Putování po Skandinávii (1. část)

railtrains.sk

Dátum:  24.10.2014 0:00   |   Rubrika:  Zo zahraničných tratí   |   Vytlačené:  18.09.2019 7:01

 Byl to jeden z mých velkých snů. A protože takové sny se mají uskutečňovat, začal jsem i ten můj pomalu a postupně převádět do reálnější podoby. Nejprve to byly předběžné přípravy, tedy mapy, jízdní řády a shánění spousty informací všeho druhu. Potom technické zajištění, připravit auto, fotoaparáty a kameru, příruční vařič, doplnit lékárničku a vzhledem k přesunům po vodě zpracovat přesný itinerář. A když jsem po pár měsících šel koupit lístky na trajekty, tak jsem věděl, že tenhle sen se stává skutečností. Začíná osmnáctidenní cesta po Skandinávii!









Prolog

Blíží se den "D" a nastává předcestovní shon. Aby bylo všechno zabalené, aby nic nezůstalo doma a aby se vše vešlo do auta. Ještě rychlé dokoupení několika drobností a je tu den odjezdu. Ráno nakládám věci do auta, kolegové Jirka a Petr přinášejí svoje zavazadla, poslední kontrola a v 9 vyrážíme. Před námi je první etapa dlouhá 600 km, což je přesun do německého přístavu Sassnitz. Projedeme Prahu a přes Cínovec vjíždíme do Německa, pak přijdou Drážďany a když se na frekvenci kde dosud hrálo české rádio ozve německá hlasatelka, jsme na obchvatu Berlína. A stále na sever přes Neubrandenburg a Stralsund, až kolem 18 hodiny zastavuji u přístavu v Sassnitz.
Trajekt STENA Line do Trelleborgu nám vyplouvá ve 21.30 a tak máme dostatek času podívat se po přístavu. Bohužel počasí nám moc nepřeje a docela se začínáme obávat dnů následujících. Po večeři se chystáme na noční přejezd trajektem do Švédska, který bude prvním z několika lodních přesunů na naší skandinávské cestě.



Švédsko poprvé

Je čtvrtek, 22. května, 3.30 ráno, když se lodní vrata prostoru pro osobní automobily otvírají a my vjíždíme na švédskou pevninu. Jsme v Trelleborgu, nejjižnějším švédském městě a zdejší přístav je po Göteborgu druhým největším ve Švédsku. Po nezbytné celní a pasové kontrole opouštíme přístav a míříme dále na sever. V plánu máme dojet k hlavní trati vedoucí z Malmö do Stockholmu.

Železniční doprava má ve Švédsku dlouhou tradici a její počátky sahají do roku 1798, kdy byla postavena koněspřežní dráha přepravující uhlí z dolu do přístavu v Höganäs. Roku 1856 byly ustanoveny švédské Státní dráhy (Statens Järnvägar, SJ), původně nazývané Královské dráhy (Kungliga Järnvägsstyrelsen) a zavádí se parní trakce. Rozsáhlá výroba lokomotiv byla zahájena v roce 1860 firmami Nydqvist & Holm (Nohab) a AB Atlas. Roku 1905 pak začala postupná elektrizace tratí. V roce 2001 vzniklo z původních SJ sedm státních společností, m.j osobní SJ AB, nákladní Green Cargo, údržba a opravárenství EuroMaint či správa stanic a dopravní cesty Jernhusen.

Mezitím nacházíme příhodné místo k focení kousek za městem Höör, asi 100 kilometrů severně od Trelleborgu, a těšíme se na setkání se švédskými vlaky. Bohužel naše obavy z počasí se naplňují a celou dobu slabě, ale vytrvale prší. Zoufale hledíme k zatažené obloze, až se nad námi slitoval sám velký Frey, vikingský bůh dobrého počasí. Po chvíli se začínají mraky trhat a my poprvé vytahujeme fotoaparáty a připravujeme své první záběry švédských vlaků. A v poledne už na nás svítí severské slunko a tak Freyem seslaného hezkého počasí využíváme a fotíme až do večerních hodin.




