Moje toulky časem : Lokomotivy BR 103 (2. část)

railtrains.sk

Dátum:  20.07.2015 0:00   |   Rubrika:  História a spomienky   |   Vytlačené:  21.06.2021 6:55

 V polovině šedesátých let vyjela na německé koleje lokomotiva řady 103 a po dalších třicet let byla vlajkovou lodí DB. Zásadním způsobem se podílela na rozvoji dálkové osobní dopravy, umožnila vznik vlaků InterRegio, InterCity a EuroCity ve Spolkové republice Německo. Minule jsme se seznámili s historií těchto strojů, prohlédli si první sadu snímků a v prohlídce fotografií dnes budeme pokračovat. Vítám vás u druhé části mého vyprávění o lokomotivách BR 103!















Lokomotiva 103.123-6 vede 15.5.1995 dvousetkilometrovou rychlostí vlak IC 512 "Annette Kolb" u stanice Haspelmoor v Bavorsku na trati München - Augsburg. Trasa vlaku spojuje bavorskou metropoli Mnichov s Münsterem v Severním Porýní-Vestfálsku na severozápadě Německa.




Kolem středověkých věží města Bacharach projíždí 28.9.1998 stroj 103.123-6 na čele vlaku InterRegio IR 2218 "Bergstraße" (Karlsruhe Hbf. - Norddeich Mole). Při tomto násvitu vyniká řada nerovností na čele mašiny. Cílová stanice vlaku leží na pobřeží Severního moře u hranic s Nizozemskem. Spoj byl pojmenován podle horské silnice, která vede z Darmstadtu v jižním Hesensku přes Heidelberg do Wieslochu v Bádensku-Württembersku. Bacharach je historické město na středním Rýnu a jeho název je odvozen od keltského Baccaracus.




Vlak EC 11 "Mimara" (Leipzig Hbf. - Zagreb Gl. Kol.) s lokomotivou 103.123-6 za stanicí Haspelmoor 15.5.1995. Za mašinou jsou vidět dva chorvatské vozy Aeelmt, za nimi býval řazen slovinský restaurační WReelmt a následovaly dvě slovinské a pak chorvatské "dvojky" Beelmt. Souprava bývala doplňována rakouským Bvm a v úseku München - Villach poštovním Postmr, slovinský "jídelňák" se střídal s chorvatským. Vlak jezdil v trase Leipzig - Jena - Bamberg - Nürnberg - München - Salzburg - Bischofshofen a dál po Tauernbahn směr Villach, pak Jesenice - Ljubljana - Dobova - Zagreb. Jízdní doba byla 14 hodin a 35 minut.




Lokomotiva 103.123-6 v čele vlaku IC 118 "Karwendel" (Innsbruck Hbf. - Münster Hbf.) jede 15.4.1999 na břehu Rýna mezi věžemi městečka Oberwesel. Velká věž za soupravou, nazývaná Ochsenturm, je jedna ze zachovaných celních a mýtných věží jako připomínka časů, kdy se zde za průjezd po břehu i proplutí po řece platilo mýto a clo.




Stroj 103.126-9 veze 14.5.1995 u stanice Wunstorf, v železničním uzlu poblíž Hannoveru v severním Německu vlak IC 504 "Kaiserstuhl" (Basel Bad Bf. - Berlin Zoologischer Garten). Souprava je v obvyklém řazení vlaků InterCity v té době, tedy Avm + Apm + Avm + WRmz + 2x Bomz + Bpmb + 4x Bpm + 2x Bomz. Vlak má jméno podle vrchoviny sopečného původu v jihozápadním Bádensku-Württembersku známé pěstováním vinné révy.




Vlak EC 105 "Berner Oberland" z Amsterdamu Centraal Station do švýcarského Interlaken Ost vedený lokomotivou 103.126-9 na levobřežní trati v údolí středního Rýna před stanicí Boppard 10.5.1997. Jméno vlaku je podle oblasti v jižní části kantonu Bern v Bernských Alpách s jezery Thunersee a Brienzersee.




U stanice Oberwesel jsem 5.4.1999 zachytil lokomotivu 103.127-7 na čele vlaku InterCity IC 800 "Theodor Storm" (Karlsruhe Hbf. - Westerland(Sylt)). Vlak nese jméno německého spisovatele a básníka žijícího v 19. století.




