''Fontána'' cez hranice (1. časť)

railtrains.sk

Dátum:  02.06.2016 0:00   |   Rubrika:  Z tratí ŽSR a SŽDC   |   Vytlačené:  22.09.2019 5:47

 Na dvanáste narodeniny portálu vlaky.net sa klub rozhodol urobiť mimoriadnu jazdu po (aj opustených) lokálkach na slovensko-moravskom pohraničí. Konkrétne sa jednalo o trate Kúty - Sudoměřice nad Moravou a úplne opustenú elektrifikovanú trať Holíč nad Moravou - Hodonín.











Trasa narozeninové jízdy byla zvolena po tratích, které vznikaly ve stejné době, dlouho sdílely společný osud, ale vnější okolnosti rozhodly o jejich dnešním diametrálně odlišném postavení. Počáteční úsek z Bratislavy do Devínskej Novej Vsi vede v trase nejstarší parostrojní železnice na slovenském území, postavené roku 1848. Nejdelší historicky souvislý pojížděný úsek začíná právě v "Devínskej", odkud roku 1891 vyběhla odbočná větev Společnosti státní dráhy (StEG), mířící podél řeky Moravy přes Malacky, Kúty, Holíč po Skalicu. Současně se tehdy otevřela i odbočka do Stupavy. Z druhé strany zemské hranice už od roku 1887 vedly koleje z Veselí nad Moravou po dnešní Sudoměřice, které se roku 1889 tratí, jinak ovšem konkurenční KFNB, spojily s Rohatcem. Teprve na podzim 1893 překročily koleje hranici "Horní země" a Moravy, kterým panovaly rozdílné koruny v rámci rakousko-uherské monarchie.

Záhy po vzniku samostatného Československa nabyly popisované úseky na významu po zesílení dopravy mezi Prahou a dnešní Bratislavou. Úsek po Kúty byl již roku 1921 dvoukolejný a ze tří samostatných traťových oddílů vznikla provozně výhodnější spojitá trať Veselí - Kúty, přerušená v době druhé světové války a pak po druhém rozdělení Československa. Vedení přímých vlaků ukončila elektrizace, do níž fungovaly relace Bratislava - Veselí, nebo Trnava (- Jablonica) - Veselí. Na podzim 1967 byla dvoukolejka Břeclav - Bratislava uvedena do elektrického provozu a přesně o 20 let později i jednokolejný odklonový úsek Kúty - Holíč - Hodonín, který si však plnohodnotný elektrický provoz příliš neužil - pravidelná nákladní doprava zde skončila již v roce 1990. Hned v květnu 1993, s novým jízdním řádem po rozdělení ČSFR skončila nákladní doprava mezi Veselím a Kúty, a omezila se na čím dál slabější místní dopravu v relacích Veselí n. Mor. - Sudoměřice n. Mor. - Rohatec a Kúty - Skalica na Sl.

O rok později bylo dosud souvislé vozební rameno roztrženo v Sudoměřicích, kde vznikly přestupy mezi vlaky ČD a ŽSR a na moravské straně byla jednoznačně dána přednost sice umělé relaci Hodonín - Vrbovce na historicky několika nesouvislých tratích, ale podložená pravidelnou a silnou frekvencí. Propojení těchto úseků se ukázalo jako velmi pragmatické řešení. Slábnoucí mezistátní přeprava, zhoršené přípojové vazby a stále menší nabídka byly příčinou zastavení sporadické osobní dopravy mezi Skalicí a Sudoměřicemi dne 8. 12. 2007, kdy zde spíše prázdné, než poloprázdné motoráčky jezdily naposledy. Provoz osobních vlaků na kútecké trati dlouhá léta zajišťovala řada 354.1, ovšem zajížděly sem i velké parní tříválce řad 477.0 či 486.0 z Bratislavy - ale už v poměrně dávné minulosti. Trať stále více patřila motorovým vozům řad M 262.0 (830), pak M 240.0 (820), M 286.1 (851), M 152.0 (810). ČD roku 2007 nasadily modernizované jednotky řady 814.2 - všechny uvedené z depa Veselí nad Moravou. Do elektrizace "hrbaté" sem však s několika vlaky zavítaly i sesterské vozy řad M 240.0 a M 286.0 z VS Trnava. Na slovenském úseku působila od května 1994 výhradně řada 810 depa Leopoldov, roku 2003 nahrazená shodnými vozy řady 810 ČD z depa Veselí n. M., po roce těmiž z depa Břeclav a od prosince 2007 zase znovu z Veselí n. M. Tehdy koexistoval elektrický provoz, zajišťovaný po Holíč řadami 240, 263 a 560 ZSSK - než byl roku 2007 utlumen na jediný ranní pár v dny školního vyučování. Od léta 2010 je slovenský úsek pokryt modernizovanými jednotkami řady 813/913. Nákladní doprava bývala v rukou řad 524.0, 434.2, 556.0, pak T 478.2 i T 478.1. Po roce 1993 se jí na obou stranách hranic ujala obligátní řada 742.