Jsme u jižního švédského železničního koridoru (Södra stambanan) København(DK) - Malmö - Stockholm nedaleko města Höör, asi 100 km severně od Trelleborgu a zhruba 60 km severovýchodně od Malmö. Jako první mi před objektiv přijíždí lokomotiva Rc6 1347 s vlakem InterCity IC 30 (Malmö Centralstation - Stockholm Centralstation) a já pořizuji svůj první snímek švédského vlaku. Trasu dlouhou 614 km s osmi zastaveními v mezilehlých stanicích ujel vlak za šest a půl hodiny.





Vlak IC 29 (Stockholm C. - Malmö C.) vedený strojem Rc6 1360 se blíží ke stanici Höör. Čtyřnápravové elektrické lokomotivy typu Rc pro napájecí soustavu 15 kV 162/3Hz byly vyráběny v letech 1967 - 1988 švédskou firmou ASEA (Allmänna Svenska Elektriska Aktiebolaget) v počtu 360 kusů v 6 provedeních. Řada Rc6 je z let 1982 až 1986, kdy bylo vyrobeno 40 těchto mašin o výkonu 3600 kW, hmotnosti 78 t a max. rychlosti 160 km/h. Dalších 60 kusů bylo rekonstruováno z řady Rc5. Lokomotivy řady Rc6 jsou označeny čísly 1323 - 1422.




Lokomotiva Rc4 1276 jede v čele nákladního kontejnerového vlaku s kontejnery Volvo Group Logistics Services za stanicí Höör na trase Malmö - Vaxjö. Řada Rc4 jsou univerzální elektrické lokomotivy s max. rychlostí 135 km/h o výkonu 3600 kW z let 1975 - 1982. Celkem bylo vyrobeno 130 mašin této řady. Nyní slouží u nákladní divize Green Cargo AB.




Vlak InterCity IC 21 (Stockholm C. - Malmö C.) v plné jízdě na přímém traťovém úseku u města Höör. Vlaková souprava je tvořena strojem Rc6 1349 a vozy, které jsou pro nás tvarově i vzhledově trochu nezvyklé. Za lokomotivou je vůz 1. třídy řady A7, za ním jídelní R2, následuje vagón 2. třídy se zavazadlovým oddílem řady BF4, pak 4x vůz 2. třídy B7 a na konci je poštovní a zavazadlový F33. SJ označují vozy písmeny podle druhu vozu a číslicemi rozlišujícími řadu u vozů stejného druhu (A = 1. třída, B = 2. třída, BC = lehátkový, D = poštovní, F = zavazadlový, R = jídelní, S = zvláštní , V = dvouosý, WL = lůžkový; druhé písmeno B = pro cestující s dětmi, G = přestavba, K = trajektové upevňovací body, S = kiosek, T = vakuové WC, U = UIC kabel (push-pull, atd.).




Dieselová jednotka Y2 1371 "Harry Martinson" projíždí mezi lesy u Hööru jako vlak D 265 (Karlskrona C. - Malmö C.). 20 jednotek Y2 vyrobila pro SJ v letech 1989 - 1998 dánská firma ABB Scandia pod typovým označením IC3. Délka je 55,8 metru, hmotnost 97 tun, výkon 1240 kW a dosahují rychlosti 180 km/h. Jednotky mají 144 míst k sedění, nesou čísla 1367 - 1386 a jsou pojmenovány. Harry Edmund Martinson (*1904 - †1978) byl švédský spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu.




Z oblouku tratě mi před objektiv doslova vystřelila jednotka X2 jedoucí ze Stockholmu do Malmö jako spoj IC 531. SJ provozují X2 s komerčním označením X2000 (také SJ2000) a mají ve stavu 43 jednotek. Byly vyvinuty a vyrobeny ve Švédsku v letech 1989 - 1998 u firem Asea Brown Boveri/Adranz ve Västeråsu (elektrická část) a Kalmar Verkstad (mechanická část). Jsou určeny pro stávající tratě s řadou oblouků a proto mají aktivní naklápění skříně. Při výkonu 3260 kW dosahují rychlosti 200 km/h, ale "umí" až 276 km/h.




