Jugoslávské diesely GM (část 1) : Řada 661

railtrains.sk

Dátum:  28.03.2014 0:00   |   Rubrika:  Zo zahraničných tratí   |   Vytlačené:  12.12.2018 8:28

 Je únor roku 1960 a do přístavu ve Splitu připlouvá náklad prvních lokomotiv EMD G16 vyrobených americkou firmou General Motors Company a určených pro Socialistickou Federativní Republiku Jugoslávii. Další dodávky brzy následují a do konce roku 1961 tak už burácí jugoslávskými horami 98 nových lokomotiv, které mají JŽ/ЈЖ (Jugoslovenske Železnice /Југословенске Железнице) ve stavu jako řadu 661. Dne 20.1.1961 se ujal úřadu 35. prezident USA John Fitzgerald Kennedy a podle tohoto populárního politika brzy dostaly "američki dizel lokomotive" pojmenování "Kenedi".












EMD G16 jsou těžké šestinápravové dieselelektrické lokomotivy. Byly vyráběné v letech 1958 až 1972, kromě GM v USA také licenčně ve Španělsku společností MACOSA a v Austrálii firmou Clyde Engineering. Mají hmotnost 112 t, maximální rychlost 124 km/h, délku přes nárazníky 18941 mm, tažnou sílu 255 kN a rozchod 1435 mm, 1600 mm, 1668 mm nebo 1000 mm. Dvoutaktní motor GMC 16-567 C má výkon 1435 kW. Lokomotivy dnes stále jezdí v původní nebo rekonstruované podobě ve 14 zemích světa.

JŽ/ЈЖ obdržely v letech 1960 až 1973 celkem 218 lokomotiv řady 661. Pocházely z 5 výrobních sérií a jejich dodávky se částečně prolínaly. Z první série z roku 1960 byly stroje 661.001 - 661.034. Ve druhé sérii dodané v letech 1960 a 1961 bylo 64 mašin označených 661.101 až 661.164. Dodávka třetí série byla rozložena do let 1966 - 1973. Bylo to 78 lokomotiv s označením 661.201 až 661.278. Mezitím bylo v období 1970-1971 dodáno 27 strojů 661.301 - 661.327, které byly na rozdíl od ostatních vybaveny elektrodynamickou brzdou. Poslední série pro JŽ/ЈЖ pak přišla roku 1972 a těchto 15 lokomotiv 661.401 - 661.415 nemělo vlakové topení. Kromě toho dodal výrobce i 2 stroje s čísly 661-1 a 661-2 pro elektrárnu TENT (Termoelektrane Nikola Tesla) v městě Обреновац/Obrenovac v Srbsku.

Rozpad Jugoslávie začal v létě 1991. Na vyhlášení nezávislosti Slovinska a Chorvatska odpověděla bělehradská vláda vojenskou intervencí. To byl začátek kruté občanské války živené nacionalismem, národnostní nenávistí a plné etnických čistek a vyhánění a vyvražďování celých národnostních skupin. Postupně vzniklo sedm samostatných států: 8.10.1991 Slovinsko a Chorvatsko, 17.11.1991 Makedonská republika, 6.3.1992 Bosna a Hercegovina, 3.6.2006 Černá Hora, 5.6.2006 Srbsko a 17.2.2008 Kosovská republika. Bylo by ale odvážné tvrdit, že je to konečný stav, neboť tady dvojnásob platí slova pánů Wericha a Voskovce "nikdy nic nikdo nemá míti za definitivní".

Nové státy si rozdělily i vozidlový park zaniklých JŽ/ЈЖ včetně 214 lokomotiv řady 661. Stroje 661.218 a 661.229 byly zrušeny ještě před rozdělením Jugoslávie stejně jako 661.401, která byla zničena hned roku 1976 při nehodě ve Zgropolci. Podívejme se tedy za lokomotivami řady 661 k jejich jednotlivým provozovatelům.



SŽ - Slovenske železnice


Slovinská státní železniční společnost SŽ převzala od Jugoslávských železnic 7 lokomotiv řady 661, které jsou uvedeny v tabulce:







Lokomotivy 661-031 a 661-415 společnosti Slovenske železnice v depu Divača na jihozápadě Slovinska nedaleko italské hranice 20.7.1996. Lokomotivy patřily depu Sežana, pod které Divača spadá. Stroj 661-415 výr. č. A2723 byl posledním ze série 661-400 bez vlakového topení a do Jugoslávie přišel v říjnu 1972.