Oberwesel a Bacharach v údolí Rýna vždy patřily k mým zamilovaným místům pro focení vlaků. Kamenné věže, hradby, hrázděné domy, kostely, vinice na stráních v pozadí a samozřejmě majestátní Rýn utvářely nenapodobitelnou atmosféru a dělaly ze zdejšího pobytu skvělý zážitek. Tak tomu bylo i 21.7.1995, kdy jsem v Oberweselu takto zachytil průjezd vlaku EC 109 "Lötschberg" (Berlin Zoo - Brig) vedeného lokomotivou 103.127-7.




Lokomotiva 103.128-5 vyjíždí 13.5.1995 s vlakem IC 603 "Rheinland" (Köln Hbf. - Basel SBB) z příhradové konstrukce ocelového mostu Hohenzollernbrücke přes Rýn u stanice Köln Hbf. Tento šestikolejný most byl postaven v letech 1907-1911 a dnešní podobu získal rekonstrukcí po roce 1945. Je dlouhý 409,2 m a široký 29,5 m. Nejdelší pole má rozpětí 167,75 m. Denně po něm přejede na 1220 vlaků.




Vlak IR 2667 (Karlsruhe Hbf. - Hof Hbf.) jede 14.3.1999 v čele se strojem 103.128-5 u stanice Pforzheim, stodvacetitisícového města v Bádensku-Württembersku na okraji vysočiny Schwarzwald mezi městy Karlsruhe a Stuttgart. Počáteční místo trasy vlaku IR2667, město Karlsruhe, bylo stavěno od roku 1715 doslova na zelené louce jako moderní město s ulicemi, které se paprskovitě rozbíhají od zámku na jeho okraji a připomínají tak rozevřený vějíř. Svým urbanistickým řešením se stalo předlohou pro americký Washington D.C.




Lokomotiva 103.128-5 ve stanici Köln-Deutz 13.5.1995. Tahle mašina nejezdila nikdy v jiném barevném schématu než v originálním červeno-béžovém. Také ona měla nepředpisový červený rám a byla bez krytů nárazníků.




Stroj 103.129-3 vede 21.7.1995 kolem zátočiny Rýna před Oberweselem spoj IC 605 "Heinrich der Löwe" jedoucí z berlínského nádraží Lichtenberg přes Magdeburg, Hannover, Dortmund, Köln, Mainz, Mannheim a Karlsruhe do švýcarské Basileje. Heinrich der Löwe, u nás známý jako Jindřich Lev, vévoda bavorský a saský, byl nejmocnější říšský kníže, který vládl na území od pobřeží Severního a Baltského moře až k Alpám.




Je ráno 25.5.1999 a údolím Rýna kousek za stanicí Boppard projíždí lokomotiva 103.129-3 v čele nočního rychlíku D/R 352 (Praha hl. n. - Amsterdam CS). Vlak jezdil do Amsterdamu od 25.3. do 26.9., jinak zajížděl do Dortmundu, kde končil. Z Prahy vozil přímé vozy do Mnichova (vozy ČD WLAB + Bc +2x Bmee) a do Stuttgartu (vozy ČD Bmee + Bc + WLAB). Do Amsterdamu pokračovala souprava WLABmh (DB) + Bvcmz (DB) + 4x Bmee (ČD). V této podobě začal jezdit od GVD 1991/1992, v GVD 2006/2007 byl převeden do kategorie EuroNight jako EN 352 "Johannes Kepler".




Lokomotiva 103.129-3 s vlakem IC 511 "Ludwig van Beethoven" (Dortmund Hbf. - München Hbf.) v plné jízdě mezi Rýnem a městskými hradbami v Oberweselu 3.4.1999. Z hradeb a z věží je krásný výhled na řeku a samozřejmě na projíždějící vlaky.




Kolem města Bacharach jede 10.5.1997 vlak EC 102 "Rätia" na cestě ze švýcarského Churu, správního a obchodního centra kantonu Graubünden a nejstaršího švýcarského města osídleného již kolem roku 3000 před Kristem, do saského obchodního centra Lipska, pojmenovaného podle lípy a postaveného slovanskými osadníky někdy v 10. století na křižovatce hlavních středověkých obchodních cest Via Regia a Via Imperii. Ve zbytku věže za lokomotivou 103.129-3, která v čele vlaku jede, bývalo pracoviště hradlaře. Spoj dostal jméno podle římské provincie rozkládající se v oblasti švýcarských Alp, Tyrolska a jižního Bavorska.