Vlak D 256 (Malmö C. - Karlskrona C.) tvořený motorovou jednotkou Y2 1377 "Claes Adelsköld". Po hlavní trati København(DK) - Malmö - Stockholm pojede ještě 30 km do Hässleholmu, kde odbočuje jednokolejka na jih k pobřeží, podle kterého pak dojede až do cílové stanice na jihovýchodě Švédska. Celá jeho trasa je dlouhá 243 km a jízdní doba vlaku je 2 hod. 43 min. Claes Adolf Adelsköld (*1824 -†1907) byl švédský železniční stavitel, architekt, člen parlamentu.




Přípřež lokomotiv Rc4 1301 a Rc4 1290 na čele ucelené soupravy nákladního vlaku mezi stanicemi Höör a Hässleholm na jižním hlavním tahu København(DK) - Malmö - Stockholm. Vlaková Rc4 1290 je ve starším červenooranžovém nátěru Statens Järnvägar.




Lokomotiva Rc2 1107 se nám představila s nákladním vlakem v úseku Höör - Hässleholm. Stroje Rc2 jsou z let 1969 - 1975, kdy bylo vyrobeno 100 kusů. Mají výkon 3600 kW, hmotnost 78,6 t a rychlost 135 km/h. Mnohé byly rekonstruovány na řady Rc3 a Rd, slouží u nákladní divize Green Cargo AB.




Jednotka Y2 1367 "af Chapman" jede jako vlak D 262 (Malmö Centralstation - Karlskrona Centralstation) na přímém traťovém úseku za stanicí Höör. Město Karlskrona bylo založeno roku 1679 jako královská vojenská námořní základna a původní přístav a objekty jsou dnes součástí světového dědictví UNESCO. Rozkládá se na několika ostrovech (původně 30) a kromě námořní základny je zde sídlo švédské pobřežní stráže. Fredrik Henrik af Chapman (*1721-†1808) byl švédský loďař a průkopník používání matematických metod při stavbě lodí.


Elegantní jednotka X2000 nasazená na spoji IC 529 (Stockholm C. - Malmö C.) vyjela pod svahem na trati u Hööru. Na své cestě přetíná jih Švédska od severovýchodu na jihozápad a spojuje švédskou metropoli s třísettisícovým Malmö, třetím největším švédským městem. Z Malmö trať pokračuje do 45 km vzdálené dánské Kodaně do stanic Københavns Hovedbanegård a Österport. Na celé trati stavěné v letech 1850 - 1870 a označované jako jižní švédský železniční koridor je silný provoz, vlaky osobní přepravy jezdí v každém směru po 20 minutách a velmi hustá je nákladní doprava především mezi vnitrozemím a přístavy.




Vlak IC 38 (Malmö C. - Stockholm C.) vedený strojem Rc3 1051. 23 lokomotiv této řady vzniklo modernizací strojů Rc2. Oproti nim mají rychlost zvýšenou na 160 km/h a dnes jsou v provozu už jen poslední čtyři "trojky".




Lokomotiva Rc4 1181 vede soupravu nákladního vlaku z Vaxsjö do Malmö uprostřed regionu Skåne (Skåne län) u města Höör. Skåne se rozkládá na jihozápadním cípu Švédska u Baltského moře a průlivu Öresund v místech historické provincie Scania a patřilo včetně města Malmö až do roku 1658 Dánsku.




Jako modro-stříbrná střela se ke mně blíží jednotka X2000, která tvoří vlak IC 533 a jede ze Stockholmu do Malmö. Svoji trasu v délce 614 km ujede za 4 hodiny a 28 minut.




Motorová jednotka Y2 1372 "Alice Tegnér" zachycená u Hööru jako vlak D 233 na cestě do Malmö z šedesát kilometrů vzdáleného Kristianstadu. Ten byl založen roku 1614 dánským králem Christianem IV jako dánská pevnost na obranu před Švédy. Město, které má dnes 35 tisíc obyvatel a leží mezi jezery Araslövssjön a Hammarsjön, musí být zabezpečeno ochrannými hrázemi, neboť leží 2,41 metrů pod úrovní moře a je místem s nejnižší nadmořskou výškou ve Švédsku.Alice Charlotta Tegnér (*1864 - †1943) byla švédská hudební skladatelka se zaměřením na dětské písně a zpěvy.




Veliké skandinávské vzdálenosti si doslova vynucují přepravu pošty zvláštními poštovními expresy. Na čele soupravy poštovních vagónů řady F33 jede u Hööru stroj Rc6 1407.




