Pielstick - 40 let předení komůrek (2)

railtrains.sk

Dátum:  07.03.2014 0:00   |   Rubrika:  História a spomienky   |   Vytlačené:  20.09.2019 16:02

 Už před 40 lety se začalo na kolejích ČSD rozléhat neobvyklé předení komůrkových motorů Pielstick. Zněl z pod kapot nových motorových lokomotiv řady T 466.0, později 735. Šlo o další a významnou kapitolu v motorizaci našich železnic. Tato kapitola se věnuje první sérii, od jejíhož pomalého uvedení do provozu nyní uplyne 40 krátkých, anebo dlouhých let. Prakticky záhy po dodání pětikusové ověřovací série řady T 466.0 v pozdním podzimu roku 1973 začalo předávání první dvacetikusové série lokomotiv T 466.0007 až 026.












První z nich - T 466.0007 - dnes po zásluze muzejní vozidlo ČD, byla hotova ještě na konci roku 1973, kdy prvně opustila martinskou zbrojovku, pardon, strojírenský podnik, který měl pro svoji zbrojní výrobu takové civilní krytí. Vlastní přejímky byly prováděny od ledna do března 1974, kdy ČSD dostaly první pětici ještě modrých lokomotiv čísel 007 - 011. Následovala téměř čtyřměsíční přestávka, po níž už rodný Turiec opouštěly červené stroje od 012 výše. Do konce října 1974 se převzalo 12 lokomotiv, tedy do čísla T 466.0023. Poslední tři z I. série (024, 025 a 026) opustily Martin až na jaře 1975. Hned po nich však následovaly další stroje, ovšem již oproštěné elektrodynamické brzdy, jimiž byla nejnižší čísla typická a pověstná.



Ještě nenápadný stroj T 466.0007 postává 24. 1. 1991 před Rohatcem a veze jeden z posledních uhelných vlaků po někdejší Baťově důlní železnici na Důl Tomáš. Foto Lajos



Ještě celočervené zbarvení a úzké čelní výstražné proužky na kapotě T 466.0007 v srpnu 1991 v Čejči, ale do konce roku prošla lokomotiva opravou a změnou nátěru. Foto Lajos



Už červeno-žlutý stroj 735.007 s cisternovým vlakem u Hodonína v červenci 1996. Foto Lajos



Zrestaurovaný stroj T 466.0007 jako náhrada parní lokomotivy na lokálce Kroměříž - Zborovice v květnu 2009. Foto Lajos



Muzejní "pielstici" v plném nasazení. Ve staničce Nové Město na Moravě se v horké odpoledne 6. 7. 2009 setkávají stroje T 466.0253 a T 466.0007. Foto Lajos



Nedatovaný a nepopsaný snímek - zánovní lokomotiva T 466.0008 snad v létě 1974 nebo 1975 v odbočné stanici Zaječí s osobním vlakem do Hodonína. Soudě dle otevřených dveří muselo být mašině pořádně horko... Foto sbírka Lajos



T 466.0008 zapřahá ucelený vlak lignitu na vlečce bývalého Dolu 1. Máj Dubňany, který v lednu 1991 sloužil už jako překladiště z lanovky na vagony. Za chvíli vlak odjede do Rohatce a dál do hodonínské elektrárny. Foto Lajos



Lokomotiva T 466.0009 se v červnu 1990 vrací z obsluhy rohateckých vleček do stanice Rohatec. Porevoluční dobu připomíná kulatá vlajka, nalakovaná přes hvězdu. Foto Lajos



Ještě jednou někdejší baťovská vlečka a dnešní velodráha z Rohatce na Důl Tomáš a Důl 1. Máj - T 466.0009 se blíží v lednu 1991 k Rohatci. Typický vzhled soupravy nabourává jak zakrytý vůz, tak malý uhlák. Foto Lajos



Už letmo vedený stroj 735.009 postává na krajní koleji v rekonstruované stanici Hodonín v únoru 1993. Foto Lajos



Poslední období provozní lokomotivy T 466.0010 - na konci léta byla jako záložní nasazena v Otrokovicích, kde ji 22. 9. 1991 zachytil pan Jaroslav Valeš.