661-031 spolu s motorovým vozem 711-004 dne 20.7.1996 v depu Divača. "Kenedi" 661-031 s výrobním číslem 26224 je z první výrobní série lokomotiv EMD G16 pro Jugoslávii a JŽ/ЈЖ byl dodán v listopadu 1960.



ŽFBH - Željeznice Federacije Bosne i Hercegovine
ŽRS/ЖPC - Željeznice Republike Srpske/Жeљeзницe Peпубликe Cpпcкe


Bosna a Hercegovina je konfederativní republika, která se skládá z Federace Bosny a Hercegoviny (Federacija Bosne i Hercegovine/Федерација Босне и Херцеговине) a z Republiky Srbské (Republika Srpska/Република Српскa, neoficiálně: Republika Srbská v Bosně). Každá z entit má svoji železniční správu.

ŽFBH vznikly roku 2001 přeměnou ŽBH (Željeznice Bosne i Hercegovine), které zdědily po JŽ/ЈЖ celkem 23 lokomotiv řady 661. Bosna a Hercegovina je velice hornatá země a "američki dizela" se staly na zdejších tratích nepostradatelnými především v nákladní dopravě.






ŽRS/ЖPC jsou druhou společností zajišťující v Bosně a Hercegovině železniční dopravu, a to na území Republiky Srbské. Vznikla v květnu roku 1992 po osamostatnění se Bosny a Hercegoviny. Od JŽ/ЈЖ získala 20 lokomotiv řady 661 a další 3 nákupem či jako dar od jiných společností. Byly jedinými motorovými vlakovými lokomotivami. Mimochodem, soupravy nákladních vozů ŽRS/ЖPC můžeme vidět i na slovenských a českých tratích, protože vozí přes Maďarsko a Slovensko železnou rudu z dolů Omarska (Омарска) na Ostravsko a do Polska. Opačně pak jezdí s polským uhlím a koksem do bosenských železáren Zenica a Lukavac.








Lokomotiva 661-305 na čele osobního vlaku P 8045 (Bosanski Novi/Novi Grad - Bihać) krátce po odjezdu z výchozí stanice 1.8.2004. Novi Grad (Нови Град) je třicetitisícové město na soutoku řek Una a Sana na severozápadě Bosny a Hercegoviny na hranici s Chorvatskem. Je v Republice Srbské a před bosenskou válkou a obsazením Srby se jmenovalo Bosanski Novi. V jízdním řádu ŽFBH je ale zdejší stanice stále uváděna pod původním názvem.



Osobní vlak P 7404 (Tuzla - Srebrenik) vedený strojem 661-275 projíždí 2.8.2004 kolem vjezdového návěstidla stanice Tinja na severovýchodě Bosny a Hercegoviny.



"Kenedi" 661-316 jedoucí 2.8.2004 jako Lv 45101 (Brčko - Tuzla) čeká na vykřižování ve stanici Tinja.



661-308 přiváží 2.8.2004 osobní vlak P 7403 (Drenovci - Tuzla) do stanice Duboki Potok.



Trať spojující starobylý Bihać (Бихаћ) na jihozápadě a Bosanski Novi/Novi Grad na severozápadě Bosny a Hercegoviny vede podle toku řeky Una. V kaňonu Grmuša ji překonává na ocelovém mostě, po kterém 1.8.2004 přejíždí osobní vlak P 8044 (Bihać - Bosanski Novi/Novi Grad) na čele s lokomotivou 661-305.



V chorvatské pohraniční stanici Drenovci se 3.8.2004 sešel bosenský "Kenedi" 661-267 chystající se k odjezdu s osobním vlakem P 7403 (Drenovci - Tuzla) s chorvatským strojem 2062.026 (ex 664-034 JŽ/ЈЖ ), který sem přivezl nákladní soupravu.



Na trati u Srebreniku jsem 2.8.2004 zachytil lokomotivu 661-316, která ten den jela pod číslem Lv 45101 ze stanice Brčko do depa Tuzla. Brčko (Брчкo) je centrem neutrální územní jednotky Brčko distrikt (Брчко дистрикт) na severovýchodě Bosny a Hercegoviny. Distrikt je společně spravován Federací Bosny a Hercegoviny a Republikou Srbskou. Toto území nebylo přiděleno ani jedné straně proto, že si na něj činily stejné nároky a hrozily dalším ozbrojeným konfliktem.