Uplynulo jen pár minut a před objektiv mi přijíždí další vlak, tentokrát nákladní vedený strojem Rc4 1284 ve starším červenooranžovém nátěru švédských lokomotiv. Od poloviny devadesátých let byla vozidla SJ postupně přetřena do černo-modrého schématu s červeným pruhem. V současné době jsou lokomotivy Sj opatřovány čeločerným zbarvením.




Švédská klasika v podobě vlaku Nt 893 z Hallsbergu do Malmö s lokomotivou Rc6 1397 kousek před stanicí Höör. Vagóny s bočnicemi z vlnitého plechu působí dojmem masivních a těžkých vozidel. Masivní jsou, oproti našim zvyklostem mají stěny se silnější tepelnou izolací a účinněji jsou izolována také okna, což je vynuceno zcela odlišnými klimatickými podmínkami.




Vzdalující se motorová jednotka Y2 1369 "Christina Piper" na spoji D 264 (Malmö - Karlskrona) na trati za stanicí Höör. Z původních 20 jednotek byly v roce 2003 čtyři prodány do Dánska (1367, 1368, 1370 a 1371) a souprava 1376 byla po nehodě u Nosaby v roce 2004 zaslána k výrobci. Nedávno bylo 9 jednotek dodáno do Izraele. Zajímavý tvar čela jednotek Y2 sloužící k těsnému spojení souprav připomíná "toalettsits", tedy záchodové prkýnko.Christina Piper (*1673 - †1752) byla švédská šlechtična, ve své době významná podnikatelka.




Elektrická jednotka X2000 jako vlak IC 542 (Malmö Centralstation - Stockholm Centralstation). Díky aktivnímu naklápění skříně může X2000 projíždět oblouky na stávajících tratích o třetinu rychleji než běžná souprava.




Lokomotiva Rc2 1101 na čele soupravy nákladního vlaku u Hööru na trati Malmö - Vaxsjö - Stockholm. 10 strojů Rc zakoupily v r. 1971-1974 rakouské ÖBB jako řadu 1043. První 3 stroje byly shodné s Rc2, další měly zvýšený výkon na 4000 kW. Pravidelně jsem se s nimi setkával na Tauernbahn, kde vozily autovlaky Tauerntunnelem mezi stanicemi Böckstein a Mallnitz-Obervellach. V roce 2001 bylo 9 strojů (1 byl vyřazen po nehodě) prodáno Tågåkeriet i Bergslagen AB (TÅGAB), dnes slouží ve Švédsku u firem Trafikaktiebolaget Grängesberg–Oxelösunds järnvägar (TGOJ) a TÅGAB.




Vlak InterRegio IR 307 (Vaxsjö - Malmö) vedený lokomotivou Rc6 1382. V roce 2001 byly 2 mašiny Rc6 upraveny pro rychlost 180 km/h a označeny řada Rc7. Přestavba zřejmě nesplnila očekávání, neboť nyní jsou již obě přestavěny zpět na Rc6.




S motorovými jednotkami řady Y2 se rozloučíme snímkem vlaku D 267 (Karlskrona - Malmö), kterým je Y2 1370 "Ask och Embla". Každá jednotka má 4 vzduchem chlazené naftové motory Deutz o celkovém výkonu 1240 kW, do jednotek č. 1379 až 1384 byly nainstalovány vodou chlazené motory Cummins. Verze Y2K je upravena i pro provoz v Dánsku. "Ask och Embla" - podle vikingské mytologie byl Ask první muž a Embla první žena, tedy to co Adam a Eva.




Rovina jako dělaná pro X2000, která po ní jako vlak IC 525 jedoucí ze Stockholmu do Malmö sviští maximální rychlostí. Jednotky X2 resp. X2000 jsou označeny čísly 2001 - 2043, tato má 2038.




Po pořízení série snímků u Hööru jsme se přesunuli o 120 km blíže k Vaxsjö, k zastávce Eneryda. Eneryda je obec s třemi sty obyvateli a bývala tady základna švédského Královského letectva. Jistou zajímavostí bylo, že vzletová a přistávací dráha sloužila zároveň jako veřejná silnice. Před objektivy nám přijíždí od zdejší zastávky nákladní vlak z Malmö na čele s lokomotivou Rc2 1115.