Roky 1992 - 1995 strávil stroj 735.010 odstaven v LD Břeclav, než tam byl rozebrán a použit k přestavbě na řadu 714. Foto Lajos




Roky dodání napovídají, že nové stroje se ještě setkaly s parní trakcí. Rozdělení bylo takové, že Východní dráha obdržela hned 11 strojů (016 až 026) s domovským depem Zvolen. Skutečným domovem se však stala vozební stanice Lučenec a okolní lokálky do Kokavy a Utekáče, kam vozily i osobní vlaky, v nákladní dopravě sloužily rovněž do Utekáče, z Brezničky do Katarínskej Hute a též na dnes již neexistující trati Poltár - Rimavská Sobota. Další stroje vyjížděly přes maďarskou peáž na tehdy poměrně novou trať do Malých Stracín, přičemž koncový úsek do Veľkého Krtíše tehdy ještě nebyl dostavěn ! Povětšinou zde došlo k náhradě "ventilovek" 431.0 nebo "pětikoláků" 524.1. Druhá část této série byla určena Střední dráze a celá přišla do LD Břeclav, ovšem i zde byli "pielstici" rozmístěni na odloučená pracoviště - stroje 007 až 010 v blízkém Hodoníně, kde se využívali jako náhrada "karkulek" T 444.1 především v osobní dopravě do Zaječí a do Holíče. Zbylá část (011 až 015) našla domov v Otrokovicích, kde dosluhovaly parní lokomotivy řady 423.0, doplňované mladšími a nepoměrně většími stroji. Jejich působištěm byla kusá lokálka Otrokovice - Gottwaldov - Vizovice.



Historický snímek, pořízený krátce po příchodu prvního (a současně posledního modrého) "pielsticka" do Otrokovic. V tamní strojové stanici jej v březnu 1974 zachytil strojvedoucí a modelářská legenda, dnes již bohužel zesnulý pan Miroslav Víšek.




Typický kouřový jev "pielsticka" při náběhu do otáček. Takto exceloval stroj T 466.0011 v lednu 1985 v Otrokovicích. Foto Jaroslav Valeš



Lokomotivy T 466.0011 a T 466.0215 postávají v létě 1985 před výpravní budovou stanice Otrokovice, kam po dlouhá léta patřily. Foto Jaroslav Valeš



Přelakovaný a přeznačený stroj 735.011 s typickou baťovskou budovou postává 29. 11. 1992 ve stanici Zlín-střed. Foto Lajos



Poslední roky života strávil stroj 735.011 v Hodoníně a na okolních lokálkách s tehdy ještě velmi čilým provozem. Ve staničce Uhřice u Kyjova se 30. 1. 1997 křižuje s motorovým vozem 810.455. Foto Lajos



Lokomotiva T 466.0012 opustila v roce 1983 domovské Otrokovice a další dekádu strávila v Brně-Horních Heršpicích. Takto byla 17. 3. 1993 zachycena v Brně, ještě s původním Priorem v pozadí. Foto Lajos



Počátky provozu později velmi známé lokomotivy T 466.0013 - ta už byla červená se žlutými doplňky a černým spodkem. Asi v roce 1974 ji před Otrokovicemi zachytil Miroslav Víšek.



A to je pečlivě udržovaná lokomotiva T 466.0013 v nejlepších letech ! Zde se 11. 2. 1986 připravuje k odjezdu z Otrokovic do tehdejšího Gottwaldova, kam naváží lůžkový vůz WLAB. S tím pozdě večer vyrazila jako kurzovním vozem směr Praha. Bylo to poslední období jeho vozby a ta začala už v roce 1929 ! Foto Jaroslav Valeš



Hned trojice otrokovických "pielsticků" exceluje na snímku z 10. 8. 1987. Foto Jaroslav Valeš



Od roku 1990 byla "třináctka" po dílnách, v novém laku a s novým označením. V této podobě opouští 11. 5. 1992 domovské Otrokovice a vyjíždí do (tehdy již opět) Zlína. Foto Jaroslav Valeš