"Kenedi" 661-305 veze 1.8.2004 osobní vlak P 8044 (Bihać - Bosanski Novi/Novi Grad) pod bílými skalami na břehu řeky Una u města Bosanska Otoka. Řeka tady obtéká několik ostrovů a podle nich dostalo město své jméno ("otoka" je bosensky "ostrovy").





Stroj 661-305 při posunu ve stanici Bosanski Novi/Novi Grad dne 1.8.2004.




Lokomotiva 661-308 jede 2.8.2004 v čele osobního vlaku P 7402 (Tuzla - Drenovci) na trati u stanice Duboki Potok. Původní mechanická předvěst, která je nefunkční a vůbec v hrozném stavu byla šikovně opravena trvalou návěstí "výstraha".




661-316 projíždí 2.8.2004 na okraji Srebreniku s ucelenou soupravou nákladního vlaku T 45100 jedoucího z bosenské Tuzly do chorvatského města Vinkovci. Tuzla je moderní město se 120 tis. obyvateli, které ale bylo během války značně poničeno. Patří k nejstarším městům v Evropě, když je údajně osídleno více než 6000 let. ŽFBH zde mají jedno ze svých dep.




Pro zdejší tratě typická souprava osobního vlaku P 8045 ve stanici Bosanski Novi/Novi Grad před svým odjezdem do Bihaće 1.8.2004. Takovéto snímky již nepořídíme, neboť osobní doprava byla na zdejší trati zastavena.




Bosenská lokomotiva a chorvatská vlajka. Jsme ve stanici Drenovci, která je předávací stanicí mezi HŽ a ŽFBH. Stroj 661-267 je na čele soupravy osobního vlaku P 7403 (Drenovci - Tuzla). K pořízení série snímků byl nutný souhlas z ústředí cizinecké policie v Záhřebu a při focení pečlivý dozor jejich místního šéfa. (3.8.2004)



661-267 projíždí 3.8.2004 při posunu ve stanici Drenovci vedle nákladního vlaku vedeného chorvatskou 2062.026.



"Kenedi" 661-308 vede 2.8.2004 osobní vlak P 7403 (Drenovci - Tuzla) v obloucích tratě u obce Srnice na severovýchodě Bosny a Hercegoviny.


Naše "stará známá" 661-031 v barvách společnosti ŽRS/ЖPC vede 2.8.2004 ucelenou soupravu kotlových vozů u stanice Miričina (Миричина) na severu Bosny a Hercegoviny. Je to ta mašina, která je na prvním snímku v tomto článku ještě s označením slovinského národního dopravce SŽ (Slovenske železnice).



Lokomotiva 661-303 patřící ŽRS/ЖPC projíždí 6.5.2007 v čele rychlíku BV 490 "Balkan Express" (İstanbul Sirkeci Garı - Beograd Glavna) zastávkou Црвени Брег/Crveni Breg na trati ЖС/ŽS mezi bulharsko-srbskou státní hranicí a stanicí Ниш/Niš na jihovýchodě Srbska.



Lokomotiva 661-277 v depu Doboj (Добој) 2.8.2004. Město Doboj (Добој) je významným železničním uzlem v Republice Srbské a sídlem společnosti ŽRS/ЖPC.





Stroj 661-321 společnosti ŽRS/ЖPC přijíždí 2.8.2004 v čele nákladního vlaku do stanice Dobošnica (Добошница) na trati Doboj - Petrovo Novo - Tuzla.





S bosenskými lokomotivami řady 661 se loučíme snímkem stroje 661-316, který 2.8.2004 projíždí jako Lv 45101 (Brčko - Tuzla) kolem vjezdového návěstidla stanice Tinja.



ЖС/ŽS - Железнице Србије/Železnice Srbije

ЖС/ŽS je národní železniční společnost v Srbsku. V dnešní podobě vznikla v květnu 2005 po rozpadu Jugoslávie. Historie společnosti ale sahá do roku 1881, kdy byly založeny Srbské národní dráhy a první vlak vyjel z Bělehradu do Niše v srpnu 1884. ЖС/ŽS zůstalo po JŽ/ЈЖ celkem 77 lokomotiv řady 661 a další stroj byl zakoupen ve Slovinsku. Více než polovina tohoto stavu ale již byla vyřazena z provozu či zrušena, jak ostatně vyplývá z přiložené tabulky. Na srbských tratích tak můžeme vidět "šest-šest-jedničky" sousedních ŽRS/ЖPC, například 661-033 v letech 2009 a 2010 nasazovanou depem Панчево/Pančevo stejně jako stroje 661-276, 661-301, 661-303, 661-306 či 661-310.