Šikmé sluneční paprsky v pozdním skandinávském odpoledni kreslí stínový les na jednotku X2000, která kolem nás projíždí jako spoj IC 545 (Stockholm - Malmö) a blíží se k zastávce Eneryda.




Dvojice lokomotiv na čele vlaku je vždycky příjemným zpestřením a vděčným objektem k fotografování. Na snímku od zastávky Eneryda jedou se soupravou nákladního vlaku z Malmö stroje Rc4 1286 a Rc2 1123.




Ve směru od Vaxsjö míří k zastávce Eneryda souprava nákladního vlaku vedená vlakovou lokomotivou Rc2 1116, která má na přípřeži stroj Rc4 1189.


Jednotlivé dlouhé stíny se začínají spojovat do stínu souvislého a to je neklamné znamení, že nadešel konec dnešního fotografování. Nastává chvíle hodnocení prvních švédských dojmů, kontrola fotoaparátů, dopsání poznámek k pořízeným snímkům a krátká příprava na další den. První čistě severskou noc máme v plánu strávit téměř celou na cestě směrem ke švédskému hlavnímu městu. Před námi je dalších 550 kilometrů jízdy, které ale zítřejším focením rozdělíme na dvě části. Možná se zdá být přesun o 500 km pro pár fotek šílenstvím, ale tahle vzdálenost ve skandinávských poměrech nic neznamená. Například z Malmö do Kiruny na severu Švédska, kam máme také namířeno, je to nekratší cestou 2000 km, což je pro představu dokonce o 500 km dál než z Malmö do italského Milána nebo třeba jako z Bratislavy do španělské Valencie. Volíme noční přesun ke Stockholmu, abychom i zítra měli dost času na švédské vlaky.

Během noční jízdy si za volantem uvědomuji, jak krátká je tady noc. Jsou totiž tři hodiny ráno a pomalu začíná svítat. Zastavujeme u tratě několik kilometrů východně od města Gnesta v úseku Gnesta - Järna, jihozápadně od Södertälje. Podle plánu můžeme fotit až do 18. hodiny, kdy musíme pokračovat do 60 km vzdáleného Stockholmu. Jelikož mocný Frey nad námi drží ochrannou ruku, je počasí stejné jako včera večer, tedy úplně jasno a my začínáme fotit hned v brzkých ranních hodinách. Je krátce po čtvrté a spouště fotoaparátů poprvé cvakají. Využíváme krásného počasí a snažíme se zachytit každý vlak z poměrně silného provozu.




Je pátek 23. května po čtvrté ráno a první sluneční paprsky pozlatily modro-stříbrnou jednotku X2000 na její cestě ze Stockholmu do Malmö mezi stanicí Järna a zastávkou Mölnbo. A tak pořizuji první snímek druhého švédského dne.




Lokomotiva Rc6 1419 na čele vlaku IC 124 (Göteborg Centralstation - Stockholm Centralstation) za stanicí Gnesta. První v soupravě je poštovní vůz řady F33. Spoj jede po hlavním západním koridoru, 455 km dlouhé dvojkolejné trati protínající jižní Švédsko od východu na západ a spojující Stockholm u Baltského moře s Göteborgem u moře Severního. Stavba dráhy probíhala v letech 1856 - 1862.




Elektrická vysokorychlostní jednotka X2000 se jako vlak IC 404 (Göteborg C. - Stockholm C.) blíží od stanice Gnesta k zastávce Mölnbo zhruba 60 km jihozápadně od Stockholmu. Traťový úsek Stockholm - Katrineholm dlouhý 131 km je společný pro jižní tah København(DK) - Malmö - Stockholm (Södra stambanan) a západní koridor Stockholm - Göteborg (Västra stambanan), což je zárukou velmi silného provozu.




Vlak IR 621 (Stockholm C. - Örebro C.) vedený strojem Rc6 1405 na trati před stanicí Gnesta. Čtyřvozová souprava je v řazení A7 + BF4 + 2x B7. Örebro je univerzitní město se 140 tisíci obyvatel ve švédském vnitrozemí na břehu 63 km dlouhého a 20 km širokého jezera Hjälmaren. Vlak pojede 197 km po západním koridoru do Hallsbergu a odtud úvratí 25 km na sever po trati Hallsberg - Västerås.