Za chvíli bude poledne 18.7.1998 a ke stanici St. Goar se blíží lokomotiva 103.130-1. Na čele typické modré soupravy vlaku InterRegio IR 2218 (Karlsruhe Hbf. - Norddeich Mole) projela tunelem Kammereck na břehu Rýna a za okamžik se vnoří do Bettunnelu, z jehož portálu je snímek pořízen.




Lokomotiva 103.130-1 se zrcadlí v kaluži za stanicí Kamen při průjezdu s vlakem IC 507 "Stolzenfels" (Berlin Zoologischer Garten - Karlsruhe Hbf.) 19.3.1995. Kamen je hanzovní město se 44 tisíci obyvatel ve východním Porúří v Severním Porýní-Vestfálsku severovýchodně od Dortmundu na trati Dortmund - Hamm.




Po břehu Rýna u Oberweselu jede 19.4.1998 vlak IC 522 "Westfälischer Friede" (Passau Hbf. - Hamburg-Altona) vedený lokomotivou 103.130-1. Soupravu vidíme v řazení 2x Avm + Apm + ARmz + Bm + Bpmb + 3x Bpm + Bm +Bpm + Bm.




Stroj 103.131-9 projíždí 10.5.1997 s vlakem EC 28 " Prinz Eugen" (Wien Westbf. - Hamburg-Altona) u stanice Bingen(Rhein) Hbf. Trasa vlaku je dlouhá 1430 kilometrů a při 28 zastaveních v mezilehlých stanicích byla jízdní doba 14 hodin a 1 minuta. Souprava ÖBB byla řazena 3x Amz + WRmz + 2x Bmz + 3x Bmpz + 2x Bmz.




V jarním podvečeru 23.3.1994 projel stanici Lonsee v Bádensku-Württembersku v traťovém úseku Stuttgart - Ulm vlak IR 2265 (Saarbrücken Hbf. - Lindau Hbf.) vedený lokomotivou 103.131-9. Tato "stotrojka" byla v provozu od 27.5.1971 do 11.12.2002, zrušena byla k 27.1.2003. Po celou dobu sloužila v depu Frankfurt(M) 1.




Pod mostem s bývalým stavědlem ve stanici Bingen(Rhein) Hbf. na levobřežní rýnské trati Mainz - Köln jede 18.7.1998 lokomotiva 103.131-9 v čele vlaku EC 112 "Wörthersee" (Klagenfurt Hbf. - Münster Hbf.). Ve zdejší stanici odbočuje trať Nahetalbahn, která vede podle řeky Nahe, levého přítoku Rýna, a dál pak do 142 kilometrů vzdáleného Saarbrückenu.




Lokomotiva 103.132-7 vede 21.4.1995 vlak IC 729 "Regensburger Domspatzen", který jede z Hamburku do jihoněmeckého Pasova, obloukem tratě za stanicí Ingelheim. Souprava je sestavena z vozů ve starším modro-slonovinovém zbarvení (RAL 5020 Ozeanblau a RAL 1014 Elfenbein) aplikovaném v letech 1974-1987 a v novém barevném schématu vlaků IC tvořeném šedobílou barvou s pruhem přes okna v orientální červené a s růžovofialovým pruhem pod ním (odstíny RAL 7035 Lichtgrau , RAL 3031 Orientrot a RAL 4009 Pastellviolett) zavedeném v letech 1980-2000. Vlak získal svůj název podle proslulého liturgického pěveckého sboru z katedrály sv. Petra v bavorském Regensburgu.




Kolem charakteristických hrázděných domů a historických staveb v Oberweselu jede po břehu Rýna červeno-béžová "stotrojka" 103.132-7 na čele vlaku InterRegio IR 2310 (Karlsruhe Hbf. - Emden). Lokomotiva 103.132-7 je dnes jedním z exponátů Bavorského železničního muzea (Bayerische Eisenbahnmuseum, BEM) v Nördlingenu v Bavorsku, uprostřed trojúhelníku München - Stuttgart - Nürnberg.