Lokomotiva 661-158 na čele soupravy nákladního vlaku ve stanici Пирот/Pirot na jihovýchodě Srbska jen kousek od hranice s Bulharskem dne 6.5.2007.




"Кенеди" 661-224 čeká 2.8.2012 v depu Суботица/Subotica na svůj vlak. Суботица/Subotica je stotisícové město a důležitý železniční uzel na severu Srbska v autonomní provincii Vojvodina (Аутономна Покрајина Војводина/Autonomna Pokrajina Vojvodina) na hranici mezi Srbskem a Maďarskem na hlavním tahu Budapest - Beograd.





Stroj 661-158 s nákladním vlakem po odjezdu ze stanice Пирот/Pirot 6.5.2007.





Přípřež 661-158 + 661-258 vede 6.5.2007 vlak BV 491 "Balkan Express" u zastávky Црвени Брег/Crveni Breg na jihovýchodě Srbska. Vlak poprvé vyjel v GVD 1971/1972 a trasu İstanbul Sirkeci Garı - Edirne - Dimitrovgrad - Plovdiv - Sofia - Niš - Velika Plana - Beograd Glavna dlouhou 1041 km jezdil za 21 hodin a 55 minut. O víkendech vozil i přímý vůz WLAB z Istanbulu do Vídně a zpět, přes léto také další WLAB do Bukurešti. Dnes již "Balkan Express" není zaveden, v této trase existuje pouze noční spoj B 292/293 "Nušić" (Sofia - Beograd).



Ve stanici Пирот/Pirot jsem 6.5.2007 zachytil lokomotivu 661-158 s nákladní soupravou vedle osobního vlaku vedeného motorovým vozem 814.303.





Kolem předvěsti k vjezdovému návěstidlu do stanice Бела Паланка/Bela Palanka projíždí 6.5.2007 na čele nákladního vlaku stroj 661-118. Mašina má elektrické vlakové topení a upravené boky rámu a je jednou z pěti takto upravených.





Ještě jeden pohled do depa Суботица/Subotica, kde vedle provozní 661-224 stály 2.8.2012 odstavené lokomotivy 643-045 a 642-192.





Nákladní vlak vedený lokomotivou 661-158 patřící depu Зајечар/Zaječar přijíždí 6.5.2007 do stanice Пирот/Pirot. Ve městě je pěkný hrad ze 14. století nazývaný Момчилoв град/Momčilov grad a patří mezi významné kulturní památky chráněné podle zákona o kulturním dědictví.




ŽCG/ЖЦГ - Željeznica Crne Gore / Жељезница Црне Горе

Železniční společnost Černé Hory ŽCG/ЖЦГ vznikla v roce 2008. Doprava je rozdělena na osobní, kterou zajišťuje Željeznički prevoz Crne Gore (ŽPCG) / Жељезнички превоз Црне Горе (ЖПЦГ), a na nákladní realizovanou společností AD MONTECARGO Podgorica. Právě ta má ve stavu i lokomotivy řady 661. Potřeba těžkých motorových lokomotiv je ale dnes malá, protože tratě Bijelo Polje - Podgorica - Bar i Podgorica - Nikšić jsou elektrifikovány. Pouze na krátké trati do Albánie v úseku Podgorica - přechod Božaj/Hani i Hotit jezdí v motorové trakci nepravidelně 1 pár vlaků denně. Mimochodem, přechod Božaj je na hlavní drogové cestě z Albánie a velmi často můžeme číst místní zprávy " Božaj: Zaplijenjeno 33 kg skanka" nebo "Božaj: Pronađeno 7,5 kilograma skanka u rezervoaru sa naftom" atd. A pobíhat tady s fotoaparátem se vážně nevyplatí.







Lokomotiva 661-326 na snímku z 18.8.2013 ve stanici Podgorica/Подгорица, hlavním a největším městě Černé Hory. Podgorica/Подгорица je označována za město s nejvyšší průměrnou teplotou v Evropě a v létě tu teploty běžně stoupají přes 40°C.