Je krásné slunečné ráno a ke stanici Järna se blíží noční vlak Nt 206 z Malmö do Stockholmu na čele s lokomotivou Rc 6 1414. Jízdní doba tohoto spoje je prodloužená na osm hodin a tři minuty.




Už jenom posledních šedesát kilometrů zbývá jednotce X2000 na její 614 kilometrů dlouhé cestě jako vlaku IC 534 (Malmö Centralstation - Stockholm Centralstation) jedoucímu právě před stanicí Gnesta.




Se soupravou nákladního vlaku sestavenou převážně z vozů Hbbins, Laais a dalších s odsuvnou či shrnovací střechou projíždí ve směru na Stockholm v úseku Skenda - Gnesta lokomotiva Rc2 1084. Právě takovéto typy vagónů jsou velmi často řazeny do souprav zdejších nákladních vlaků.




Vlak IC 407 (Stockholm C. - Göteborg C.) tvořený jednotkou X2000 projíždí po břehu jezera Skillötsjön směrem ke stanici Gnesta. Západně od Stockholmu se rozkládá veliká jezerní oblast s jezerem Mälaren, třetím největším ve Švédsku. Je 120 km dlouhé, má rozlohu 1140 km2 a je na něm 1200 ostrovů. V jeho okolí je řada dalších menších a malých jezer a asi 15 km jižně od břehu Mälaren u jezera Frösjön (plocha 3,5 km2) je vybudováno město Gnesta.




Lokomotiva Rc6 1406 vede vlak Rt 55 (Oslo Sentralstasjon - Stockholm Centralstation) za zastávkou Björnlunda ke stanici Gnesta. Trať spojující švédské a norské hlavní město je dlouhá 572 km a tento vlak ji ujede za 6 hodin. Od Västra stambanan odbočuje ve stanici Laxå a jezero Vänern, které je s délkou 140 km a rozlohou 5650 km2 největším ve Švédsku a největší zásobárnou pitné vody v Evropě, objíždí ze severu. Souprava je řazena B5 + 2x B7 + B5 + A7.




Před dvaceti minutami vyjela jednotka X2000 ze stanice Stockholm Centralstation a vydala se jako vlak IC 539 do Malmö. U stanice Järna jede po hlavní západní trati a u Katrineholmu změní směr na jihozápad po hlavním jižním koridoru. Od místa focení tady u Järny dojede do Malmö za čtyři hodiny.




Je chvíli po poledni a od stanice Gnesta kolem nás uhání vlak IC 533 (Stockholm C. - Malmö C.) sestavený z jednotky X2000. Tyto soupravy byly původně složeny pouze z vozů 1. třídy, 2. třída byla zavedena v roce 1995. Zvýšený zájem o cestování X2000 a vlaky obecně vedl k potřebě další kapacity a zavádění nových spojů. To ale způsobovalo větší zatížení železniční sítě a důsledkem je, že tento vlak dnes paradoxně jede trasu Stockholm C. - Malmö C. o 20 minut déle než v roce 2000.




Lokomotiva Ma 407 společnosti TGOJ (Trafikaktiebolaget Grängesberg–Oxelösunds järnvägar) v čele nákladního vlaku se za zastávkou Björnlunda ve směru na Stockholm blíží ke stanici Gnesta. Řada Ma jsou šestinápravové univerzální elektrické lokomotivy vyrobené v letech 1953 - 1960 firmou ASEA (Allmänna Svenska Elektriska Aktiebolaget) v počtu 32 kusů pro státní dráhy SJ a 9 kusů pro TGOJ. Po roce 1970 byly u SJ nahrazeny stroji Rc nejprve v osobní, později i v nákladní dopravě a nakonec bylo 25 mašin Ma odprodáno. Řada Ma má uspořádání pojezdu Co'Co', výkon 3960 kW, max. rychlost 100 km/h a hmotnost 104,4 t.