Po úvodnom historickom okienku sa poďme pozrieť na samotnú narodeninovú jazdu. Naša cesta sa začala v sobotu 7. 5. 2016 ráno v bratislavskom východnom depe, na tzv. Rendezi. „Fontána“ M 262.004 čakala pristavená a spolu s ďalšími „motorkami“ sa vyhrievala na rannom slniečku. Po naštartovaní a otočení na točni sme sa vybrali na hlavnú stanicu.




Lúče ranného slnka pozerajú na M 262.004, ako sa rozbieha na ďalšiu zo svojich ciest (foto: PeTTo13)




Na točni... (foto: PeTTo13)



Krátko po zastavení na hlavnej stanici vítame už svojich prvých cestujúcich. Po príchode rýchliku R 600, ktorý nesie meno po slávnych slovenských „keksoch“ a odchode osobného vlaku do Kútov, sme sa aj my vydali na cestu.



Pragotron aj staničný rozhlas poslušne oznamovali náš mimoriadny vlak na nástupišti... (foto: PeTTo13)




...aj v hale. Hlavná stanica v Bratislave, legendárne miesto plné najrôznejších architektonických skvostov, vábnych gastronomických prevádzok a všadeprítomných podozrivých postavičiek. V knihách známeho anglického spisovateľa Terryho Pratchetta sa vyskytuje fiktívne mesto Ankh-Morpork, ktorého stredom preteká rieka tak špinavá, že sa skôr posúva ako tečie. To ale asi nebol pred touto našou stanicou, kde sa smrad ani len neposúva, ale rovno stojí na mieste. Ale konečne som prišiel na jednu dôležitú vec, ktorú si toto miesto môže pripísať k dobru. Na svetelných tabuliach svietia aj mimoriadne vlaky! Medzi tradičné destinácie sa tak na malú chvíľu dostala aj jedna exotická a bol by hriech si túto zaujímavú situáciu nezdokumentovať (foto: lofofor)




Cestou do pohraničnej stanice Kúty sme na malý moment zastavili v stanici Malacky a stretli pár nákladných vlakov, aj „ohrozený druh“ motorového vozňa radu 810 ZSSK v odbočnej stanici Zohor, ako záskok za turnusovú jednotku radu 813 na osobných vlakoch do Záhorskej Vsi.



Druhá zastávka na ceste po slovensko-moravskom pomedzí prebehla v Kútoch, kde rýchlo doberáme zopár účastníkov z EC 275 „Jaroslav Hašek“ a okolo zdevastovaného čmeliaka na vlečke do bane Čáry sa vyberieme hlbšie do útrob Záhoria. V pozadí si ešte môžete všimnúť motorový vozeň radu 809 ČD, ktorý zabezpečuje miestnu cezhraničnú prepravu medzi stanicami Kúty a Břeclav. Na tej istej koľaji (na fotke to ale nie je vidieť) je aj súprava Push-pull na čele s „princeznou“ 263.010-1, ktorá oddychuje medzi obratmi osobných vlakov medzi Kútmi a Bratislavou (foto: lofofor)