Mnohé ze strojů řady 661 po pětačtyřiceti letech od uvedení do provozu již dosloužily, jako tato původně bosenská mašina 661-273 zachycená 18.8.2013 v depu Podgorica/Подгорица.




"Kenedi" 661-326 při posunu ve stanici Podgorica/Подгорица dne 1.8.2012. Hlavní trať od Bělehradu sem cestou od severu překonává velmi hornaté černohorské vnitrozemí, když zde Dinárské hory dosahují výšky přes 2500 metrů.




V depu Podgorica/Подгорица jsem 18.8.2013 vyfotografoval lokomotivu 661-142, která zde čekala na další výkony najetá na jednu z elektrických mašin řady 461.




HŽ - Hrvatske željeznice

Hrvatske Željeznice vznikly roku 1991 po vyhlášení samostatnosti Chorvatska. Po JŽ/ЈЖ jim zůstalo mimo jiné i 44 lokomotiv řady 661. V roce 1993 provedly HŽ kompletní přečíslování svého vozidlového parku a tyto stroje dostaly nové označení ř. 2061.
S postupující elektrizací hlavních železničních tahů JŽ/ЈЖ se pro lokomotivy řady 661 hledalo uplatnění na vedlejších tratích. To ale bylo limitováno nižším povoleným zatížením. Proto koncem osmdesátých let vznikl projekt úpravy řady 661 pro provoz na tratích s nižším nápravovým tlakem. Odlehčení spočívalo především v demontáži dvou ze šesti trakčních motorů a generátoru parního vlakového topení Vapor OK 4625, které bylo nahrazeno topením elektrickým. Vzhledově se to projevilo snížením krátké kapoty a úpravou kabiny strojvedoucího, ostatní rozměry zůstaly beze změn. V roce 1990 začala u firmy TŽV Gredelj (Tvornica željezničkih vozila Gredelj) v Záhřebu přestavba 4 kusů a vznikla tak řada 646 JŽ/ЈЖ . Ta pak u HŽ dostala označení ř. 2043. Další 2 stroje vznikly již v samostatném Chorvatsku. Lokomotivy ř. 646/2043 mají uspořádání náprav (A1A)' (A1A)' a při hmotnosti 100 t je tak zatížení na nápravu 16,6 t, výkon 1433 kW a dosahují rychlosti 124 km/h. Všechny byly přiděleny depu Varaždin a dnes již u HŽ neslouží.







Lokomotiva 2043.001 vede 24.8.1996 osobní vlak P 3002 (Zagreb Gl. kol. - Kotoriba) v rovinách mezi řekami Drava a Mura na severu Chorvatska u obce Čehovec.




Vlak InterCity IC 790 (Zagreb Glavni kolodvor - Čakovec) na čele se strojem 2043.002 přijíždí 15.8.2000 ke své cílové stanici na severu Chorvatska.

2043.001 se soupravou vozů Bt osobního vlaku P 3008 (Zagreb Gl. kol. - Kotoriba) u zastávky Mala Subotica 15.8.2000. Nádraží v Kotoribě je nejstarším v Chorvatsku, když bylo zprovozněno v dubnu roku 1860.




Rychlík B 205 jedoucí 4.8.2004 ze stanice Zagreb Glavni kolodvor do budapešťského Keleti pályaudvar a vedený strojem 2043.002 u zastávky Budiščina ve středním Chorvatsku severně od Záhřebu.




Lokomotivu 2043.006, která vznikla již v samostatném Chorvatsku přestavbou stroje 2061.008 (ex 661-018), jsem 6.7.2002 zachytil ve stanici Zagreb Ranžirni.


A na posledním snímku dnešní první části příspěvku o "američkih dizelaša" se nám opět představuje stroj 2043.001, tentokrát na čele rychlíku B 995 (Kotoriba - Zagreb Gl. kol.) u stanice Čakovec (15.8.2000).



V dalším pokračování příspěvku o amerických dieselových lokomotivách v zemích bývalé Jugoslávie si představíme stroje 661/2061 na chorvatských tratích.

Příště : Jugoslávské diesely GM (část 2): Řada 2061 HŽ

Autor textu a foto: Mik-Trainfoto a Denda60

Tento článok nájdete na stránke railtrains.sk https://www.railtrains.sk

URL tohoto článku je: https://www.railtrains.sk/modules/AMS/article.php?storyid=1231