Ke stanici Gnesta přijíždí stroj Rc 6 1357 s vlakem IC 121 (Stockholm C. - Göteborg C.). Za lokomotivou je vůz 1. třídy řady A7, za ním černo-červený jídelní vagón R2, následuje vůz 2. třídy se zavazadlovým oddílem řady BF4 a nakonec vagóny 2. třídy B7. Švédské jídelní vozy se dělily na 1. a 2. třídu a všechny prošly rekonstrukcemi, jsou řešeny buď jako bistro, kiosek nebo restaurace. Bistro vozy R2 jsou z let 1968-1969 a rekonstrukcí prošly roku 1985. Vozy R12 jsou také z let 1968-1969, kdy bylo vyrobeno 25 kusů, v období 1980-1990 byly přestavěny na samoobslužné bistro a označeny R2. 7 těchto vozů bylo v letech 2000 a 2001 vybaveno nostalgickým interiérem a jsou provozovány firmou Svenska Orientexpressen. Vozy rekonstruované na řadu S12 jsou původní R4 upravené na kombinaci bistra a kina a mají 18 sedadel v kině s videoprojektorem a 18 míst v bistru. Jídelní vozy dnes jezdí v různých nátěrech, modré, černo-červené nebo celé červené či černé.




X2000 jako vlak IC 419 (Stockholm C. - Göteborg C.) v plné jízdě mezi stanicemi Gnesta a Björnlunda.Hlavní západní dráha ze Stockholmu do Göteborgu byla již tehdy v letech 1856 - 1862 stavěna jako nejkratší a rychlé spojení obou měst. A na této trati je dnes dovolená rychlost 160 km/h pro klasické soupravy a 200 km/h pro jednotky X2000. Je zde i čtyřicet kilometrů dlouhý přímý úsek bez jediného oblouku mezi stanicemi Skövde a Töreboda. To jsou místa, kde to X2000 může "pořádně rozbalit" a vzdálenost 455 km ujede za tři hodiny a jedenáct minut. Pokud namítáte, že se s 200 km/h nejedná o rychlovlak, tak si je třeba uvědomit, že nejezdí po speciálních tratích, ale klasických drahách projektovaných a stavěných v polovině 19. století. Švédové nepřizpůsobovali tratě rychlovlakům, ale rychlovlaky stávajícím tratím. Rychlost těchto vlaků vyniká především v porovnání s dopravou silniční, protože autem nedojedete z centra Göteborgu do centra Stockholmu za tři a čtvrt hodiny ani omylem.




Vlak IC 402 (Göteborg - Stockholm) v podobě jednotky X2000 projíždí obloukem u jezera Skillötsjön kousek za stanicí Gnesta před zastávkou Mölnbo. Z čelního pohledu je dobře vidět naklopení skříně.




A teď mi před objektiv vyjíždí oranžová kráska Rc6 1394 s klasicky řazenou "ícéčkovou" soupravou vlaku IC 141, kterou veze ze stockholmského Hlavního nádraží ležícího na východě u Baltského moře do stanice Göteborg Centralstation na západním pobřeží Švédska. Tím klasickým řazením souprav vlaků IC myslím A7 + R2 + BF4 + 4x B7. V některých případech bývá vzadu ještě "pošťák" F33, někdy i dva.


Tak mám pořízený další snímek a v seznamu předem připraveném podle jízdních řádů si odškrtávám i tenhle vlak, doplňuji si lokomotivu, která jela v jeho čele a dopisuji poznámky o soupravě a další postřehy, které mohu později zužitkovat. Můj pohled zabloudí k autu stojícímu o několik desítek metrů dál a k plynovému vařiči připravenému k přípravě kávy. V krásném švédském odpoledni bude jistě skvěle chutnat. Takže vyhlašuji krátkou přestávku a my se po ní sejdeme u další části mého skandinávského vyprávění.


Příště: Putování po Skandinávii (2. část)

Ještě chvíli zůstaneme mezi stanicemi Gnesta a Järna jihozápadně od Stocholmu. Pak odjedeme do stockholmského přístavu, odkud nás čeká druhý přesun po moři. Na jeho konci už bude Finsko.


Autor textu a foto : Mik-Trainfoto a Denda60



Tento článok nájdete na stránke railtrains.sk https://www.railtrains.sk

URL tohoto článku je: https://www.railtrains.sk/modules/AMS/article.php?storyid=1345