V stanici Kúty ma čakalo jedno milé prekvapenie v podobe mne najmilšej „laminátky“ 240.068-7 na osobnom vlaku do Trnavy cez „hrbatú“. Po menšej pauze, fotografovaní a doplnení zásob jedla pokračujeme ďalej. Ja, PeTTo13 pri nej (foto: Richson)




Mňa osobne veľmi fascinovala „lokálna“ elektrifikovaná trať. Denne tu zachádza len jeden vlak elektrickej trakcie a to „princezná“ 263 s jednotkou Push-Pull, ako osobný vlak do Holíča a iba v pracovné dni.



Čulý lokálkový ruch vládne v Holíči, čo v preklade znamená, že všade panuje pokoj, mier a harmónia. Na zábradlí pred stanicou balansuje malé dievčatko, fotografi sa rozliezajú po okolí a obláčiky putujú po oblohe. Je to ale zaujímavá stanica, tento Holíč. Už samotné meno nie je úplne štandardné a môj bývalý vyučujúci z vysokej školy roky bojuje za to, aby názvy „Holíč nad Moravou“ a „Skalica na Slovensku“ zmizli zo železničnej mapy. Ich opodstatnenie je už dávno prežité a v súčasnej dobe pôsobia ako jazykovedné patvary. Železnica však patrí medzi byrokratické kolosy, ktoré sa menia slimačím tempom a tak táto snaha zatiaľ ostáva márna. Za zmienku však určite stojí pomerne udržiavaná staničná budova z roku 1891 a samozrejme vpravo spočinie železničné oko na cezhraničnom napojení do Hodonína, ktoré si o niekoľko hodín vyskúšame na vlastnej koži (foto: lofofor)




Realita osobnej železničnej dopravy na trati č.114 Kúty - Skalica má bagetový charakter. Avšak nie úplne bezvýhradne, keďže jeden ranný pár v pracovných dňoch je predsa len vedený v elektrickej trakcii. Horliví odporcovia spaľovania nafty pod trolejom však musia tentoraz uznať, že bez elektrifikácie koncového úseku Holíč - Skalica sa veľa vody nenamúti a hlavne dôvod natiahnutia medenej pavučiny smeroval inde ako do osobnej dopravy - zmysel elektrifikácie bol odľahčovať tranzitom preťaženú trať cez Břeclav a poskytnúť aj možnosť pre odklonovú trasu v prípade mimoriadností. Aj z tohto dôvodu nie je zatrolejovaná celá stanica, ale len tá časť, ktorá je koľajovo napojená na hodonínsku „vetvu“. No ale späť k fotografii, na ktorej práve dochádza ku križovaniu s pravidelným osobným vlakom 2477. Pod patronátom ukážkového fotomraku, ktorých našťastie nebolo počas celého dňa príliš mnoho (foto: lofofor)




Po plánovanom vykrižovaní s „bagetou“ sa vydávame ďalej smerom na trať do Skalice, ku štátnej hranici a Sudoměřic nad Moravou, ale už bez troleja - ako po obyčajnej železnici.



Motorák M 262.004 svižně projíždí Kátovem, jedinou slovenskou zastávkou na trati Kúty - Skalica, kde nevisí trolej. Ten den se v obci konala lidová veselice a auta se hromadila i zde (foto: Lajos)




V pohraničnej stanici Skalica na Slovensku opäť zastavujeme a dokumentujeme si motorák. Tentokrát sa už nenachádzame pod trolejom a tak romantika lokálky tu má silnejší efekt (foto: Richson)




Vyhlídková jízda v dnes již běžně neprovozovaném úseku Skalica na Slovensku - Sudoměřice nad Moravou
(foto: Lajos)




Tesne pred vstupom do Českej republiky sme zastavili na trati pri pohraničnom kameni. Tam nasledovala dlhšia, ale odpovedajúca pauza na fotenie. Každý si mal možnosť dokonca povedať, kde sa má motorák pristaviť, aby mal fotku presne podľa svojich predstáv...



