Čadca před 10 lety

railtrains.sk

Dátum:  21.01.2013 0:00   |   Rubrika:  História a spomienky   |   Vytlačené:  08.05.2021 21:11

 Před 10 lety, s počátem platnosti nového GVD 2002/2003, byl zahájen elektrický provoz na slovensko-polské spojnici Čadca – Skalité – Zwardoň PKP. Tato trať kdysi spojovala Horní Uhry s rakouskou Haličí, po roce 1918 pak nově ustanovené státy Československo a Polsko. Na podzim 1938 si Polsko ukrojilo pás pohraničí natolik, že skoro celá trať byla na jeho území – než jej o rok později obsadilo Německo.











Po válce už nebyl provoz přes přechod obnoven a ČSD zajížděly do zastávky Skalité-Serafínov. Až krátce po sametové revoluci se přechod obnovil a zanedlouho vzniklé ŽSR jej začaly považovat za jeden z nejdůležitějších přechodů na PKP. Především mimo zajížďku přes síť ČD, nehledě na náročné sklonové poměry a malou propustnost. Tak dostaly své slovo tvarově a zvukově velmi nápadité, velmi odolné a nejen proto značně populární stroje řady 751, kterým především je věnována tato malá vzpomínka.



Začátek významné kapitoly „zamračených“ lokomotiv, které celou dekádu působily na rameni Čadca – Zwardoň PKP výstižně přibližuje článek Lumíra Kunce, otištěný v časopise Železnice č. 3/1993.



V prvním roce působila řada 751 naplno i osobní dopravě. Lokomotiva 751.202 ŽSR posunuje 4. 7. 1993 s osobní soupravou v polské stanici Zwardoň, jak napovídá pro naše dráhy netypické trakční vedení. Foto Jirka Novák



Na zimní období už byly ale k dispozici motorové lokomotivy řady 750. Den před Silvestrem ´93 se ve Skalitém míjejí hned dvě – 750.096 ŽSR cestou do Polska a 750.167 ŽSR v opačném směru. Po jejím boku motorový vůz 830.220 ŽSR, který svoji cestu ukončí na širé trati, v zastávce Skalité-Serafínov. Foto Lajos



Pohled do kolejiště někdejší vozební stanice Čadca na sklonku roku 1993 – vlevo „okaňa“ 750.377, v popředí „karkulka“ 726.047 a „rakaňa“ 182.125 – vše pod značkou ŽSR. Foto Lajos


Enormní zatížení trati, nutné rozdělování souprav a následné spojování, značné množství přepřahů a také spotřeba motorové nafty vedla k elektrizaci této trati, včetně obnovy svršku a spodku a sdělovacího a zabezpečovacího zařízení. Tato modernizace probíhala prakticky za plného provozu, pouze v provozních přestávkách a různě dlouhých výlukách. Žádné dlouhodobé odstavení trati mimo provoz se zde nekonalo.



Když byla výluka a tranzitní doprava na chvíli stála, volné stroje se využily při vedení pracovních vlaků. Takto stroj 751.072 ŽSR posnuje s plošinovými vozy a kolejovými poli mezi Čadcou a Svrčinovcem-zastávkou v červnu 1997. Foto Lajos



Zázemí prsatých lokomotiv bylo v Čadci, větší opravy se prováděly v nadřízeném depu Žilina. Před remízou RD Čadca stojí 11. 6. 1997 lokomotiva 751.113 ŽSR. Foto Lajos



Do kapitoly motorové vozby nákladních vlaků krátce patřila i „dvojčata“ řady 742. Kabelem spojené stroj 742.351 + 742.256 ŽSR rezonují nad Skalitým dopoledne 20. 2. 1998. Foto Lajos



Hmotnost soupravy a sklon trati si u takového vlaku vyžádal ještě nezbytný postrk, zde lokomotiva 751.202 pod zastávkou Skalité-Kudlov v únoru 1998. Foto Lajos



Celkový pohled na přechodovu stanici Skalité asi napoví, jak moc změn se zde později odehrálo. Starý vodní jeřáb nebo remíza s nefunkční točnou vzaly již brzy za své. Ale stroje 751.072 a 751.202 ŽSR zde měly sloužit ještě dalších pět let. Foto Lajos



Když se slunci nedaří – opět shodně vybarvené stroje 751.072 a 751.131 ŽSR během odbavení ve Skalitém dne 29. 10. 1999. Foto Lajos



Okolo Skalitého-Kudlova s rozvahou projíždí v říjnu 1999 nákladní vlak s lokomotivou 751.204 ŽSR. Foto Lajos



Tranzitní nákladní vlak z Polska najíždí své první stovky metrů na Slovensku s lokomotivou 751.079 ŽSR, která právě míjí zastávku Skalité-Serafínov.



Mezi motorové legendy, které dlouho sloužily na „Serafínce“, byly samozřejmě motorové vozy řady 830. Nejvyšší slovenské číslo 830.237 (od roku 1962 bylo nejvyšším v celé síti ČSD) postává na konci zimy 1998 ve Skalitém. Foto Lajos



Některé vlaky se vozily dvojicí motorových vozů – 830.180 a 830.237 ŽSR sjíždějí v lednu 2000 od Serafínova ke Kudlovu. Foto Lajos



V horním úseku u hranic však postačoval většinou jediný motorák, jako 830.121 ŽSR, zachycený 6. 1. 2000 u Kudlova. Foto Lajos



V klasických soupravách se nevozily jen vybrané osobní vlaky, ale i dva páry mezistátních rychlíků „Goral“ a „Skalnica“. A lokomotiva 750.167 ŽSR jede na Tři krále L.P. 2000 s R 333 „Goral“ ke Kudlovu. Foto Lajos



Obrýlené stroje se objevovaly i na nákladních vlacích, jako 750.366 ŽSR v lednu 2000, před východem slunce u Serafínova. Foto Lajos



Mix vagonů i lokomotiv – 751.189 a 750.366 ŽSR jedou po spádu z Polska do vnitrozemí. Foto Lajos



Slunečné ráno u Serafínova s lokomotivou 751.114 ŽSR. Foto Lajos



Postrk vyrovnávkového vlaku s lokomotivou 751.189 ŽSR nad Kudlovem v lednu 2000. Foto Lajos



Vrchol provozu motorové trakce – pod trolejí se 8. 12. 2002 představuje lokomotiva 751.173 ZSSK, zachycená mezi zastávkami Serafínov a Kudlov. Foto Palo



Nebvyklé setkání krátce po zahájení elektrického provozu. Po ránu 31. 1. 2003 se ve Skalitém setkalo polské „dvojče“ ET 41-159 a domácí „čmeliak“ 771.189 ZSSK, který v přechodové stanici prováděl posunovací práce. Foto Palo



Tímto záběrem se rozloučíme. Po ránu 31. 1. 2003 zachytil Palo u Kudlova legendární „bobinu“ 140.067 ZSSK, která byla za účelem vozby takříkajíc polonizována. Foto Palo


Dnes vypadá provoz na této přechodové trati jinak, než v počátcích elektrického provozu. Ten jistě přispěl k efektivnějšímu způsobu dopravy – ovšem druhou stranou mince je její dnešní rozsah. To však nikdo před lety, kdy padlo rozhodnutí o elektrizaci, nemohl předpokládat.


Text Lajos, foto Palo, Jirka Novák a Lajos

Tento článok nájdete na stránke railtrains.sk https://www.railtrains.sk

URL tohoto článku je: https://www.railtrains.sk/modules/AMS/article.php?storyid=987