V polovině 90. let už byla 735.013 jen matným odleskem někdejší slávy - stará parta se rozpadla. Otrokovice 2. 7. 1993. Foto Lajos



V únoru 1996 se ale 735.013 zaskvěla v tradičním modrém nátěru a těsně po příjezdu z Břeclavi do Hodonína zapózovala v kusé koleji tamního depa. Foto Lajos



Do konce května 1996 vozil stroj 735.013 téměř výhradně manipulační vlaky pod trolejí z Hodonína do Starého Města. Dopoledne 30. 4. 1996 posunuje v Rohatci v koleji bývalé důlní dráhy. Na tomto místě dokonce bývala krátká motorová zastávka, když tam fungovala osobní doprava. Foto Lajos



Krátký návrat modré "třináctky" na rodnou "Zlínku" se uskutečnil koncem srpna 1999 při oslavách 100 let vizovické lokálky. Zde 28. 8. 1999 u Zádveřic. Foto Lajos



Docela obyčejný stroj T 466.0014 míjí 14. 4. 1988 mechanický vjezd žst. Gottwaldov-Malenovice. Foto Jaroslav Valeš



Stroj 735.014 sice v roce 1991 zahořel, ale byl opraven, opatřen elektronickým regulátorem výkonu a během 90. let turnusově vozil manipulační vlaky okolo Břeclavi. Ráno 31. 5. 1992 vyjíždí s Mn vlakem do Hrušovan nad Jevišovkou. Foto Lajos



Stroj T 466.0015 opouští 17. 6. 1986 Otrokovice s poštovním kurzem a dvěma vozy řady Bix, které pomáhaly vykrýt osobní vlak do Gottwaldova, n nějž nebyl volný motorový vůz. Foto Jaroslav Valeš



Dvojice lokomotiv T 466.0015 + 735.013 (takto byly fyzicky označeny) odpočívají 29. 11. 1992 ve dvorku strojové stanice Otrokovice. Foto Lajos



"Patnáctka" ještě krátce působila v Hodoníně a nakonec dojezdila v Břeclavi. V létě 1996 prováděla obsluhy vleček, napojených do příhraniční lokálky Hodonín - Holíč nad Moravou. Foto Lajos



Uvedené stroje se stejně jako ty z ověřovací série potýkaly s řadou problémů a během dílenských oprav docházelo ke sjednocování s mladšími stroji, které byly ještě během výroby konstrukčně zdokonalovány na základě poznatků z provozu. Díky přístupu domovských dep se tyto stroje staly oporou provozu a zůstaly v něm na poměry relativně krátkého života této řady docela dlouho. Z Otrokovic odešly v roce 1995 důsledkem změny mapy dep, z Hodonína o dva roky později. Poslední dva stroje 735.007 a 735.013 sloužily se zdroji a přípojkami pro přípojné vozy v Břeclavi ještě v roce 2001. Lučenecká flotila byla pomalu redukována od počátku 90. let s poklesem výkonů a poslední stroje tak utichly rovněž ve druhé polovině 90. let.



Historicky významný stroj T 466.0016 (735.016) ŽSR v květnu 1993 v Lučenci. V té době ještě nikdo nevěděl, že z něj vznikne první modernizovaný stroj nové řady 736. Foto Lajos



Náhled do dokladů původní lokomotivy T 466.0016, uvedené do provozu v srpnu 1974.



Výsledek TBZ a nezbytná razítka - lokomotiva T 466.0016 může jít sloužit na tratě ČSD.



