistelbachu. Do města nezajíždíme a u čerpací stanice poblíž Wilfersdorfu kupujeme dvojměsíční dálniční známku, bude se na léto hodit...

Po silnici č.7 míříme do Vídně, za pár měsíců tu bude nová dálnice A5, ale my pro jistotu sjíždíme směr Gänserndorf abychom do Vídně vjeli silnicí č.8, je to pohodlnější, protože se s ní dá přímo odbočit na dálnici A23 skrz Vídeň s napojením na A2 do Grazu. Vše vychází podle plánu a na jednom z mnoha odpočívadel si dáváme pauzičku a vymýšlíme plán.

Pokračujeme až k exitu 95 a míříme fotit Herculesy k Friedbergu. Vlaků tu moc nejezdí tak čekáme na zastávce v Pinggau Markt a po takových 20.minutách přijíždí místní Bundespolizei a legitimují nás. V Rakousku nic neobvyklého. Jeden nám okukuje občanku, druhý trabanta a třetího se ptám, kde se dá pěkně fotit vlak. Dává nám tip na viadukt u Rohrbachu, ale vzhledem k četnosti spojů nakonec po vyfocení Herculesa přejíždíme až do Fehringu, nebudeme čekat dvě hodiny na jeden vlak, který i tak veze Desiro.



2016.005 přijíždí s nákladním vlakem do Friedbergu





2016.043 v čele REX 2796 před Friedbergem u souběhu tratí z Fehringu a Oberwartu



Stejný vlak o pár metrů blíže k Friedbergu



Čekání na zastávce Pinggau Markt nám kromě policistů pak zpříjemňoval kos




A očekávaný REX 2708 v čele s Herkulesem 2016.027 v zastávce Pinggau Markt




Do Fehringu přijíždí 2016.094 v čele vlaku ER 4702 do Maďarska



2016.062 v depu ve Fehringu



Házíme očkem po prázdném depu ve Fehringu a Herkulesích roztroušených po stanici. Pár fotek a hurá na benzinku. Zrovna tankují i místní „Bundespolizei“ , jeden s obdivem obchází nejen trabanta, ale dokonce si fotí jak se do něj tankuje nakonec si pokývneme a odjíždíme. Je dopolední sedlo a nic moc se nehýbe tak že zkusíme to známé místo Lassnitzhöhe a její okolí. Povoz odstavujeme u nádraží a vyrážíme na odpolední túru po okolí. Ne a ne nám to sednout a tak po třech hodinkách měníme stanoviště o jednu zastávku níž, Autal. Tady si to užíváme. Pro jistotu máme na sobě reflexní vesty aby zase nějaký aktivní občan neohlásil podivné auto a dvě osoby s foťákem místní policii.



2016.080 s nákladním vlakem zachycen v Lassnitzhohe



Ve dvou se to lépe táhne, ale ve třech je větší sranda, aneb 2016.085 + 2016.901 + 2016.095 projíždí Lassnitzhohe



ER 9953 a Herkules 2016.097 na konci vlaku. Odjezd z Lassnitzhohe



Křižování v Lassnitzhohe v podání 5022.049 a 5047.402



Do zastávky Autal přijíždí osobní vlak R 4714 z Grazu. Na čele je 2016.092



Skoro jako v Polsku, jedna lokomotiva na dva vozy. Jeden z prvních Herkulesů, tedy 2016.003 s vlakem REX 4780



Pokud možno všechno třikrát, dvě jsou málo.... Tři desira v Autalu na vlaku REX 4782



Herkules 2016.901 s vlakem R4716 v Autalu



Počkat se oplatilo, nakonec jel i náklad s Herkulesem 2016.080


Po dvou hodinkách na přímém slunci toho máme celkem dost a tak volíme variantu přesunu na trať kde se velmi obtížně dostává po železnici a tou je trať Klagenfurth – Zeltweg. Pokračujeme po dálnici A2 na exit 241 a sjíždíme s večerním sluncem do údolí, dálnice totiž vede extrémně vysoko a dálniční přivaděč má tak 3,5 kilometrů do fakt velkého kopce. Na nádraží v Bad Sankt Leonhard fotíme jediný odpolední osobní vlak, který zde dojel z Klagenfurtu.


5022.025 přijíždí do Bad St.Leonhard jako vlak R 4512



Z druhé strany fotíme 5022.026, který odjede na čele zpět jako R4513

Jelikož se nehýbe ani kolo tak že si půjdeme prohlídnout trať na ranní focení a najdeme místo k nočnímu odpočinku. Objevujeme zrušenou stanici Reichenfels, zastávku Taxwirt a zkoumáme kde ráno vyfotíme jeden ze dvou osobních vlaků, které zde jedou. Nakonec parkuji trabanta vedle výpravní budovy Reichenfels a stelu si v něm. Honza si vybral lavičku na nádraží a spacák. Ulehli jsme s čísly 750 km na tachometru. Se soumrakem mě ale osvítilo vozidlo, místní se šel zeptat co se děje, proč tu stojí auto, když tu normálně celý rok žádné přes noc nestává. Vysvětlil jsem mu, že budeme ráno fotit vlaky a odjel. Bylo mi jasné co bude, asi za 20.minut dojeli místní Bundespolizei a legitimovali nás. Starší z nich, evidentně před důchodem mi po vysvětlení co tu děláme povykládal, jak tu jezdí náklady i se třemi mašinami a omluvil se že otravují, ale je to jejich práce. Takže jsem se jen ujistil, že není problém parkovat u nádraží a spát v autě a odjeli. V cca 22.hodin jsme zalehli a spali až do ...... až do ranní 5.hodiny kdy mě zpoza kopce vzbudilo hlasité troubení dvojice Herkulesů !! s prvním ranním nákladním vlakem ....







Autor textu a foto: TheoKojak



Tento článok nájdete na stránke railtrains.sk https://www.railtrains.sk

URL tohoto článku je: https://www.railtrains.sk/modules/AMS/article.php?storyid=10