Lokomotiva 103.133-5 s dopoledním vlakem IR 2215 (Emden - Karlsruhe Hbf.) projíždí 20.4.1998 mezi věžemi městečka Oberwesel. Výchozí stanice je v přístavu u Severního moře, v městě s 50 tisíci obyvatel u ústí řeky Ems u hranic s Nizozemskem ve spolkové zemi Dolní Sasko.




Vlak IR 2212 (Karlsruhe Hbf. - Emden) vedený lokomotivou 103.133-5 uhání 19.4.1998 na mém oblíbeném místě na břehu Rýna pod hradbami Oberweselu.







Je pozdní odpoledne 14.4.1999 a aprílová chumelenice se sype na Oberwesel a na stroj 103.133-5 v čele vlaku EC 112 "Wörthersee" (Klagenfurt Hbf. - Münster Hbf.), který okolo zdejších věží právě projíždí.




"Stotrojky" byly v rámci oběhů občas využívány i při vozbě vnitrostátních vlaků v Rakousku. Příkladem je noční spoj IC 740 "Smittenhöhe" (Wien Westbf. - Saalfelden), který vozily v úseku Wien Westbf. - Salzburg Hbf. Dne 21.1.1994 to byla 103.134-3 a ta právě zastavila pod střechou nádraží Linz Hbf. Tato mašina byla jednou z prvních vyřazených, když byla z provozu odstavena 5.10.1994 a zrušena ke dni 20.11.1994. Vlak IC 740 dostal své jméno podle hory s lyžařským areálem nad Zell am See.




Lokomotiva 103.135-0 jede 7.6.2001 na čele autovlaku AZ 1321" Christoforus" (Düsseldorf Hbf. - München Ostbf.) obloukem tratě u bavorského Ochsenfurtu. Autovlaky, u DB označované AZ (Autoreisezug), jezdily od konce devadesátých let a provozovala je DB AutoZug GmbH, dceřiná společnost DB. V soupravách byly vedle lůžkových a lehátkových vozů řazeny vagóny pro přepravu aut řady DDm915.




EuroCity EC 15 "Patscherkofel" (Saarbrücken Hbf. - Innsbruck Hbf.) vedený 26.2.1994 strojem 103.135-0 přijíždí na cestě do Mnichova k zastávce Esting. V soupravě jsou za "jednotkou" Apm řazeny vozy Avm a ARmz ve starším barevném schématu, tedy béžové s purpurovým pruhem nad rámem. Toto barevné schéma dostávaly vozy v letech 1957-1987. Následují dva Bvm, pak je Bpmb v modrých barvách vlaků InterRegio a vzadu 3 vagóny Bpm.




103.135-0 se 14.5.1995 blíží v čele vlaku IR 2646 (Görlitz Hbf. - Aachen Hbf.) ke stanici Wunstorf západně od Hannoveru v místech, kde se rozdělují tratě směr Dortmund a Bremen.




Lokomotiva 103.136.8 vede 2.7.1994 za stanicí Ingelheim vlak EC 3 "Rembrandt", který spojuje nizozemský dopravní terminál Schiphol u Amsterdamu s Churem, hlavním městem švýcarského kantonu Graubünden. Vlak jezdil v letech 1967-2002, když poprvé vyjel jako Trans-Europ-Express TE 10/11 v GVD 1967/1968. V soupravě vozů SBB řady Bpm vidíme jako druhý za lokomotivou německý Bm ve starším nátěru barvami modré a slonové kosti. Stroj 103.136-8 je dnes v majetku společnosti BayernBahn Betriebsgesellschaft mbH se sídlem v Nördlingenu, která mimo jiné zajišťuje provoz muzejních vlaků Bavorského železničního muzea (BEM).




Na břehu Rýna za stanicí Boppard projíždí vlak IC 618 "Oskar Schlemmer" (Stuttgart Hbf. - Münster Hbf.) v čele s lokomotivou 103.136-8. Desetivozová stejnobarevná souprava je řazena 2x Avm + Apm + WRmz + Bvm + Bpmb + 3x Bpm + Bvm. Lokomotiva opět nemá kryty nárazníků.




Lokomotiva 103.137-6 vyjela z tunelu za stanicí Sankt Goar v údolí Rýna, když vezla 8.4.2000 vlak IR 2217 "Höllental" (Norddeich - Seebrugg). Stanice Seebrugg je na břehu jezera Schluchsee v přírodním parku Schwarzwald v Bádensku-Württembersku. Dráha sem vede z Freiburgu údolím Höllental a se sklonem 57,14 ‰ je Höllentalbahn nejstrmější hlavní tratí v Německu.