Určitě nejlépe udržovaný "pielstick" ze stavu Vozební stanice Lučenec, kde byl zachycen dopoledne 11. 11. 1992. Dlouhodobě vozil manipuláky v okolí Brezničky, Poltáru a Kokavy nad Rimavicou. Foto Lajos



Stroj 735.018 během provozní přestávky v lučeneckém depu dne 12. 11. 1992. O měsíc později už stál kvůli poruše natrvalo. Foto Lajos



Jeden z první odstavených lučeneckých "pielsticků" - 735.019, zachycený v křovinách 12. 5. 1993. Foto Lajos



Dvojice po sobě jdoucích čísel - 735.020 a 735.019 pod dohledem vodárenské věže v Lučenci na podzim roku 1992. Foto Lajos



Jednou se zajímavostí řady T 466.0 (735) bylo, že na rodné Slovensko bylo dodáno jen 53 lokomotiv se značkou ČSD, tedy šestina řady. Šlo o stroje čísel 001 až 006, 016 až 026, 040 až 044 (Nové Zámky), 049 až 052 (Zvolen/Tisovec), 053 (NZ), 060 a 061 (Zv/Tis), 076 až 080 (Žilina), 091 až 095 (NZ), 109 až 113 (NZ), 119 až 121 (NZ), 182 a 183 (Zv/Tis) a nakonec 252 až 256 (Ža). Kromě toho přišly do vlečkového provozu stroje T 466.0502 (Ľahké stavebné hmoty Zemianské Kostoľany), T 466.0503 (přímo TEES Martin), T 466.0505 (Teplárna Martin) a T 466.0506 (Železniční stavitelství Bratislava). Ty byly (vyjma starší T 466.0502) dodány v roce 1979 na závěr sériové výroby. Poslední uvedený se však přečísloval na T 466.0299, protože spadal do resortu FMD. Později byl administrativně přeznačen na 735.601, ale dojezdil pod číslem 735.299.




Lokomotiva 735.021 již jak trvale odstavená v kolejišti VS Lučenec dne 13. 5. 1993. Foto Lajos



Stroj 735.022 sloužil v Lučenci na počátku 90. let letmo a byl zajímavý nárazníky s malými talíři. Foto Lajos



Lokomotiva 735.023 byla v období GVD 1992/1993 druhou turnusovou lučeneckou ve vozbě manipulačních nákladních vlaků do Kokavy a Utekáče. Foto Lajos



735.024 na první lučenecké záloze posunuje v oslizlém podzimním dni 12. 11. 1992. Foto Lajos



Poněkud výjimečný osud měl stroj T 466.0025 (735.025), který valnou část života strávil ve VS Tisovec. Tam byl, již neprovozní, zachycen 21. 12. 1993 ve společnosti motorového vozu 820.119. Foto Lajos



Kdysi nejvyšší číslo v Lučenci a vůbec poslední "pielstick", opatřený elektrodynamickou brzdou - T 466.0026 (735.026). V roce 1992 sloužil na druhé lučenecké staniční záloze. Určitě zaujmou okolní vozy - jak přípojný vůz řady 24-29/Baafx, jeden z mála zkušebně nalakovaných novým unifikovaným nátěrem pro motorové vozy a sousední vůz MÁV, patřící soupravě mezistátního osobního vlaku z Hatvanu. Foto Lajos


Méně příjemnou zajímavostí bylo, že tyto stroje nebyly ani v krajině svého vzniku nijak zvláště oblíbeny a poměrně brzy odstavovány, často se nedočkaly ani 20 let v provozu, což byla jejich plánovaná životnost. Poslední lokalitou, kde byla řada 735 nasazována, bylo RD Žilina v roce 2000. Po příchodu řady 742 však skončila i zde. A tak už jen dvojice původem žilinských lokomotiv T 466.0253 a T 466.0254, které přešly pod MDC a po letité přestávce byly zprovozněny, připomíná trochu kontroverzní lokomotivy, které kdysi patřily ke každodennímu provozu kvůli svojí pověsti byly jedny z prvních na seznamu k vyřazení. Nic to však nemění na jejich přínosu v motorizaci našich železnic a kulaté výročí jejich nástupu je na místě si takto slovem i obrazem připomenout.


Text: Lajos, foto: Jaroslav Valeš, Miroslav Víšek a Lajos


Tento článok nájdete na stránke railtrains.sk https://www.railtrains.sk

URL tohoto článku je: https://www.railtrains.sk/modules/AMS/article.php?storyid=1220