Motorák pri repkovom poli na opustenej trati medzi Skalicou a Sudoměřicami ešte na slovenskom území
(foto: PeTTo13)




Trošku iný uhol pohľadu: Fotovoltaická elektráreň v pozadí sa nachádza už na území Českej republiky. Ešte pred ňou sa prikláňa trať do Sudoměřic nad Moravou od Rohatca, po ktorej náš vlak o chvíľu pôjde (foto: Richson)




Řepkovým lánům nešlo odolat - „Fontána“ M 262.004 zvolna projíždí příhraničním úsekem mezi Skalicí a Sudoměřicemi. V pozadí sotva patrná kolej od Rohatce (foto: Lajos)




Z nadjezdu sudoměřického obchvatu je hezky vidět převážná část zpustlého úseku ze Skalice do Sudoměřic a v popředí pak příčina - česko-slovenská státní hranice. Tu právě překročil motorový vůz M 262.004 a je to po více než 20 letech první cesta na jeho rodnou moravskou půdu. V roce 1949 byl totiž postaven v Královopolské strojírně v Brně a do roku 1994 jezdil k dílenským opravám do Šumperka (foto: Jaroslav Valeš)




M 262.004 alias „Fontána“ stojí priamo na hranici medzi Slovenskom a Českou republikou, čo patrične znázorňuje aj prítomný mobiliár, najmä v podobe krásneho kamenného pomníčka z roku 1928, ktorý pripomína 10. výročie vzniku Československa. Musím sa priatelia priznať, že po fotke z tohto hraničného priechodu som poškuľoval veľmi dlho a v tieni košatej lipy to bolo víťazoslávne zavŕšenie tejto snahy. Aj keď v istých chvíľach to už vyzeralo veľmi bledo, keďže ukázniť rozradostnených fotičov na tak malom priestore je úloha priam sizyfovská :-D (foto: lofofor)




„Dvašesťdvojka“ pózuje s pomníčkom i tabuľkou, oznamujúcou vstup do Českej republiky pri súbehu tratí od Skalice i Rohatca (foto: PeTTo13)




Nikoliv davy běženců, ale neškodných fotografů obléhaly v sobotu po poledni hraniční kameny poblíž Sudoměřic (foto: Lajos)




Fontána sa vyhrieva na slniečku na najmenšom hraničnom prechode medzi SR a ČR. Len pár metrov od hraničnej čiary stojí vchodové návestidlo do stanice Sudoměřice nad Moravou a celý prechodový úsek nemeria ani len tri kilometre (foto: lofofor)




Pár minút pred odchodom zisťujem, že som ešte nevyliezol na spomínaný cestný násyp, takže sa to horlivo snažím napraviť. Z výšky je dobre viditeľná tesná blízkosť druhej koľaje, ktorá spája Sudoměřice s koridorovou stanicou Rohatec. V súčasnosti patrí pod trať č. 343 Hodonín - Veselí nad Moravou - Vrbovce, čo je však značne umelo pospájaný „produkt“, obsahujúci úseky tratí vybudovaných v rôznych časových obdobiach. Súčasná prevádzková situácia si to evidentne takto vyžiadala, čiže budeme to rešpektovať, ale trochu frflať snáď môžeme. Kto to kedy videl, aby taký Lipou a Rohatec-kolonie patrili pod jednu trať, neslýchané. Z násypu je okrem koľají dobre vidieť aj pomerne veľká fotovoltaická elektráreň s inštalovaným výkonom 3,5 MW, ktorá bola spustená do prevádzky v roku 2008 (foto: lofofor)

Pokračovanie o týždeň...



text: PeTTo13, lajos, lofofor
foto: PeTTo13, lajos, lofofor, Richson, Jaroslav Valeš



Tento článok nájdete na stránke railtrains.sk https://www.railtrains.sk

URL tohoto článku je: https://www.railtrains.sk/modules/AMS/article.php?storyid=1601