Vlak EC 51 "Karlštejn" (Dortmund Hbf. - Praha hl. n.) vedený 26.9.1998 strojem 103.137-6 na spessartské rampě u obce Hain im Spessart na trati Frankfurt(M) - Würzburg. Spoj "Karlštejn" začal jezdit mezi Prahou a Dortmundem od GVD 1993/1994 jako IC 50/51 a od následujícího GVD jako EuroCity. V roce 2001 byl zkrácen do Norimberka, od prosince 2002 pak opět jezdil jako InterCity a s koncem GVD 2003/2004 byl zcela zrušen.




Je slunečné odpoledne 10.5.1997 a u města Bacharach jede na břehu Rýna po levobřežní trati směrem k Oberweselu lokomotiva 103.138-4 na čele vlaku EC 108 "Lötschberg" (Brig - Berlin Zoologischer Garten).




Stroj 103.138-4 s vlakem IC 610 "Saar-Kurier" (München Hbf. - Saarbrücken Hbf.) projíždí 14.9.1997 plnou rychlostí přímý úsek u stanice Haspelmoor v Bavorsku na trati München - Augsburg. Za mašinou je modré "interregiové" bistro ARkimbz262, za ním je vidět Bvm a dva Bpm.




Vlak EC 28 "Prinz Eugen" vedený lokomotivou 103.139-2 v oblouku tratě u zastávky Stadt Haag jihovýchodně od Lince v Rakousku 4.8.1996.




Lokomotiva 103.139-2 v čele vlaku IC 500 " Marie Luise Kaschnitz" (Basel SBB - Braunschweig Hbf.) u Ingelheimu 2.7.1994. Vlak nese jméno německé spisovatelky Marie Luisy Kaschnitz von Weinberg.




K městečku Oberwesel se po břehu Rýna blíží 21.7.1995 vlak EC 5 "Verdi" (Dortmund Hbf. - Milano Centrale) s lokomotivou 103.140-0. V soupravě jsou vedle vozů DB i tři italské Bpmz. "Stotrojka" vlak dovezla do stanice Basel SBB, kde ho převzala švýcarská Re 460. Alpy překonával po gotthardské dráze a poslední 3 vozy WRmz + Apm + Avm končily v jihošvýcarském Chiassu. Provoz na hladině Rýna je velmi čilý. Po proudu i proti němu pluje jedna nákladní loď za druhou. Občas se do konvoje zařadí i výletní lodi, které dělají několikahodinové okruhy.




Stroj 103.140-0 v čele vlaku IC 514 "Bacchus" (Stuttgart Hbf. - Dortmund Hbf.) projíždí 18.7.1998 přes výměny Urbar Süd výhybny Urbar na trati mezi stanicemi Oberwesel a St. Goar.




Lokomotiva 103.141-8 vede 24.3.1994 vlak IC 614 "Drachenfels" (München Hbf. - Münster Hbf.) po dlouhém přímém úseku u stanice Nannhofen (Mammendorf) na trati München - Augsburg. Mašina se starým logem DB, přesněji řečeno ještě s logem Deutsche Bundesbahn, je další "stotrojkou" bez krytů nárazníků.




Ranní vlak EuroCity EC 13 "Leonardo da Vinci" (Dortmund Hbf. - Milano Centrale) s lokomotivou 103.141-8 jede 25.5.1999 pod vinicemi před stanicí Boppard. Stroj dostal nové logo DB a až do svého vyřazení zůstal v červeno-béžovém barevném schématu a bez krytů nárazníků.




Ke stanici Wunstorf se po čtyřkolejném úseku od seřaďovacího terminálu Seelze Rbf. (Seelze Rangierbahnhof) na okraji Hannoveru, který svou délkou 5,5 kilometru, celkovou délkou kolejí 135 kilometrů a denní kapacitou 8000 vozů patří mezi 5 největších v Německu, blíží 14.5.1995 lokomotiva 103.142-6 v čele vlaku IC 501 "Marie Luise Kaschnitz" (Berlin Zoologischer Garten - Basel SBB).




Je 7.1.1994 pět minut po dvaadvacáté hodině a u nástupiště stanice Wels Hbf. zastavil noční spoj EuroNight EN 490 "Hans Albers" (Wien Westbf. - Hamburg-Altona) vedený lokomotivou 103.142-6. Ve zdejší stanici, ležící pětadvacet kilometrů jihozápadně od Lince na rakouské hlavní dráze Westbahn (Wien - Salzburg), je začátek trati do německého Pasova a dál do Norimberka.




Z oblouku tratě u stanice Ingelheim vyjela 2.7.1994 lokomotiva 103.144-2 s vlakem EC 9 "Tiziano" (Braunschweig Hbf. - Milano Centrale). S výjimkou druhého vozu Bpm jsou v soupravě všechny německé vagóny ve starším barevném schématu v odstínech RAL 5020 Ozeanblau a RAL 1014 Elfenbein. Jako třetí vůz je zařazen švýcarský Bpm61.




Vlak IC 543 "Otto Lillienthal" (Hannover Hbf. - Berlin Lichtenberg) na čele s lokomotivou 103.144-2 u Marienbornu 20.9.1996. Stroj má již odmontované kryty nárazníků. Ze soupravy jsou vidět vozy Avmz, Apmz, další Avmz a kousek jídelního WRmh. Otto Lillienthal, jehož jméno vlak nese, byl německý letecký průkopník, který v letech 1890-1896 sestrojil několik plně ovladatelných kluzáků. Měl i nepřímý vliv na železnici, neboť byl vynálezcem trubkového parního kotle.




Lokomotiva 103.145-9 s vlakem EC 115 "Wörthersee", který jede 23.3.1994 z Dortmundu do rakouského Klagenfurtu, v plné jízdě mezi návěstidly za stanicí Lonsee v Badensku-Württembersku na trati Stuttgart - Ulm.




Kolem městečka Hirzenach na břehu Rýna projíždí 10.5.1997 vlak IC 514 "Bacchus" (Stuttgart Hbf. - Dortmund Hbf.) vedený strojem 103.145-9. Souprava je řazena Avmz + Apmz + Avmz + WRmz + Bvmz + Bpmbz + 3x Bpmz + Bomz + Bpmz.




Vlak IC 811 "Elias Holl" (Ulm Hbf. - München Hbf.) v čele s lokomotivou 103.146-7 uhání 24.3.1994 po přímé části dráhy u stanice Nannhofen (Mammendorf) v traťovém úseku Augsburg - München. Za mašinou jsou řazeny vozy Avm ve starším barevném provedení béžovou barvou (odstín RAL 1001 Beige) dole s širokým pruhem v barvě purpurové (RAL 3004 Purpurrot) a to spolu s lokomotivou ve stejném schématu dává dobrou představu o podobě vlaků Trans-Europ-Express (TEE) z konce šedesátých let a z let sedmdesátých. Jídelní ARmh a další vozy jsou již v barvách IC/EC používaných v letech 1980-2000. Elias Holl byl významný německý renesanční stavitel.




Stroj 103.146-7 vede 10.5.1997 vlak IC 604 "Heinrich der Löwe" (Basel Bad Bf. - Dresden Hbf.) na břehu Rýna ve smyčce Bopparder Hamm za stanicí Boppard. Překvapením byla souprava, která byla na vlaku InterCity sestavena kromě prvního Avmz111 z modro-bílých vozů pro vlaky InterRegio řady Aimz, Bomz, Bpm a jídelního ARkimbz262.




V Rakousku po dráze Westbahn u zastávky Stadt Haag projíždí 4.8.1996 vlak EC 26 "Joseph Haydn" (Wien Westbf. - Hamburg-Altona) s lokomotivou 103.146-7.


A to je konec druhé části mého článku o německých lokomotivách BR 103. V prvních dvou dílech jsme si prohlédli stovku fotografií a stručně se seznámili se vznikem a provozním nasazením těchto zajímavých a významných strojů. Těším se na třetí část a k její prohlídce vás tímto zvu.

Příště: Lokomotivy BR 103 (3. část)


autor: Mik trainfoto a Denda60


Tento článok nájdete na stránke railtrains.sk https://www.railtrains.sk

URL tohoto článku je: https://www.railtrains.sk/modules/AMS/article.php?storyid=1476